Vzory smluv

podle životní situace

články podle právních odvětví

Novela živnostenského zákona má snížit papírování.

Novela živnostenského zákona má snížit papírování. | foto: Josef Vostárek, MF DNES

Novela živnostenského zákona zjednoduší život podnikatelům

  • 0
Dne 30.5.2012 byla ve Sbírce zákonů pod číslem 169/2012 vyhlášena novela živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb.), která má zjednodušit život zejména podnikatelům - fyzickým osobám. Novela začne platit ode dne 30. června 2012.

Živnostenský zákon byl v minulosti předmětem častých novelizací, které - až na několik výjimek - představovaly spíše menší úpravy jednotlivých ustanovení zákona a reagovaly často na změny jiných předpisů. O navrhované novelizaci lze však naopak říci, že zřetelně vychází z dosavadních zkušeností s aplikací stávající podoby živnostenského zákona a zaměřuje se na aktuální problémy podnikání a na omezení nežádoucích jevů s nimi spojených. To se týká zejména záměru minimalizovat administrativní zátěž začínajících i již aktivních podnikatelů v podobě zjednodušení, či přímo zrušení některých administrativních povinností a konkrétních úkonů, které by ve svém důsledku měly celkovou finanční zátěž podnikatelů snížit až o 25%. Neopomeňme ale i snahu zákonodárce o srozumitelnost a technickou přesnost některých, dosud diskutabilních, ustanovení.

Identifikační číslo provozovny nebude třeba uvádět

Konkrétní změny se potom dotýkají např. zrušení povinnosti podnikatele označit svoji provozovnu identifikačním číslem (viz § 17 odst. 4 až 7 živnostenského zákona). Podnikatel je tedy nadále povinen zajistit pouze to, aby provozovna byla pro provozování živnosti způsobilá, nemusí ji ale zvenku označovat jejím identifikačním číslem. Provozovna sice bude mít konkrétní identifikační číslo vedeno v živnostenském rejstříku, aby byl splněn formální požadavek Českého statistického úřadu, nicméně zůstane na vlastním uvážení každého podnikatele, zda přidělené identifikační číslo své provozovny bude používat, či nikoliv. Tato úprava reflektuje zejména momentální znevýhodněné postavení subjektů podnikajících na základě živnostenského oprávnění oproti subjektům podnikajícím podle jiných právních předpisů, čímž rozumíme například architekty, notáře, advokáty, atd., kterých se povinnost mít, zveřejňovat a oznamovat identifikační číslo provozovny podle stávající právní úpravy netýká. Odpadnutím této povinnosti by podnikatelé mohli ušetřit až 47 mil. Kč.

Při změně bydliště nebude třeba oznamovat změnu místa podnikání

Další plánovanou úlevou pro podnikatele je to, že pokud uvede jako adresu místa podnikání své bydliště, může zároveň požádat živnostenský úřad o to, aby mu se změnou bydliště automaticky měnil i adresu místa podnikání - pokud tedy budete provozovat živnost doma a změníte bydliště, živnostenský úřad změní vaše místo podnikání automaticky a nebudete mu tak muset nic oznamovat. Tyto situace jsou v rámci častého přemísťování běžné.

§ 47 odst. 4

(4) Změní-li se bydliště podnikatele a podnikatel oznámil živnostenskému úřadu, že při změně bydliště požaduje změnit místo podnikání na stejnou adresu, jako je adresa bydliště, není povinen při změně bydliště změnu místa podnikání živnostenskému úřadu oznamovat.

Oznamovat lze všem úřadům najednou

Již podle současné právní úpravy mohou podnikatelé s živnostenským oprávněním prostřednictvím svého živnostenského úřadu učinit podání rovněž vůči dalším orgánům státní správy a institucím, jako jsou například finanční úřady, správa sociálního zabezpečení, úřady práce i zdravotní pojišťovny. Prostřednictvím obecního živnostenského úřadu coby Centrálního registračního místa lze rovněž těmto institucím oznámit i změny. Novela (viz nové znění § 45a)  však ruší omezení, podle něhož bylo možné oznamovat změny ostatním orgánů prostřednictvím živnostenského úřadu jen tehdy, kdy se oznamovala změna zároveň i živnostenskému úřadu.

Pokračování v živnosti při úmrtí podnikatele

Novela živnostenského zákona se zabývá také změnami v pokračování v živnosti při úmrtí podnikatele. Smyslem plánované změny v tomto ohledu je zejména zajištění plynulého chodu podniku při úmrtí podnikatele. Nově se tak vypočítává okruh subjektů oprávněných k pokračování v živnosti až do skončení dědického řízení (těmi jsou správce dědictví, dědicové ze zákona, dědicové ze závěti, pozůstalý manžel nebo partner - i když není dědicem, a pokud je spoluvlastníkem majetku k provozování živnosti, případně insolvenční správce). Dále se zavádí povinnost soudu poskytnout na žádost živnostenského úřadu údaj o tom, kdy nabylo právní moci usnesení soudu o skončení řízení o dědictví po zemřelém podnikateli.

§ 13

Pokračování v provozování živnosti při úmrtí podnikatele

1. Zemře-li podnikatel, mohou v provozování živnosti pokračovat za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 5 až do skončení řízení o projednání dědictví

a)      správce dědictví,

b)      dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,

c)      dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner, i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti,

d)     insolvenční správce ustanovený soudem podle zvláštního právního předpisu; nejdéle však do skončení insolvenčního řízení, nebo

e)      pozůstalý manžel nebo partner splňující podmínku uvedenou v písmenu c), pokud v živnosti nepokračují dědicové.

2. Pokud osoba uvedená v odstavci 1 písm. b), c) nebo e) hodlá pokračovat v provozování živnosti na základě oprávnění zemřelého podnikatele, je povinna oznámit tuto skutečnost živnostenskému úřadu ve lhůtě 3 měsíců ode dne úmrtí podnikatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Pokud tato lhůta marně uplyne, zaniká živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele dnem jeho úmrtí, nepokračuje-li v provozování živnosti správce dědictví nebo insolvenční správce. Nesplňuje-li osoba podle odstavce 1 písm. b), c) nebo e), která hodlá pokračovat v provozování živnosti, podmínky stanovené v § 6 nebo 7 nebo jsou-li u ní překážky podle § 8 anebo nemá-li pobyt na území České republiky, pokud jej tento zákon vyžaduje, je povinna neprodleně ustanovit odpovědného zástupce.

3. Pokud osoba uvedená v odstavci 1 písm. b), c) nebo e), která oznámila podle odstavce 2 pokračování v provozování živnosti, se rozhodla nadále nepokračovat v provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění zemřelého podnikatele, oznámí tuto skutečnost živnostenskému úřadu. Oprávnění pokračovat v provozování živnosti jí zanikne dnem doručení oznámení živnostenskému úřadu, a nepokračuje-li v provozování živnosti jiná oprávněná osoba podle odstavce 1, zanikne tímto dnem i živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele.

4. Správce dědictví nebo insolvenční správce je povinen oznámit pokračování v provozování živnosti ve lhůtě 1 měsíce ode dne úmrtí podnikatele, a pokud byl do funkce ustanoven později, do 1 měsíce ode dne, kdy byl do této funkce ustanoven. Nesplňuje-li správce dědictví nebo insolvenční správce podmínky stanovené v § 7, je povinen neprodleně ustanovit odpovědného zástupce.

5. Pokud živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele nezaniklo podle odstavce 2 nebo 3, může po skončení řízení o dědictví pokračovat v provozování živnosti osoba uvedená v odstavci 1 písm. b), c) nebo e), jestliže prokáže, že nabyla majetkového práva vztahujícího se k provozování živnosti, a to i když neoznámila pokračování v provozování živnosti podle odstavce 2. Pokračování v provozování živnosti musí tato osoba do 3 měsíců od skončení dědického řízení oznámit živnostenskému úřadu a současně ohlásit živnost nebo podat žádost o koncesi podle tohoto zákona, jinak jí právo pokračovat v provozování živnosti zanikne marným uplynutím této lhůty. Právo pokračovat v provozování živnosti zanikne osobě, která oznámila pokračování v provozování živnosti podle věty druhé, nejpozději dnem vzniku vlastního živnostenského oprávnění nebo u ohlašovacích živností rozhodnutím živnostenského úřadu podle § 47 odst. 5 nebo 6 a u koncesovaných živností zastavením řízení nebo zamítnutím žádosti o koncesi. Živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele zaniká marným uplynutím tříměsíční lhůty uvedené ve větě druhé nebo dnem zániku práva pokračovat v provozování živnosti poslední z pokračujících osob.

6. Pro náležitosti oznámení podle odstavců 2 až 5 platí § 45, 46 a 50 obdobně.

7. Pro účely zápisu do živnostenského rejstříku soud poskytne na žádost živnostenského úřadu údaj o pravomocném skončení řízení o dědictví po zemřelém podnikateli.