Novela zákoníku práce - cigarety a alkohol na pracoviště nepatří

Mezi rizika, která mohou ovlivnit pracovní činnost, patří i alkohol a kouření. Novela zákoníku práce platná od 1. 1. 2001 proto zakazuje zaměstnancům požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovištích a v pracovní době i mimo pracoviště, vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště a kouřit tam, kde pracují také nekuřáci.

Bez alkoholu se musí zaměstnanci obejít i po pracovní době, zákoník práce staví totiž nově mimo zákon i oslavy na pracovištích mimo pracovní dobu. Jestliže oslavenec čeká se svou oslavou až po skončení pracovní doby, aby si se spoluzaměstnanci "připil" na zdraví, není toto jednání v souladu se zákoníkem práce. Stejně tak není "zákonné" jednání zaměstnanců, kteří si v pracovní době "odskočí" na pivo nebo skleničku do nedaleké restaurace a svoje jednání odůvodňují, "že nejde o pracoviště". Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance v horkých provozech, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž je požívání těchto nápojů součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno.

Nástup na směnu bez alkoholu

Zákaz požívání alkoholických nápojů se vztahuje i k mimopracovní době, pokud by vliv alkoholu mohl přetrvávat až do nástupu do práce. Tomu odpovídá i povinnost vedoucích pracovníků, kteří řídí a organizují práci: nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Pokud by zaměstnanec měl snahu nastoupit například na ranní směnu pod vlivem alkoholu z předcházejícího večera nebo noci, má mistr nebo jiný vedoucí zaměstnanec povinnost mu v tom zabránit. Není zdravotně způsobilý a důsledky na výkon práce mohou být tragické.

Dozvuky večera trvají dlouho

U vlivu alkoholu na práci je třeba rozlišit krátkodobé vlivy působící zejména v průběhu směny a dlouhodobé, které mají vliv na celkovou výkonnost zaměstnance i kolektivu, na jeho způsobilost k práci, použitelnost, spolehlivost i kvalifikaci. Krátkodobý vliv alkoholu na výkon práce se projevuje již při požití malého množství alkoholu. Například při požití půllitru desetistupňového piva je doba potřebná k vymizení alkoholu jedna hodina, v případě půllitru dvanáctky už tři hodiny. K tomu, aby zaměstnanec nebyl schopen nastoupit do práce například na ranní směnu, stačí, když předtím večer vypije pět dvanáctistupňových piv. Doba potřebná k vymizení alkoholu z krve je deset hodin.

Alkohol se povoluje!

Přesto jsou pracoviště, kde se pití alkoholu nezakazuje. Ovšem při dodržení několika podmínek. Musí se jednat o zaměstnance v horkých provozech a o nízkostupňové pivo. Nízkostupňovým pivem ve smyslu tohoto předpisu je pivo nejvýše osmistupňové. Zákaz požívání alkoholu se rovněž nevztahuje na zaměstnance, u nichž je tato "činnost" součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojena. Jaká povolání mají v "popisu práce" pití alkoholu? Většinou jde o degustátory nebo zaměstnance pivovarů. Nejde však o vedoucí zaměstnance (management), kteří by mohli v rámci své pracovní náplně zajišťovat přípitek pracovním návštěvám a podobně, jak si mnozí toto ustanovení nesprávně vykládají.

Kdo bude dýchat?

Zaměstnanci jsou povinni se podrobit na pokyn vedoucího zaměstnance zkoušce, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Tuto zkoušku však nemůže provádět kdekdo. Oprávnění pracovníka ke zjišťění vlivu alkoholu musí předem stanovit pracovní řád. Není-li toto oprávnění jednat za zaměstnavatele stanoveno v tomto předpise, nemusí zaměstnanec příkaz uposlechnout, a neporušuje přitom pracovní kázeň. V opačném případě by mohlo jít o porušení pracovní kázně s nepříznivými důsledky pro zaměstnance. A jaké sankce mohou následovat v případě, kdy zaměstnanec uvedené povinnosti nedodržuje? Jde o porušení pracovní kázně s možností výpovědi nebo okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem, případně může zaměstnavatel uplatňovat i náhradu škody, kterou zaměstnanec způsobí (například náhradu mzdy zaměstnanci, který "zaskakoval" za podnapilého zaměstnance a podobně).

Automatický zákaz kouření

Kuřáci zatím na mnoha pracovištích nedbají na to, že nikotin škodí nejen jim, ale i nekuřákům v jejich blízkosti. Na pomoc jim přicházejí i předpisy. Opatření stanovená v novele zákoníku práce od 1. ledna 2001 vytvářejí předpoklady pro úspěšnou ochranu nekuřáků na pracovištích. Zaměstnavatelé jsou povinni dbát, aby zdraví zaměstnanců nebylo ohrožováno kouřením na pracovištích. Musí se postarat také o dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními předpisy (například pro pracoviště s výbušninami). Podle novely zákoníku práce platí, že jestliže bude nekuřák pracovat na pracovišti, kde jsou kuřáci, nesmí se tam kouřit, aniž by musel vedoucí pracoviště vydávat v tomto smyslu zvláštní nařízení. Stávající povinnost zaměstnavatele stanovit zákaz kouření na pracovištích, kde pracují také nekuřáci, je nově upravena jako přímý zákaz kouření pro zaměstnance. Přitom by ale vedoucí měl vymezit prostor pro kouření (například kuřácké koutky). Je však nutné počítat s tím, že přesáhneli doba kouření pracovní přestávku, musí zaměstnanec tuto dobu napracovat. Zaměstnavatel, jehož zaměstnanec porušil zákaz kouření na pracovišti, může dostat pokutu od úřadu práce až do výše 250 000 korun, případně při opakovaném porušení tohoto zákazu až do částky jednoho milionu korun, i když zákaz kouření porušil pracovník. Zaměstnavatel by pak mohl vymáhat část pokuty jako náhradu škody na zaměstnanci, který si "zapálil", a to až do částky čtyřapůlnásobku jeho průměrného výdělku.