Pan Petr dostal od rodičů byt. Byt prodal a peníze použil na nákup většího bytu s tím, že k zaplacení cenového rozdílu si vzal (sám) hypotéku. Do manželství vstoupil již s vlastním bytem, ale zároveň s dluhem (hypotéka, kterou nadále splácí sám). Jak by se dělil majetek podle nového občanského zákoníku (NOZ)?
Pokud si před uzavřením manželství pořídí byt částečně z vlastních úspor, částečně na hypotéku, kterou splácí i po uzavření manželství ze své mzdy, bude třeba tu část, kterou Petr splatil jako ženatý, v případě zániku manželství vypořádat. Pravděpodobně tak, že vyplatí manželku, protože mzda náleží do společného jmění manželů (za předpokladu, že se aplikuje zákonný a ne modifikovaný režim). Tak tomu je ostatně i dnes.
Jeden z manželů zdědil během manželství nemovitost. Společně nemovitost užívali, na finančních nákladech se však podílel jen jeden z nich. Jak se budou dělit při rozvodu?
Zdědí-li jeden z manželů během trvání manželství nemovitost, náleží tato nemovitost do jeho výlučného vlastnictví a není součástí společného jmění manželů. Pokud její opravu a provoz financuje ze svého, rozvod jeho situaci nijak neovlivní. Bylo by přitom nejspíš v rozporu s dobrými mravy, pokud by po druhém manželovi požadoval zpětně nějakou náhradu za to, že ten nemovitost užíval během manželského soužití.
Jestliže ale opravy a rekonstrukce nemovitosti financuje za trvání manželství druhý z manželů, tedy ten, kdo není jejím vlastníkem, případně je nemovitost zhodnocována ze SJM, má v případě rozvodu druhý manžel nárok na náhradu toho, co ze svého vynaložil, respektive na polovinu toho, co bylo vynaloženo ze společného jmění.
Můžete uvést nějaký příklad, kdy lze považovat jednoho z manželů za marnotratného? Když si třeba žena koupí každý týden nové boty, přestože na vyhazování prokazatelně nemáme, považuji to minimálně za nezodpovědné. Uznal by tento důvod soud pro zúžení společného majetku?
Jelikož pojem marnotratnosti zavádí až nový občanský zákoník, bude úlohou soudů rozhodnout, jaké chování lze pod tento pojem podřadit. Podle našeho názoru by ale bylo možné vámi uvedený příklad za marnotratné chování označit. Otázkou však bude, zda unese druhý z manželů důkazní břemeno.
Manželé si ještě za svobodna zrekonstruovali dům rodičů manželky. Na rekonstrukci jim přispěli z části rodiče, z části je platila dcera (budoucí manželka) ze svých úspor. Hodně práce však dělali svépomocí, na práci a vybavení nábytkem se podíleli oba. Pak se vzali, dům stále patřil manželčiným rodičům. Po jejich smrti dcera celý dům zdědila. Jeho hodnota tedy nepatří do SJM. Jak by vypadalo vypořádání po rozvodu? Manžel nemá nárok na nic, i když na rekonstrukci pracoval a podílel se na financování zařízení?
Nábytek, který si manželé pořídili společně ještě před uzavřením manželství, bude náležet do podílového spoluvlastnictví a rozvod na něj nebude mít žádný vliv. Pokud manžel do samotného domu něco vynaložil z vlastních prostředků, má nárok na vrácení těchto peněz/peněžité náhrady za práci z titulu bezdůvodného obohacení. Tento nárok mu však (byla-li vydání učiněna ještě v době, kdy nemovitost patřila rodičům manželky) vzniká primárně vůči rodičům manželky. V případě jejich smrti by musel svoji pohledávku přihlásit do dědického řízení. Je třeba však upozornit na dvouletou (podle NOZ desetiletou) promlčecí lhůtu k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení, po jejímž uplynutí je manželovo právo nevymahatelné.
Manžel si chce vzít půjčku na auto a já mám strach, že ho nebude schopný splácet. Co se stane, když přestane peníze společnosti posílat? Jak se případná exekuce dotkne mě jako manželky? Předesílám, že s půjčkou nesouhlasím.
Když manžel přestane splácet a dojde k exekuci, může být jeho dluh uhrazen i z majetku náležejícího do společného jmění, například tak, že se prodá vybavení bytu. Pokud však s půjčkou nesouhlasíte, musíte to věřiteli neprodleně sdělit. Pak bude vaše část společného jmění podle NOZ chráněna a půjčka bude uhrazena ze společného jmění jen v takové výši, jaká by připadla na vašeho manžela v případě vypořádání (typicky tedy z poloviny).
Je zákonem umožněno, že si manželé společné jmění nejen zúží, ale také se smluvně dohodnou například na tom, že pokud jeden z manželů nebude pracovat, aby mohl pečovat o společného potomka, je mu druhý, pracující manžel povinen vyplácet například 60 procent svého příjmu
Tato otázka směřuje spíše na vyživovací povinnost, která však se společným jměním manželů nesouvisí. I v případě, že by manželé měli rozsah SJM zúžen (případně by se podle NOZ dohodli na režimu oddělených jmění), jejich vzájemnou vyživovací povinnost to nijak neovlivní. Zákon vyžaduje, aby oba manželé měli zásadně stejnou životní úroveň, a to bez ohledu na to, zda pracují či pečují o potomky. Obecně tedy můžeme říci, že modifikace SJM se projeví spíše až při rozvodu, případně při přejímání závazků.
Jakou váhu má na závěti ověřený podpis zůstavitele (například z CzechPointu)? Ve výkladu o této variantě ověření podpisu, není zmínka.
Ověřený podpis v podstatě žádnou váhu nemá. Pokud je závěť psána vlastnoručně, musí být podepsána, přičemž zákon ověření podpisu nevyžaduje. Ověření však může sloužit k vyloučení případných pochybností ohledně pravosti.
