Novela si dala za cíl přísnější regulaci agenturního zaměstnávání s cílem omezit nekalé praktiky některých z nich.
Může vás zajímatHledáte příjemnou práci u příjemného zaměstnavatele? Vyberte si ze stovek nabídek ze všech oborů na jobDNES.cz. |
Členy pracovní skupiny, která novelu chystala, byli vedle zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů také členové Asociace poskytovatelů personálních služeb včetně prezidentky Asociace Jaroslavy Rezlerové.
Společně se shodli na celé řadě bodů, například na zpřísnění kontrol zaměřených na „zastřené“ agenturní zaměstnávání, jehož prostřednictvím se obchází legislativa a placení daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění, či na skládání kauce ze strany agentury jako pojistky pro případ obcházení zákona.
Patnáctiprocentní kvóty jsou omezující
„Nad rámec původně dohodnutých opatření ale návrh MPSV obsahoval dva zcela nové body, které nebyly na pracovní skupině diskutovány a které radikálně omezují výkon samotného agenturního zaměstnávání, omezují flexibilitu firem a naopak je nutí k obcházení zákona,“ říká Jiří Halbrštát ze společnosti ManpowerGroup, která je v oblasti agenturního zaměstnávání jedním z nejsilnějších hráčů na trhu.
„Jde o zavedení patnáctiprocentní kvóty na podíl agenturních zaměstnanců na celkovém počtu zaměstnanců a o omezení řetězení smluv na dobu určitou, které umožňuje pouze tři smlouvy za čtyři roky,“ vypočítává sporné body Halbrštát.
Právě zákaz řetězení pracovních smluv údajně zcela popírá smysl agenturního zaměstnávání. Podle odborníků by přitom bylo dostačující, kdyby ministerstvo a další státní orgány trvaly na plnění povinností, které pracovním agenturám předepisuje současná legislativa.
Problémem je zastřené agenturní zaměstnávání
Jak uvádí Radovan Burkovič, prezident Asociace personálních agentur, více než 1 300 z celkového počtu asi 2 500 agentur své povinnosti neplní, a tudíž by jim ministerstvo či Generální ředitelství Úřadu práce mohlo odebrat povolení k činnosti.
„Problém není současné agenturní zaměstnávání, které je už nyní doslova přeregulováno. Problémem je zastřené agenturní zaměstnávání, takzvané pseudoagentury,“ tvrdí Burkovič. Podle něj novela dopadne na legální agentury práce s povolením ministerstva, ale vůbec se nedotkne pseudoagentur. „Ty mohou vesele obchodovat s lidmi dál, na ně jsou kontroly krátké,“ tvrdí Burkovič.
Opatření by nemělo postihnout poctivé agentury
Podobný názor zastává i společnost Škoda Auto, která patří mezi největší klienty pracovních agentur. „Vítáme záměr zpřehlednit činnost agentur práce. Opatření by však v žádném případě neměla postihnout poctivé agentury práce a jejich zaměstnance, způsobit zvýšení přesunu agenturních zaměstnanců mezi jednotlivými agenturami a jednotlivým subjektům navýšit administrativní zátěž. Preferujeme samoregulaci nebo dohodu sociálních partnerů, v tomto případě zaměstnavatele a jeho odborové organizace, nad zákonnou regulací,“ uvedla Jana Bahníková z tiskového oddělení společnosti Škoda Auto.
Nepřehlédněte |
Proč je potřebujeme? Firmy potřebují reagovat na sezonní výkyvy a nečekané nárůsty a poklesy zakázek. „Naše společnost využívá agenturní zaměstnance k zajištění stability standardní produkce i k vytváření rovnováhy v době konjunkturálních výkyvů. Nebo případně ke zvládání výjimečných úkolů, kde bývá zapotřebí dočasného navýšení stávajícího personálu,“ vysvětluje Jana Bahníková: „Nicméně dlouhodobě si udržujeme podíl agenturního personálu na maximálně deseti procentech stavu zaměstnanců. Navíc jsme v roce 2013 uzavřeli se sociálním partnerem, odbory KOVO, Chartu agenturního zaměstnávání, která zaručuje srovnatelné podmínky i pro agenturní personál i jejich zastupování odborovou organizací.“
Co je agenturní zaměstnávání
|
Polovina sezonních míst by nevznikla
Pokud by firmy neměly možnost získat sezonní pracovníky přes agenturu, musely by hledat jiné formy. „Proto je lepší mít transparentní trh agentur práce, které budou fungovat podle jasných pravidel a budou důsledně kontrolovány. Aby agenturní práce nebyla zneužívána, než aby se buď nutily firmy k nelegálním formám práce, případně aby jim byla znemožněna flexibilita,“ je přesvědčen Jiří Halbrštát.
Zavedení nových regulí by podle něj znamenalo ztrátu konkurenceschopnosti a rušení pracovních míst. „Navíc podle průzkumů by více než polovina těchto sezonních pracovních míst nevznikla, pokud by nemohla být limitována na dobu zakázky. Podle našich zkušeností se ale každý třetí agenturní zaměstnanec stává do roka kmenovým zaměstnancem. Je vždy lepší mít v životopise několik navazujících brigád než dva roky na úřadu práce,“ míní Jiří Halbrštát.
Ke změnám by mohlo dojít již od ledna 2016
„Skončilo připomínkové řízení k novele zákona o zaměstnanosti a nyní čekáme na nový návrh sporných paragrafů. Očekáváme, že nesmyslné kvóty, které situaci nijak neřeší a nemají žádný dopad na černý trh, budou vypuštěny a že najdeme shodu ohledně řetězení pracovních smluv,“ říká Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a generální ředitelka ManpowerGroup.
Ministerstvo práce připouští určité shody. „Cílem je najít shodu nad připravovanými změnami v oblasti agenturního zaměstnávání. Naší snahou je, aby novela zákona o zaměstnanosti vešla v platnost od 1. ledna 2016. Co se týče možných změn, pak z předběžných výsledků vypořádání došlých připomínek je obtížné najít shodu v oblasti zavedení povinných kvót, kdy jako vhodné řešení se jeví toto opatření v současné době neuplatňovat a dále je zejména se sociálními partnery diskutovat. Pokud se týká omezení řetězení smluv na dobu určitou, pak věříme, že v této oblasti k určité dohodě s našimi partnery dospějeme,“ uzavírá Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPSV.
