Novela zákona o dani z příjmu: změny ve spoření na penzi a životním pojištění

  • 4
Poslanecká sněmovna napodruhé přijala právní normu, která v řadě věcí ovlivní současnou podobu dvou dlouhodobých finančních produktů, životního pojištění a penzijního připojištění.
Poslanecká sněmovna napodruhé přijala právní normu, která v řadě věcí ovlivní současnou podobu dvou dlouhodobých finančních produktů, životního pojištění a penzijního připojištění. Pojďme se tedy nyní podívat, jakým způsobem by se tato novela mohla projevit na našich peněženkách a daních.

Životní pojištění odečitatelnou položkou

Možnost odečíst z daňového základu 12 000 Kč zaplacených za soukromé životní pojištění je ze všech uskutečněných změn již delší dobu nejvíce středem pozornosti. Zásluhu na tom mají bezesporu životní pojišťovny, které si od této změny slibují dynamický nárůst předepsaného pojistného. Ve svých argumentech přitom nadsazují skutečný význam odpočtů, protože masovost životního pojištění je přes všechny racionální námitky cílem jejich byznysu.

Několik stokorun až tisícikorun vrácených na daních životní pojištění bezesporu zatraktivňuje. Nadále však platí zásada, že programy životního pojištění jsou vhodné zejména pro lidi se závazky a na jejichž příjmu jsou závislé další osoby. Zejména, pokud si uvědomíme, že daňový odpočet lze uplatnit jen u produktů sjednaných s možností výběru až po 60. roce věku. V této souvislosti si lze jen povzdechnout, že rozumný návrh poslance Kořistky, aby alternativou byla doba trvání pojistky 20 let, byl sněmovnou zamítnut.

Na životní pojištění příspěvek i od zaměstnavatele

Až do výše 8 000 Kč ročně může nyní na soukromé životní pojištění svým zaměstnancům přispívat formou daňově uznatelného nákladu i podnik. Podmínkou je, že pojištěným i pojistníkem musí být zaměstnanec a doba trvání pojistky je rovněž do 60. roku věku. Zaměstnavatelé tak vedle možnosti poskytování příspěvku na penzijní připojištění jako nákladu do 3 % hrubé mzdy získávají další nástroj motivace a stabilizace personálu.

Změny i v penzijním připojištění

Zejména zaměstnavatelé čekali netrpělivě na úpravu nedávno zavedeného systému příspěvků na penzijní připojištění. Zatímco jim novela zjednodušuje způsob zúčtování, samotní účastníci se dočkali zpřísnění pravidel zejména pokud jde o předčasné výběry. Ačkoliv bylo jasné, že možnost zrušit smlouvu po roce a bez sankcí vybrat příspěvek zaměstnavatele osvobozený až o 50 % daní a odvodů je mezerou v zákoně, mnozí nesolidní prodejci to prezentovali jako důvod sjednání smlouvy.

Například společník s.r.o., který má pracovní smlouvu si tak mohl z měsíčních příspěvků ve výši 3 % své třicetitisícové hrubé mzdy za rok naspořit na dovolenou 12 000 Kč, dostat částku do nákladů své firmy a přitom zcela legálně neodvést daň z příjmu ani odvody na sociální a zdravotní pojištění. Nyní je výběr příspěvku zaměstnavatele formou odbytného zdaněn sazbou 25 %.

Zaměstnavatelé si oddechnou

Zákon dosud nutil podniky vyplácet příspěvek z vyměřovacího základu, který vlastně ještě nebyl znám. Novela přináší se zpožděním zcela logický způsob zúčtování, při kterém se vychází z celkového ročního vyměřovacího základu. Problém účetním působil fakt, že příspěvek za kalendářní měsíc musel podnik odvádět právě v tomto měsíci, přičemž mzdy se zpracovávají až začátkem měsíce příštího. Nyní zákon říká, že příspěvek uhrazený do 8 dnů po výplatním termínu mezd je příjmem zaměstnance za uplynulý měsíc.

Stejné pravidlo bude platit pro příspěvek na životní pojištění. V praxi to znamená, že pokud třeba v dubnu pracovník onemocní a má poloviční vyměřovací základ, může si udržet nárok na plnohodnotný příspěvek na penzijní připojištění do výše 3 % hrubé mzdy třeba díky mimořádné odměně v listopadové výplatě. Podle pracovního materiálu Asociace penzijních fondů ČR bude možné tuto změnu uplatnit již pro rok 2000.

Myslíte si, že platit 12 000 Kč ročně za životní pojištění se vyplatí každému? Zaměstnavatelé, jaké máte zkušenosti s účetními aspekty příspěvku na penzijní připojištění? Co by bylo možné ještě ve vztahu spoření a daně vylepšit?