Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nový zákon o mezinárodním právu soukromém je pro praxi přínosem

  18:15aktualizováno  18:15
Když se řekne rekodifikace soukromého práva, běžný občan si zřejmě představí hlavně nový občanský zákoník. Někteří budou vědět, že vedle něj byl přijat i zákon o obchodních korporacích, ale většinou jen odborná veřejnost ví, že součástí tohoto tzv. reko­difikačního balíku je i nový zákon o mezi­národním právu soukromém.
Nový zákon o mezinárodním právu soukromém  je pro právníky přínosem

Nový zákon o mezinárodním právu soukromém je pro právníky přínosem | foto:  Petr Topič, MAFRA

Jakkoliv se tento zákon co do významu pro každodenní právní transakce nedá s novým občanským zákoníkem srovná­vat, neznamená to, že by měl být veřejností přehlížen. Tento článek přibližuje jeho hlavní rysy a rozdíly oproti dosavadní úpravě obsažené v zá­koně č. 97/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nová úprava je podrobnější

Zákon č. 91/2012 Sb. ve znění ke dni 17.8.2012

Nový zákon o mezi­národním právu soukromém byl přijat pod č. 91/2012 Sb. Oproti dosavadnímu zákonu přináší mno­hem podrobnější úpravu soukromopráv­ních a procesních vztahů s mezinárod­ním prvkem (nový zákon má 125 paragrafů, současný pouze 70). Nový zákon o mezi­národním právu soukromém nejenom zavádí terminologii nového občanského zákoníku, ale pře­devším upravuje otázky dosud v zákoně vůbec neupravené, které musela dříve (často ne­jednoznačně) dovozovat doktrína. Nový zákon tak obsahuje např. specifickou úpravu práva rozhodného pro tzv. statuso­vé otázky právnické osoby (dosud platilo obecné pravidlo § 3 současného zákona nerozlišují­cí mezi fyzickou a právnickou osobou), upravuje kolizní pravidla (pravidla pro výběr právního řádu) i pro svěřenský fond (trust), včetně uznávání zahraničních trustů na území ČR. Na rozdíl od před­chozí úpravy stanoví nový zákon i pravidla pro určení soudní příslušnosti a rozhod­ného práva i u registrovaného partner­ství s mezinárodním prvkem. Nový zákon také obsahuje úpravu úpadkového práva s mezinárodním prvkem, která je pro pra­xi relevantní zejména ve vztahu k úpadku s mimounijním prvkem (tj. v oblasti neu­pravené nařízením EU č. 1346/2000), a ze zákona o rozhodčím řízení byla do nového zákona přenesena také úprava některých otázek rozhodčího řízení s mezinárodním prvkem a uznávání cizích rozhodčích ná­lezů.

Vysvětlivky pojmů:

Statusová věc: úprava otázek právního postavení osob

Kvalifikační problém: nutnost určení, podle kterého právního řádu je třeba hodnotit vztah (situaci), aby bylo možné zjistit, které kolizní normy se na něj má použít – kvalifikačním problémem je např. otázka, zda vypořádání majetku zesnulého manžela ve vztahu k manželce je otázkou práva dědického nebo rodinného (majetkových vztahů mezi manžely)

Kolizní norma: právní norma, která určuje, právním řádem kterého státu se konkrétní právní vztah s tzv. mezinárodním prvkem bude řídit

Imperativní norma: takové právní pravidlo, na jehož uplatňování příslušný stát trvá i v případě, že se na řešení daného vztahu podle mezinárodního práva soukromého použije právo jiného státu

Řešení sporných otázek

Zcela nově zákon přináší podrobnou úpravu některých otázek, při jejichž ře­šení museli dosud soudci a advokáti sa­hat po učebnicích mezinárodního práva soukromého, protože v dosavadním zákoně samotném odpověď nenalezli. Platí to o výkladu tzv. kvalifikačního problému (§ 20 nového zákona), předběžných otázkách (§ 22), nutně po­užitelných (imperativních) normách (§ 3 a § 25) či podpůrném použití jiné­ho rozhodného práva, než toho zákonem primárně určeného (§ 24). Mno­hem podrobnější a návodnější je i úprava zjišťování a používání zahraničního práva (§ 23), což je oblast, která dosud činila v soudní praxi často problémy.

Zlepšila se struktura zákona

Nový zákon má také odlišnou a oproti dosa­vadnímu zákonu "uživatelsky přívětivější" strukturu. Opouští se dosavadní úpra­va kolizních norem a procesních norem ve dvou oddělených částech a normy ur­čující soudní příslušnost se tematicky slu­čují s normami kolizními. Soudce či prak­tikující právník tak po vyhledání příslušné věcné oblasti (např. dědického práva) nalezne na jednom místě úpravu určení jak soudní pravomoci, tak rozhodného práva.

Zákon reaguje na aktuální vývoj

Nový zákon v neposlední řadě modernizuje i některé hraniční určovatele (např. nahra­zení zastaralého kritéria "státní příslušnosti" vhodnějším "obvyklým pobytem", což je určovatel, který mnohem lépe reflektuje vysokou mobilitu dnešní doby – zákonodárce tak bohužel neučinil důsledně všude tam, kde by to bylo možné a vhodné) a snaží se reflek­tovat i zájem na zachování platnosti práv­ních jednání a jejich účinků a tím respek­tovat vůli jednajících.

Rozhodující je často právo EU

Jakkoliv nový zákon o mezi­národním právu soukromém přináší mnoho užiteč­ných ustanovení, v některých důležitých oblastech je jeho reálný význam minima­lizován tím, že zde existuje přímo použi­telná úprava práva EU, která má samo­zřejmě v rámci své působnosti přednost a nový zákon se tak neuplatní. Je tomu tak např. v oblasti určení soudní pravomoci pro občanské a obchodní věci, kde se až na výjimky (např. případy, kdy žalovaný má bydliště mimo EU a není dána výlučná příslušnost či jurisdikční dohoda ve pro­spěch soudu členského státu EU) uplatní nařízení Brusel I (č. 44/2001), které upra­vuje i problematiku uznávání a výkonu rozhodnutí z jiných zemí EU (uznávání a výkon rozhodnutí ze zemí mimo EU se však bude řídit naším novým zákonem, neexistuje-li ve vztahu k dané zemi mezinárodní smlouva tuto otázku řešící). Pro určení rozhodného práva pro smluvní a mimosmluvní závazky se pak místo českého zákona použije nařízení Řím I (č. 593/2008), respektive nařízení Řím II (č. 864/2007). I některé další oblasti již jsou - či v budoucnu brzy budou - upraveny na úrovni EU, což prostor pro uplatnění českého práva zmenšuje. I tak však stále zůstávají věcné oblasti, kde se český zákon použije (úprava na úrovni EU buď chybí, anebo není pro ČR závaz­ná) a jeho přínos se tak neomezuje jen na úpravu obecných otázek mezinárod­ního práva soukromého. Z toho plyne, že chce-li být právnická veřejnost na rekodifikaci plně připravena, musí svou pozornost věnovat i tomuto zákonu.

Autor:




Finance.iDNES.cz radí

Víte, že můžete mít účet bez poplatků s dvěmi embosovanými kartami zdarma?

Další rady k nezaplacení

Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ústavní soud v Brně (ilustrační snímek)
Stanovisko Nejvyššího soudu k promlčení nároku na omluvu

Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu schválilo na svém zasedání dne 11.9.2013 stanovisko, které se týká lhůty promlčení nároku na náhradu...  celý článek

Všeobecný zákoník občanský platil na našem území od roku 1811 až do roku 1950
Postoupení pohledávky podle nového občanského zákoníku

Postoupení pohledávek z původního věřitele (postupitel) na věřitele nového (postupník) jako častého institutu se dotýká i nový občanský zákoník, který bude...  celý článek

(ilustrační snímek)
Jmenováni tři noví předsedové okresních soudů

Ministryně spravedlnosti dnes jmenovala tři nové předsedy okresních soudů.   celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Výsledky voleb 2017: Sněmovna omládla a má vyšší podíl žen
Výsledky voleb 2017: Sněmovna omládla a má vyšší podíl žen

21. října 2017 Český statistický úřad zpracoval ve 23:30 hodin konečné výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Mandát zí... celý článek

Grafton Recruitment Praha
Obsluha NC frézky

Grafton Recruitment Praha
Plzeňský kraj
nabízený plat: 24 000 - 29 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.