Při uzavírání smlouvy se nájemce s pronajímatelem obvykle dohodnou i na předpokládaném počtu lidí, kteří budou v pronajatém bytě bydlet. Hlavním zájmem majitele bytu pochopitelně je, aby nájemce byt po stanovenou dobu řádně užíval a pak ho řádně předal zpět.
Spotřeba vody a energie mnohé napoví
Pokud majitel bytu pojme podezření, že ho nájemce obelhává a byt využívá více lidí, měl by především věnovat čas fakturám za elektřinu a vodu. Pokud zaznamená neúměrně vysokou spotřebu, nepochybně má byt výrazně více obyvatel.
Velmi často jde o skryté podnájemní vztahy, kdy si nájemce od každého z podnájemců vybírá velmi zajímavou částku, která v konečném důsledku převýší hodnotu nájemného. To určitě není pro pronajímatele nic příjemného, a navíc se byt a jeho vybavení pochopitelně rychleji opotřebují.
Výjimka: partner a dítě
Občanský zákoník jednoznačně říká, že nájemce si nemůže vzít žádného podnájemce, aniž by to písemně schválil pronajímatel. Učiní-li tak bez souhlasu pronajímatele, dává tím pronajímateli možnost okamžité výpovědi.
Praxe ovšem tak jednoduchá není. Nájemce si smí do pronajatého bytu nastěhovat ty, kdo s ním budou žít ve společné domácnosti.
Nejčastěji jde o partnera nebo dítě. V tomto případě nemá pronajímatel moc šancí, jak by jejich existenci v bytě napadl, a musí se s tím smířit.
Z bytu vám nájemce může udělat ubytovnu
Přítomnost dítěte nebo partnera však nebývá nějakým zásadním problémem a pronajímatelé to zpravidla tolerují. Horší ale je, když se z pronajatého bytu stane ubytovna pro sezonní dělníky a hrozí například poškození bytu.
Takové chování už napadnout lze, pobyt by v tomto případě měla upravit podnájemní smlouva schválená pronajímatelem. Častou obrannou taktikou nájemců bytů však bývá tvrzení, že se tito lidé zdržují v bytě pouze krátkodobě a příležitostně, že chodí pouze na návštěvu.
Pronajímatel se v takové situaci musí obrnit trpělivostí a prokázat, že nejde o návštěvu, ale o dlouhodobý pobyt. Toto tvrzení je ale zpravidla nutné podložit relevantním svědectvím, jako je výpověď sousedů, monitorování příchozích do bytu a podobně. Teprve pak lze doložit, že dotyčný nevede vztah typický pro soužití a zároveň nepřichází na krátkodobé návštěvy.
V tomto případě může pronajímatel poukázat na to, že nikdy neschválil podnájemní smlouvu, a vypovědět nájemní smlouvu. Je však dost pravděpodobné, že celá záležitost nakonec skončí u soudu.
