A podnikatelé, kteří si vydělají málo, platí ještě víc – od roku 2004 se na ně totiž vztahuje takzvaná minimální daň. Pokud někdo podniká „na plný úvazek“, má daňový základ minimálně 107 300 korun.
Někdy i to je moc. Třeba když člověk sice vydělá peníze, ale má s podnikáním i značné výdaje. To může trvat déle než jen první dva roky provozování živnosti, tedy ty, kterých se minimální daň netýká.
I taková situace má řešení. Administrativně není o moc náročnější než vedení daňové evidence či účetnictví. Jmenuje se paušální daň.
Co je paušální daň
Zákon pamatuje i na ty, kdo si podnikáním nevydělají dost. Mohou požádat na finančním úřadě o stanovení paušální daně, která se obvykle vypočítá tak, jako by žádný minimální daňový základ neexistoval.
PAUŠÁLNÍ DAŇ VYJDE LEVNĚJI, žádat o ni mohou do 31. ledna podnikatelé bez zaměstnanců
O paušální daň žádá třeba Petra Bártová. „Živnost je vlastně jen přivýdělek ,“ říká, „hlavní je péče o rodinu. Prodej kosmetiky mi ročně vynese tak 60 tisíc korun, mám i výdaje, a když připočtu daň, sociální a zdravotní pojištění, byla bych skoro v minusu. Takhle zaplatím jen asi tisícovku.“
Konkrétně situaci posuzuje a daň počítá vždy její správce. Ten může zohlednit situaci žadatele, třeba vyšší věk či zdravotní problémy.
Kdo může žádat o stanovení paušální daně
- poplatník, jehož roční příjmy v posledních třech letech nepřesáhly 5 milionů korun
- plátce i neplátce DPH
- podnikatel, který nemá zaměstnance
- ten, kdo nemá spolupracující osobu nebo spolupracuje s manželem
Jak postupovat při žádosti
- požádejte o stanovení paušální daně svého správce daně do 31. ledna
- uveďte předpokládané příjmy v tomto roce (zmýlit se můžete maximálně o 6000 korun, když si vyděláte ještě víc, zaplatíte daň normálně) a předpokládané výdaje;
- uveďte, z jakého důvodu o stanovení paušálu žádáte
- do 15. května vám správce daně sdělí rozhodnutí
- do 15. prosince daného roku musíte stanovenou daň zaplatit
