Objevují se nové fondy a investiční příležitosti, které propagují sociálně odpovědné, ekologické a etické investování, které pomůže investorům k čistému svědomí. Investoři by pak měli klidně spát s vědomím, že investují do akcií kvalitních společností nejen z obchodního hlediska. Zatím posledním výkřikem módy v investičním byznysu, je tzv. terror-free investování. Zatím se sice rozmáhá jen v USA, ale podobně, jako je tomu u jiných strategií, do budoucna s ním můžeme počítat i v Evropě.
Základním principem terror-free investování je omezení investic do společností, kterým plyne nezanedbatelné procento příjmů z činnosti v zemích podporujících terorismus, v extrémním případě jsou eliminovány také společnosti, jejichž dodavatelé provozují činnost v „zemích teroristů“. Jde především o země jako Írán, Súdán, Sýrie, Severní Korea, někdy jsou zmiňované také Libye a dokonce i Kuba.
Většinou se omezení týká zejména vybraných energetických, petrochemických společností apod. Podle zastánců terror-free investování představují největší příjmy pro teroristy právě peníze z obchodu s ropou. Podle organizace terrorfreeoil jsou na takové černé listině společnosti jako Chevron, BP, Exxon, Conoco, Total apod. (v americkém městě Omaha dokonce nedávno otevřeli terror free čerpací stanici, která prodává pohonné látky pouze od producentů, jež neprovozují byznys na středním východě). Přípustné jsou naopak společnosti, jejichž činnost ve vybraných zemích je čistě humanitární.
K dokonalosti je daleko
Problémem takové selekce je, že není úplně jasné, co je považováno za terorismus, a ani manažeři fondů a odborníci nemají stejná kritéria, na základě kterých vybírat společnosti do portfolia a co přesně znamená, že společnost podporuje teroristický režim. Rovněž výběr zemí, v nichž je zakázáno podnikat, není jednotný. Společnosti dovážející ropu ze zemí středního východu jsou v portfoliu investorů nepřípustné, ale společnosti, které obchodují například s Venezuelou, kterou vede protiamerický socialista, odpůrce globalizace a obdivovatel Fidela Castra, který nazval Bushe ďáblem, jsou v pořádku (zato Castrova Kuba už problémem jednoznačně je). Pak si člověk klade otázku že ten metr, na základě něhož jsou společnosti zralé na označení terror-free, nebo ne, je nějaký zvláštní.
KUPÓNOVÁ KNÍŽKADalším z problémů, s nímž by se mohly potýkat investiční společnosti propagující terror-free investování, je nejednotný postoj, a to nejen Američanů, na politiku na jejíž základě jsou vybrané země považovány za nepřátele lidstva. Většinou bez jakýchkoli důkazů o přímém spojenectví vlády zmiňovaných zemí a teroristů (stačí jedna atomová elektrárna a země se octne na Ose zla). A podobně, jako tomu bylo u sociálně odpovědného nebo u ekologicky nezávadného investování, i zde se najdou tací, kteří nabídnou investorům možnost vydělat právě na společnostech podporujících teroristické režimy. Základní poslání terror-free investování – omezit přísun peněz teroristům – tak prakticky vyjde naprázdno.
Někdy to už vypadá tak, že investora by nemělo zajímat to, jestli se společnosti daří, dosahuje zisku a její výsledky tak ovlivňují růst ceny akcií na burze, ale důležitější bude její zelené, „terror-free“ a sociálně odpovědné chování. A pokud to takhle půjde dál, investoři už prakticky nebudou mít do čeho investovat, protože vždy tím půjdou proti nějakým nesmyslným pravidlům. Někomu dokonce připadá neetické už i to, že investor si půjčí a prodá akcie vybrané společnosti (tzv. short selling, spekulace na pokles) a při poklesu ceny a následném prodeji vydělá na tom, že se firmě nedaří.
Vydělávání peněz není jen o tom, abychom přes mrtvoly dosáhli zisku a nehleděli při tom na určité morální aspekty. Avšak omezovat svá investiční rozhodnutí jen na základě pochybných kritérií, které vyhovují nevelké skupině lidí, je určitě horší a popírá se tím prakticky základní princip investování, což je zhodnocení peněz a dosažení zisku.
