Novela umožní některé záležitosti s notářem vyřídit online. Které konkrétně?
Konkrétně s notářem bude moci občan zakládat například s. r. o. na počítači, bez nutnosti osobního setkání, dále bude možno po zadání určitých údajů nebo načtení QR kódu ověřit pravost doložky o ověření podpisu notářem nebo ověřit pravost notářského zápisu.
Bohužel v době nových technologií se často falšují ověřovací doložky nejen notářů, ale i například pošt či obecních úřadů. Notáři tedy nově jako jediní nabídnou možnost ověřit si pravost ověřovací doložky a ten, kdo bude mít zájem o vyšší bezpečnost, může zvolit tuto cestu.
Také se usnadní dostupnost apostil, což je ověření dokumentu pro zahraničí. Ty se dosud vydávaly pouze v Praze a lidem ze vzdálených regionů se jejich pořízení značně prodražilo. Ať už kvůli času na cestu a cestovním výdajům, nebo kvůli vysokým cenám za zprostředkování.
Bude založení „eseróčka“ na počítači dostatečně bezpečné?
Do novely se nám podařilo prosadit postup, který zabraňuje tomu, aby si každý na internetu pouze odklikal nějaký formulář, zadal třeba i falešné údaje a následně si vytisknul, že je s. r. o. založeno. Takový postup byl naštěstí smeten ze stolu, protože by vedl k množství obchodních společností založených na tzv. bílé koně, které následně slouží ke krácení daní, karuselovým podvodům apod.
Notářská komora vystavěla digitální komunikační kanál s vysokým stupněm zabezpečení, do kterého se žadatel připojí přes víceprvkové ověření, mj. elektronickým občanským průkazem, a prostřednictvím videokonference s notářem mu bude umožněno získat elektronický notářský zápis, tedy zakládající listinu své obchodní společnosti.
Radim Neubauer (1977)
|
Zůstane i původní možnost, tedy přijít do kanceláře osobně?
Samozřejmě tato možnost zůstává, ne všichni preferují či využívají elektronický styk, takže notářské kanceláře zůstávají přístupné i nadále. Digitalizace některé notářské agendy je logické využití takové možnosti, protože technologicky na tom civilizace nikdy nebyla lépe a pojďme proto využít toho, že si můžeme život v této poměrně hektické době usnadnit. Důležité je to určitě i pro handicapované zájemce o podnikání, na druhou stranu plně chápu to, že pokud o založení obchodní společnosti bude žádat šedesátník, raději k notáři přijde osobně.
Je nově vyvinutý systém pro komunikaci s notářskými úřady uživatelsky náročný?
Snažili jsme se o co nejvíce uživatelsky přívětivé prostředí, ale nějaká minimální počítačová gramotnost samozřejmě nutná je. V tomto ohledu se ale domnívám, že pandemie – kromě toho, že mnohým otevřela oči ve smyslu nutnosti zpřístupnění služeb on-line – také zvýšila uživatelskou úroveň technických prostředků, protože někteří lidé zkrátka neměli na výběr a museli začít více komunikovat přes počítač. Pro založení obchodní společnosti se tedy žadatel připojí k videokonferenci a notář si relevantní údaje načte ze základních registrů, rovněž bude pro identifikaci využívat také bankovní identitu, pokud účastník nevyužije přihlášení přes NIA (národní bod pro identifikaci a autentizaci).
Co dalšího novela notářského řádu přináší?
Další změnou je možnost vyhotovit doložku o ověření podpisu i v jiném jazyce než v češtině. Podnikatelé bezpochyby uvítají i skutečnost, že na žádost osoby, jejíž podpis je ověřován, může ověřovací doložka obsahovat také údaj o tom, že tato osoba je ke dni vyhotovení ověřovací doložky zapsána ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob jako člen statutárního orgánu právnické osoby, oprávněný právnickou osobu zastupovat a také způsob jeho jednání za právnickou osobu zapsanou v takovém veřejném rejstříku.
A již zmíněné apostily?
To jsou dokumenty ověřené pro přeshraniční styk a nově se nebudou vydávat pouze v Praze na ministerstvu spravedlnosti, ale i v regionálních notářských komorách. Tím dojde nejen k významnému odbřemenění úředníků ministerstva, ale i ke snazší dosažitelnosti na regionální úrovni a k nemalé úspoře nákladů pro občany, ať už časové nebo finanční, pokud využívali služeb zprostředkovatelů.
Jak velký posun je digitální transformace vašeho oboru?
Je určitě dobře, že se politici nad nutností digitalizace shodli. V oblasti eGovernmentu Česká republika ještě trochu tápe, i přesto, že už hodně dlouho slýcháme, že „obíhat úřady by měl papír, a ne člověk.“ Také považuji za důležité přecházet do on-line prostředí jen tam, kde to má smysl.
Například dědická řízení je kvůli možným vyhroceným emocím určitě lepší projednávat osobně, notář zde mnohdy totiž působí jako rodinný mediátor. Ale je tu otázka rozvodů u notáře. V mnoha evropských státech notář rozvádí takové páry, které jsou schopny se samy na všem dohodnout a v klidu se rozejít. U nás i tyto tzv. nesporné rozvody stále musí před soud, a to i přesto, že se o nic nesoudí. Neznamená to jen větší zátěž soudů nebo časové zdržení žadatelů, on už samotný vstup do soudní budovy způsobuje mnoha lidem velmi stísňující pocity.
Jak celkově hodnotíte přijetí novely?
Přijetí této novely je velmi důležitý krok k usnadnění styku občanů s notářem tam, kde není nutná osobní přítomnost. Téma digitální transformace bylo v České republice dlouho opomíjené a bohužel až pandemie potvrdila to, co notáři již několik let říkali. Tedy že v této oblasti nám oproti vyspělým západním ekonomikám ujíždí vlak. Nový notářský řád je tak alespoň dílčím úspěchem a nezbývá než doufat, že politici vyslyší i volání dalších odvětví.
