Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nezaměstnaní nemají zájem pracovat za 24 tisíc. Co na to ministryně?

aktualizováno 
Na pohovorech personálních agentur to vypadá následovně: Několik desítek nezaměstnaných si přijde vyslechnout nabídku práce, zájem neprojeví nikdo. Ani mzda přes dvacet tisíc je nepřesvědčí. Jak problém řešit? Na tuto a další otázky odpovídá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Pokud uchazeč přinese razítko od zaměstnavatele, že místo už není volné, úřad práce ho z evidence nemůže vyřadit. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Před několika dny hledala personálně-poradenské společnost McRoy Czech zájemce o pozice spojené s montováním nábojnic do airbagů, lepení štítků, dále pak seřizovače, mechaniky a další dělnické profese. Firmy nabízely benefity ve formě stravenek, občerstvení na pracovišti, závodní kuchyni, příspěvek na dopravu. Hrubá měsíční mzda se pohybovala mezi 20 a 24 tisíci korunami.

Účast na náboru přislíbilo 30 nezaměstnaných. Nakonec dorazilo 20 lidí, zájem o práci neprojevil nikdo. „Na náborových akcích je toto běžné. Lidé, kteří chtějí pracovat, si práci najdou většinou sami a na úřadu práce jsou třeba pár týdnů. Další jsou v evidenci roky. Pokud odmítnou přímou nabídku, úřad je vyřadí, ale oni jsou za chvíli zase zpět v evidenci,“ říká Vladislava Hráčková z McRoy Czech.

Lidé v Česku se podle personalistky mají dobře i bez práce. Často jsou registrovaní na úřadu práce, který za ně platí pojištění a oni mohou pracovat načerno. „Například u nás na Brněnsku máme 250 pracovních nabídek a nemůžeme je obsadit, přestože nabízíme i 24 tisíc hrubého v dělnických profesích. Pak musíme brát cizince a Češi na­dávají, že jim berou práci. Ale to není pravda. Tihle lidé prostě pracovat nechtějí,“ dodává Vladislava Hráčková.

Může se hodit

Hledáte nové zaměstnání nebo naopak sháníte vhodné zaměstnance? Připojte se na portál jobDNES.cz.

S jakými výmluvami účastníci uvedené náborové akce nabízenou práci odmítali? „Dělat dvanáctky je pro mě moc psychicky náročné.“ Další přicházeli s argumenty typu: „Mám nemocnou matku, mám virózu, asi z těch pylů, byl jsem trestaný, to byste mě určitě nechtěli, sedm let jsem si platila soukromou školu, teď nemůžu pracovat jako dělnice.“

Personalisté se shodují, že české ekonomice zásadně chybí volní pracovníci, což brzdí růst, firmy mají problémy s plněním nových zakázek. Stát přichází o možnost růstu HDP a s tím souvisejícím nárůstem výběru daní. Zároveň utrácí miliardy na sociálních dávkách.

Co na tento problém říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová?

Jak navrhujete takovou situaci řešit?
Za uchazeče o zaměstnání stát hradí pouze zdravotní pojištění. Platí, že nesmí odmítnout vhodné zaměstnání. Pokud odmítne, je zahájeno správní řízení ve věci vyřazení z evidence. Posuzuje se, zda měl k odmítnutí vážné důvody. Směnný provoz, nemoc v rodině či to, že uchazeč nemá čistý trestní rejstřík, nejsou důvody, pro které lze zaměstnání odmítnout. Pokud uchazeč přinese razítko od zaměstnavatele, že místo už není volné, úřad práce s tím ale pochopitelně nemůže nic dělat.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová - Tominová

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová

Pokud jsou uváděna nějaká zdravotní omezení, které však uchazeč nedoloží lékařským posudkem nebo rozhodnutím o invaliditě, jsou i tato omezení prověřována tak, aby nebyla jen výmluvou. Pokud lidé na úřady práce přinesou potvrzení od lékaře, je opět úřad práce bezmocný.

Naše ministerstvo iniciovalo jednání o elektronických neschopenkách a o možnosti kontroly lékařů tak, aby bylo možné prověřit, zda lékař v souladu s diagnózou pacienta skutečně léčí a zda to není celé jen „na oko“. Toto ale spadá do kompetence ministerstva zdravotnictví, my jako MPSV v tom sami nic nezmůžeme.

V rámci novely zákona o zaměstnanosti navrhujeme omezení takzvaného nekolidujícího zaměstnání v souvislosti s dohodami o provedení práce (DPP). Už nebude možné být na úřadu práce a zároveň zaměstnán na DPP. Zabráníme tak častému účelovému obcházení, kdy lidé pracují ve skutečnosti déle než je limit 300 hodin za rok a na úřadu práce jsou evidování právě jen kvůli úhradě zdravotního pojištění.

Připravujete nějaké zákony či nařízení, které by nějakým způsobem donutila „lenochy a poživatele sociálních dávek“ jít do práce?
S ohledem na aktuální situaci na trhu práce a na nízkou nezaměstnanost musí dlouhodobě nezaměstnaní počítat s tím, že jim budou vydávány doporučenky k přijetí do zaměstnání, že budou posíláni na náborové akce a že budou zařazováni do dalších aktivit a projektů Úřadu práce ČR. Chceme je umístit ať na chráněný nebo otevřený trh práce. Maximálně se teď snažíme z evidence vyřazovat ty, kteří tam jsou jen na oko.

Na druhou stranu ale představa, že když člověk vůbec nepracuje a je na sociálních dávkách, tak se má královsky, je dost mylná. Těm sociálně nejslabším je pořád lepší platit minimum dávek. Je to lepší pro celou společnost, jedná se i o formu prevence nejrůznějších kriminálních jevů.

Neměl by se systém dávek změnit?
Sociální dávky, které se často napadají kvůli údajnému zneužívání, nejsou v celkových výdajích ministerstva zdaleka nejvýznamnější položkou. V roce 2014 například dávková podpora bydlení tvořila 2,5 % a pomoc v hmotné nouzi 2,1 %. Například u dávek na bydlení jsou mezi příjemci převážně domácnosti osamělých seniorů a dále domácnosti s dětmi.

Častým případem je, že ztráta příjmu katapultuje domácnost do hmotné nouze. Mzdová hladina v Česku v segmentu nízkých výdělků (zhruba třetina všech výdělků) neumožňuje domácnostem pokrýt náklady na živobytí a bydlení a z toho vyplývá potřeba sociálních dávek.

V současné době v souvislosti s návrhem zákona o sociálním bydlení připravujeme změny v dávkách na bydlení, kdy dojde ke zrušení obou dosavadních dávek a k jejich nahrazení jednou, novou dávkou. U té bude vedle příjmu testován i majetek a pohledávky domácnosti a disponibilní zůstatek příjmu po úhradě nákladů na bydlení.

Zásadním problémem je, že sociální dávky, důchody a minimální mzda jsou velmi blízko sebe. Nezbytné je tedy další zvyšování minimální mzdy, aby se vyplatilo pracovat. Dnes se u nás pohybuje na hranici chudoby, proto se nelze divit, že když zaměstnavatel nabídne plat například kolem 10 tisíc, tak člověk raději zvolí sociální dávku.

Ve světě v současné době probíhají rozsáhlé diskuze o takzvaném nepodmíněném příjmu. Ve Švýcarsku o tom nedávno bylo referendum, ve Finsku to testují. Šlo by velmi zjednodušeně o to, že by se zrušily všechny sociální dávky a každý občan státu by měl nárok na měsíční příjem v nějaké výši. Je to zajímavý námět k reformě celého systému a jsem zvědavá, s jakými výsledky dopadne testování.

Jak chcete firmám pomoci v hledání vhodných uchazečů?
Zaměstnavatelé a úřady práce musí aktivně spolupracovat, zaměstnat nezaměstnané je jejich společným zájmem. Nelze ale říct, že v evidenci jsou jen uchazeči, kteří nechtějí pracovat. Řadu z nich demotivuje dlouholetý neúspěch při hledání práce. Musíme jim pomoci, motivovat je, pracovat s nimi, nabídnout jim veškeré možnosti podpory z aktivní politiky zaměstnanosti. Jednotlivé nástroje lze různě kombinovat, záleží jen na domluvě zaměstnavatele a úřadu.

Při vyhledávání vhodných kandidátů by také pomohlo, kdyby zaměstnavatelé zvážili kvalifikační a další požadavky na výkon dané profese a od některých požadavků upustili. Samozřejmě tam, kde je to vhodné. Přestože chápu, že každý zaměstnavatel má zájem o „hotového zaměstnance“, je přece sociální odpovědností nás všech dát šanci na zaměstnání i těm, kteří zcela neodpovídají naší představě a je jim třeba věnovat větší péči při adaptaci v nové práci.

Jaký názor máte na nabírání zaměstnanců ze zahraničí? Řada firem pokud ještě s nábory za hranicemi nezačala, tak je plánuje, i přes nesouhlas odborů.
Zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí probíhá v České republice s regulací již řadu let. Vždy je potřeba posuzovat dopady na český trh práce. Potřeby zaměstnavatelů by měly být pečlivě posuzovány tak, aby příliv zahraničních pracovníků neměl v budoucnu negativní dopad.

Někteří lidí se domnívají, že je lepší, aby lidé pracovali na švarcsystém, než zůstávali na úřadech práce a pobírali dávky. Jak se k takovým názorům stavíte?
Švarcsystém je pouze jednou oblastí nelegální práce. V současné době jej zneužívají primárně cizinci, kteří by jinak pro výkon zaměstnání museli mít zaměstnaneckou kartu, modrou kartu nebo povolení k zaměstnání. U občanů České republiky a Evropské unie se jedná o spíše okrajový problém, u nich jsou v mnohem větší míře zjišťovány ostatní formy nelegální práce, nikoli švarcsystém. Změnu právní úpravy nechystáme, legalizace by pracujícím lidem naopak uškodila.




Nejčtenější

Chtěl utáhnout nájem, tak začal podnikat a už má sedmičlenný tým

Radek Danč, provozovatel brněnské společnosti Internesto

Radka Danče dovedla k podnikání před pár lety tak trochu finanční nouze. Jako student bydlel v centru Brna a kamarád z...

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...



Co si Češi závidí a co by chtěli mít jisté. Zapojte se do ankety

Ilustrační snímek

O Češích se říká, že jsou závistiví. Ale je česká závist stále tak silná, že se nám nedaří vymanit z klubka intrik,...

Kvíz: volno na svatbu či stěhování. Kdy ho musí firma proplatit?

Ilustrační snímek

Pokud jste zaměstnaní, pak určitě víte, že máte nárok na dovolenou. Jak je to ale v případech, kdy do práce nemůžete...

Falešná advokátka je okradla, ale trestný čin se prý nestal

Ilustrační snímek

Asi všichni známe postavu falešného vrchního Vrány z oblíbené české komedie. Úsměv na tváři nám ovšem ztuhne, pokud se...

Další z rubriky

Tři osvědčené zásady, jak se vyhnout pracovnímu stresu z termínů

Ilustrační snímek

Stresuje vás, že máte před sebou úkol s pevně stanoveným termínem, o kterém víte, že je šibeniční? Nebo se umíte...

Potřebujete výkonnější zaměstnance? Dejte je do týmu, radí studie

Ilustrační snímek

Co motivuje zaměstnance k lepším pracovním výkonům? Podle studie výzkumníků ze Stanfordské univerzity je to spolupráce....

Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...

Další nabídka

Kurzy.cz

Totální dno. Co přijde nyní?
Totální dno. Co přijde nyní?

Globální ekonomika a konec konců celá společnost se v pokrizových letech pohybuje v mnoha neprobádaných vodách. Na ekon... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.