Přestože firmy v posledních dvou letech čelí výraznému nedostatku zaměstnanců, velmi často nezvládají adekvátně komunikovat se zájemci, kteří na otevřené pozice zasílají životopisy.
Podle průzkumu LMC, na který odpovídalo deset tisíc lidí a tisícovka firem, nedostane na svůj životopis odpověď 68 % uchazečů. Odpověď přitom chce 50 procent z nich ideálně do týdne, maximálně do dvou. Pokud personalisté odpoví po delší době než dva týdny, část zájemců to vnímá, jako by neodpověděli vůbec.
Může se hoditBuďte úspěšní! Nastartujte svoji kariéru na jobDNES.cz. Vybírejte z aktuálních pracovních nabídek. |
„Odpovědět uchazeči o zaměstnání je nejen formální povinnost, ale i prostá slušnost, která by měla provázet jakoukoli komunikaci mezi lidmi,“ komentuje výsledky průzkumů expert na etiketu Ladislav Špaček. Nestačí ani automatická odpověď typu: „Pokud se vám do 14 dnů neozveme, vybrali jsme jiného kandidáta“. Tu lidé vůbec nepovažují za reakci.
„Firma či úřad jsou vždy vůči žadateli v dominantní pozici. Pokud firma zneužívá tohoto postavení a s uchazečem nekomunikuje, jde o projev arogance, který se společnosti vymstí na ztrátě její dobré pověsti,“ dodává Ladislav Špaček.
Naštvali mě, roznesu je na síti
Jeho slova potvrzují výsledky průzkumu. Přesně 91 % z ignorovaných kandidátů přestane oslovené firmě důvěřovat a celých 86 % lidí svou negativní zkušenost dokonce sdílí se známými. Firmy by si přitom měly uvědomit, že v době, kdy lze jakýkoliv dojem či zkušenost sdílet stovkám přátel jedním příspěvkem na sociálních sítích, má negativní zkušenost daleko větší dopad než dřív.
Nepřehlédněte |
Zklamání z průběhu výběrového řízení se přenáší i do dalšího chování lidí na trhu práce. Polovina z nich ztrácí chuť do dalšího hledání práce. „Trh práce kvůli tomu funguje mnohem méně efektivně než by fungovat mohl. Kandidáti dlouhé týdny čekají na odpověď, pak po měsíci pochopí, že už se zřejmě nedočkají a začínají hledat znovu a jinde. Kdyby firma zareagovala dříve, celý proces hledání by se urychlil,“ vysvětluje ředitel společnosti LMC Milan Jasný.
Připomíná, že nekomunikace vyhání z trhu práce také kandidáty, kteří sice práci mají, ale uvažují o změně. Nabídnou své služby nějaké vybrané firmě, zkusí to, a nedostanou-li odpověď, do dalšího hledání se už nepustí. Právě ale o takové „váhající“ kandidáty je nyní na trhu velký zájem.
„Ve chvíli, kdy se lidé ucházejí o práci a jsou odmítáni, začínají pochybovat o vlastních dovednostech,“ vysvětluje psycholožka Marta Boučková a dodává: „Čím déle tento stav trvá, tím více ztrácejí přesvědčení o vlastní uplatnitelnosti. A pokud je tato situace ještě umocněna tím, že jim ani nikdo neodpoví, je pro ně nabízení vlastních vědomostí a dovedností výrazně těžší.“ Personalisté by si podle ní měli uvědomit, že uchazeči jsou lidé v procesu změny, která je vždy a pro každého hodně náročná.
Nemáme čas, tvrdí personalisté
Proč vlastně personalisté na zaslané životopisy nereagují? To průzkum také zjišťoval. Nejčastější příčinou je nedostatek času, ten se projevuje v polovině případů (50,5 %). Přes 40 % personalistů odpovídá pozdě proto, že čeká na rozhodnutí ve firmě. Necelé třetině (28,8 %) je pak trapná délka celého procesu.
Zpětná vazba se přitom zaměstnavatelům vyplácí. Těm, o kterých je známo, že na zaslané životopisy reagují, naroste o 20 % počet reakcí na inzerující volné místo.
