Minimální mzda je nyní nastavena tak, že nikdo nesmí brát za čtyřicet hodin práce týdně menší sumu než osm tisíc korun měsíčně nebo 48,10 za hodinu. Všechny další dosavadní výjimky z tohoto pravidla se ruší.
O něco nižší platy budou naopak mít důchodci, kteří na tři roky přijdou o základní slevy na dani z příjmů fyzických osob.
Jeden týden dovolené navíc získají od ledna zaměstnanci, kteří jako zdravotníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.
A navíc jim náleží podle zákona při skončení pracovního poměru nově takzvané odchodné, pokud svou práci vykonávali po dobu 15 let a dosáhli věku 50 let. Maximální výše odchodného činí šestinásobek průměrného měsíčního výdělku.
Sazby stravného budou vyšší a dílčím způsobem se mění i výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2013 poskytovaného zaměstnavatelem při zahraničních pracovních cestách. Ke změnám dochází také v oblasti náhrad za používání silničních motorových vozidel. Více čtěte zde.
Ústavní soud svým nálezem zrušil povinnost osob, jež jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání, vykonávat bez nároku na odměnu takzvanou veřejnou službu.
Jaký bude další osud veřejné služby, se zatím neví: "Ústavní soud zrušil povinnou veřejnou službu na základě věcných výhrad, nikoli procesních. Nejprve se tedy musíme se zněním nálezu detailně seznámit, abychom mohli rozhodnout, zda se pokusíme koncept veřejné služby nově nastavit s podmínkami, na které Ústavní soud odkazuje," vzkázala ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová.
Účinnost zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců se odkládá na rok 2015. V roce 2013 se tedy bude dále uplatňovat zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání zakotvené v zákoníku práce.
Které změny bude projednávat parlament
V prvním čtení Poslanecké sněmovny je návrh, kterým by se pracovněprávní spory řešily jen před soudy (to znamená, že by nebylo možné v pracovní smlouvě platně sjednat rozhodčí doložku).
Senát navrhuje změnit zákoník práce, a to v oblasti smluv na pracovní poměry na dobu určitou. V současnosti je zakázáno řetězit smlouvy zaměstnanců. Senát však chce zavést výjimku z tohoto zákazu, a to při vážných provozních důvodech, nebo zvláštní povaze práce, a to na základě dohody s odborovou organizací, nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele.
Diskutuje se také stále nad změnou právní úpravy zákazu švarcsystému. Měly by se snížit pokuty, které jsou teď až 100 tisíc korun pro zaměstnance a 10 milionů korun pro zaměstnavatele, a měla by se změnit i celá konstrukce zákazu švarcsystému.
Připraveno ve spolupráci s advokátkou Klárou Valentovou, expertkou na pracovní právo kanceláře Vilímková, Dudák & Partners
