Nový kodex pracovního práva také navazuje na změny v systému nemocenského pojištění. Ukládá zaměstnavateli povinnost vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti, zatímco dnes mu od počátku peníze posílá správa sociálního zabezpečení z pokladny nemocenského pojištění. Nový zákoník už neupravuje náhradu škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, to přísluší samostatnému zákonu o úrazovém pojištění. Významnou změnou je také pravidlo, že smrtí zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, zaniká pracovněprávní vztah.
Odborníci kroutí hlavou
„Zatímco současná úprava zákoníku z roku 1965 je postavena na principu ,co není dovoleno, je zakázáno‘, hlavním principem nové úpravy je zásada ,co není zakázáno, je dovoleno‘,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková. Něco jiného si však myslí Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy. „Nový zákoník vychází z dosavadní úpravy staré filozofie pracovněprávních vztahů,“ míní.
Podle některých odborníků ani nová úprava pracovněprávních vztahů nepřináší takovou smluvní volnost, která by oběma stranám umožnila dohodnout se na podrobnostech pracovní smlouvy podle vlastního přání.
Vztah k jiným zákonům
Nový zákoník práce obsahuje oproti předchozímu úpravu mezd, platů a cestovních náhrad. Nahrazuje tak dosavadní samostatné zákony. „Celkem nový zákoník ruší 58 právních předpisů a nahrazuje několik zákonů,“ říká mluvčí Beránková.
Pro zaměstnance je jistě snazší nacházet co nejvíc pracovněprávních norem na jednom místě, na druhou stranu je novému zákoníku vytýkána přílišná rozsáhlost a nepřehlednost. Jedná se přitom o předpis, jehož dobrá znalost se předpokládá i u méně vzdělaných zaměstnanců.
Nový kodex se také více otevírá občanskému právu. Zatímco ustanovení o smlouvách v občanském zákoníku se dnes nedají na pracovněprávní vztahy vůbec použít, od příštího roku to bude možné tam, kde to zákoník práce výslovně dovolí.
Změna postavení odborů
„Nová právní úprava umožní mimo jiné sjednat pro zaměstnance výhodnější úpravu v kolektivní smlouvě,“ říká Kateřina Beránková. V některých přesně vymezených způsobech se tedy bude moci odborová organizace se zaměstnavatelem dohodnout na podmínkách, které budou zaměstnancům vyhovovat lépe než obecná pravidla uvedená v zákoníku.
Jako problematická se však jeví jiná úprava postavení odborů. Přestože zákoník zde nepřináší změny zásadní, některá jeho ustanovení se zřejmě dostanou před Ústavní soud. Jedná se zejména o pravidlo umožňující zaměstnavateli uzavřít kolektivní smlouvu jen s největší odborovou organizací na pracovišti a nebrat tak ohled na vůli organizací dalších.
Odborovou organizaci mohou založit už tři lidé, toto právo je garantováno Listinou základních práv a svobod. Je sporné, zda možnost, aby zaměstnavatel při sjednávání kolektivní smlouvy některou z těchto organizací vynechal, není nepřípustným omezením tohoto ústavního práva.
Právě z tohoto důvodu například v Českých drahách menší odborová organizace stávkovala proti přijetí zákoníku, zatímco ta největší mu vyjadřuje podporu.
Zaměstnavatelé se také často stavějí proti tomu, že odbory budou moci svým rozhodnutím zastavit výrobu v případě ohrožení bezpečnosti práce.
 |
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz |
