Nový zákon o platebním styku, jenž bude u nás i v dalších 27 zemích Evropské unie platit od 1. listopadu letošního roku, přináší do tuzemského bankovního systému několik novinek. S těmi se budou muset vypořádat jak banky, tak družstevní záložny a jiní poskytovatelé finančních služeb, ale i jejich klienti.
Na škodě ze ztracené karty bude vaše spoluúčast 150 euro
První větší změnou je povinnost držitele platební karty oznámit bance bez zbytečného odkladu její ztrátu či odcizení. Tentokrát je to stanoveno zákonem a nikoliv pouze obchodními podmínkami jednotlivých bank.Naopak banka bude mít povinnost zajistit, aby držitel platební karty měl k dispozici vhodnou cestu, jak ztrátu či odcizení ohlásit. Navíc musí zabránit jakémukoli užití platební karty, jakmile klient bance ztrátu oznámil.
Za tuto zákonnou povinnost si ale banka nově nebude smět účtovat žádný poplatek. Ještě dnes přitom u většiny tuzemských bank zaplatíte právě za blokaci karty 200 až 2 000 korun, v závislosti na druhu platební karty (embosovaná/elektronická). Pouze v Citibank, mBank a od letošního července i Raiffeisenbank za ohlášení ztráty neplatíte.
Při zneužití karty se o ztrátu podělíte s bankou
V současnosti nese majitel karty případnou ztrátu, kterou utrpí třeba po odcizení karty, sám. Své peníze může ochránit pouze vhodným pojištěním. Od listopadu se o tyto své výdaje ale bude dělit s bankou.
Ztrátu z neautorizované platební transakce ponese majitel karty pouze do částky odpovídající 150 eurům (při aktuálním kurzu přibližně 3 800 korun). Z tohoto pravidla existují pouze tři výjimky. První je, že ztrátu ponese plně banka, pokud po nahlášení blokace zablokování karty již sama neprovedla.
Dalšími výjimkami jsou pak podvodné jednání a hrubá nedbalost klienta vedoucí ke způsobené ztrátě. Za hrubou nedbalost je podle nového zákona považováno používání karty v rozporu se smlouvou a také neoznámení ztráty, odcizení, zneužití nebo neautorizovaného použití platební karty. Vše bez zbytečného odkladu.
jak to vidí finanční arbitr"Největším přínosem je jistě sjednocení trhu platebních služeb v Evropské unii. Cílem je, aby platební služby ve všech státech EU byly stejné a za stejných podmínek. K tomu se touto legislativní změnou blížíme," uvedl pro iDNES.cz František Klufa, finanční arbitr České republiky. "Novou úpravou zákona o platebním styku se zlepšují i některé podmínky spojené s vedením a užíváním účtů pro klienty," doplnil. |
Peníze na účtu budete mít do dvou dnů
Za největší přínos úpravy zákona o platebním styku ale odborníci považují zkrácení doby převodu peněz mezi účty ze tří dnů na dva (tj. z D+2 na D+1). Zákonem rušené poplatky totiž nejsou v dnešní době klientům tak velkým trnem v oku.
Lhůtu pro připsání peněz na účet příjemce si ale můžete s bankou dohodnout o 1 pracovní den delší. To v případě, že jste platební příkaz bance předali v papírové podobě. Dohodnout se však lze i na lhůtě kratší.
"Bylo opravdu nepřijatelné, aby doba převodu dnes trvala stejně dlouho jako před deseti lety, kdy se bankám o dnešních technologiích, které cestu peněz zrychlují, ani nesnilo," komentoval úpravy zákona o platebním styku Patrik Nacher, provozovatel serveru bankovnipoplatky.com.
Papírové výpisy zdarma samozřejmostí nejspíš nebudou
Bankám však patrně nejhlubší vrásky na čelo přidělává povinné informování klientů o transakcích na účtu. V maximálně měsíčních intervalech totiž nově musí banka zpřístupňovat přehled toho, co se na účtu odehrálo. Způsob ovšem ponechává na dohodě klienta a banky.
Zda se tedy finanční domy vydají cestou tištěných výpisů zdarma, není tak jednoznačné. V současnosti máte totiž u většiny bank na vybranou mezi bezplatným elektronickým a tištěným (již placeným) výpisem. Případně jsou výpisy zahrnovány do celkových poplatků za balíčková konta. Také interval jejich předávání byl doposud ponechán na dohodě smluvních stran.
Klientovi předané informace by nicméně mělo být možné ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.
Bezplatné a rychlejší bude zrušení běžného účtu
Výpověď smlouvy o běžném účtu banky přijímají s lhůtou 7 dnů až 2 měsíce. Je to zpravidla u kont s navazujícími službami, kupříkladu platebními kartami. Listopadovou novinkou tedy bude, že délka výpovědní doby nesmí přesáhnout 1 měsíc.
Navíc, pokud účet zrušíte po dvanácti měsících jeho trvání, musí tak banka učinit bezplatně. Momentálně ovšem banky převážně poplatky za výpověď smlouvy o běžném účtu neúčtují. Změna právní úpravy se proto dotkne z větších bank pouze Poštovní spořitelny, která si za zrušení účtu účtuje poplatek 200 korun.
Ovšem zde zákon připouští možnost zrušit účet také za úplatu, pokud byla s klientem dohodnuta. Tato částka však musí být přiměřená a zároveň musí odpovídat skutečným nákladům banky.
vybrané změny zákona o platebním styku platné od 1. 11. 2009- blokace odcizené či ztracené platební karty zdarma - za transakce provedené ztracenou kartou ručí nově majitel karty pouze do 150 eur (vyjma podvodného jednání či hrubé nedbalosti klienta, příp. neprovedení blokace karty bankou) - peníze budou nově připisovány na účet příjemce do dvou dnů (původně D+2, nově D+1) - informovat o transakcích na běžném účtu musí banka nejvýše v měsíčním intervalu - výpovědní lhůta smlouvy o běžném účtu nesmí být delší než 1 měsíc, po ročním vedení účtu zrušení banka provede zdarma - bezplatné zpřístupnění informací o platební transakci, např. o maximální lhůtě pro provedení, údaj o úplatě, směnném kursu apod. - úprava dohledu pro nebankovní poskytovatele platebních služeb |
Banky úpravy už měsíce chystají, na komentáře je prý brzy
Novela zákona o platebním styku, ve smyslu zakomponování směrnice Evropské unie do tuzemského práva, je připravována delší dobu. Banky však nečekaly na definitivní podobu a leckterá pravidla přijímaly za svá již dříve.
"Platby připisujeme on-line prakticky od počátku služeb našeho přímého bankovnictví. Blokace karet a výpisy zdarma nabízíme od 1. července letošního roku." vysvětluje Tomáš Kofroň, tiskový mluvčí Raiffeisenbank.
Podobná vyjádření poskytují i mluvčí jiných bank. Se zrušením vybraných poplatků za poskytované služby podle nového zákona ale bankám vznikají a budou vznikat nemalé výdaje, které budou muset nějakým způsobem krýt.
Zdražování se však podle informací oslovených bank obávat klienti nemusejí. Někde jsou ale úpravy ceníků stále ještě předmětem interních jednání. Opačný názor ovšem zastává Patrik Nacher, který především u rušení poplatku za výpisy z účtu vidí reálnou hrozbu přelévání nákladů banky do jiných položek. "Právě v této otázce reálně hrozí, že banky náklady promítnou někde jinde a tím ještě více znepřehlední i tak komplikované sazebníky," dodal.
"Vždy jsme považovali za důležité, aby naše poplatky byly transparentní, aby klient věděl, za co platí. Tudíž úpravy sazebníku spojené s novelou zákona o platebním styku nebudeme rozmělňovat v jiných poplatcích," sdělila k problematice Kristýna Havligerová, tisková mluvčí České spořitelny.
Některé finanční domy ale bližší komentář k detailům prozatím odmítají, neboť v tuto chvíli je považují za předčasné. Zároveň však ujišťují, že své klienty budou v předstihu informovat.
