Nová pravidla: Místo u vás nakonec nevezmu. Dobře, ale zaplatíte škodu

Slíbili jste, že nastoupíte, a na poslední chvíli jste vzali jinou nabídku. Nebo jste při pohovoru tvrdili, že umíte skvěle anglicky, ale jste začátečník. Za to byste nově mohli skončit i u soudu. Stejně tak zaměstnavatel, který nesplní, k čemu se zavázal.

Předsmluvní informační povinnost bude na trhu práce především prevencí. Pouhá možnost sankce, byť obtížně vymahatelné, může na zaměstnavatele a pracovníky působit tak, že se budou při výběrových řízeních chovat férověji. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Stává se to často, firma slíbí k novému místu zajímavý benefit a pak to nedodrží. Dosud jí za to nic nehrozilo, ale nyní ji můžete hnát před soud. Od začátku ledna totiž platí novinka v pracovním právu - předsmluvní informační povinnost.

"Příklad: pracovník má nějakou představu o svém platu. Společnost jej přesvědčí, aby nastoupil za nižší mzdu, a slíbí její zvýšení po uplynutí zkušební doby. Ale pak svůj slib - často bez uvedení důvodu - nesplní,“ popisuje nezávislá konzultantka Hana Navarová. Podobné to bývá se služebními auty, mobilními telefony pro soukromé účely...

Jak se bránit?

Může se hodit

Hledáte novou práci? Na jobDNES.cz najdete denně žhavé pracovní nabídky.

Zaujměte potencionálního zaměstavatele kvalitním životopisem. Vygenerujte si jej zdarma.

Podle právníků je nejjednodušší trvat na tom, aby firma slíbené odměny uvedla v pracovní smlouvě. "Výrazně se tak - oproti vágnímu příslibu během námluv - sníží pravděpodobnost, že by zaměstnavatel neposkytl to, co slíbil," říká advokát Daniel Mališ z kanceláře Mališ Nevrkla Legal.

A dodává, že díky nové předsmluvní informační povinnosti by měl takový zaměstnanec nárok na náhradu škody zejména v případě, kdy se pro práci rozhodl právě kvůli slíbenému benefitu a odmítl proto jinou pracovní nabídku. "O náhradu škody by měl zaměstnanec požádat nejprve zaměstnavatele. Když se nedohodnou, výši kompenzace bude řešit soud," doplňuje advokát.

Mluvte pravdu a nepřehánějte

Platí to však i naopak. Také uchazeči o práci musí potenciálnímu zaměstnavateli pravdivě sdělit všechny informace o svých předchozích zkušenostech, jazykových dovednostech a jiných schopnostech. Což mnohdy nedělají.

"Třeba obchodníci nadhodnotí zkušenosti a znalost klientely u předchozího zaměstnavatele. Kandidáti si také často upravují názvy pozic, aby si vylepšili svůj profil o zkušenost s řízením lidí,“ říká David Petrů z personální společnosti Hill International.

Nový občanský zákoník

Jak zasáhne do běžného života? Čtěte zde

Také Hana Navarová zná podobné případy: "Pracovníci utajují informace, neuvádějí všechna zaměstnání, zkreslují data. V životopisech píší pouze roky, nikoliv měsíce, aby časté změny místa nebyly tak nápadné. Nebo naopak data posouvají, aby nebylo zřejmé, že byli několik měsíců bez práce."

Jenže podle advokáta Daniela Mališe má zaměstnavatel povinnost postupovat profesionálně a informace poskytnuté zaměstnancem prověřit, jeho dovednosti prozkoušet...

"Pokud se nepravda či neschopnost projeví až v průběhu zkušební doby, má zaměstnavatel možnost reagovat okamžitým zrušením pracovního poměru, a zabránit tak další případné škodě. Nově však platí, že pokud by nepravdu či neschopnost objektivně nešlo odhalit a v souvislosti s ní by vznikla škoda, měl by zaměstnavatel právo na její náhradu." Reálně by podle advokáta mělo pro zaměstnavatele smysl podávat žalobu jen v případě zvlášť nečestného jednání pracovníka nebo tehdy, kdy by to s ohledem na prokazatelnou výši škody mělo ekonomický význam.

Neodstupujte od smlouvy za pět minut dvanáct

Předsmluvní informační povinnost může pomoci i v případech, kdy se firma a pracovník dohodnou na spolupráci, ale těsně před nástupem jedna strana odstoupí.

Předsmluvní informační povinnost

• V novém občanském zákoníku má zajistit lepší vyjednávání občanskoprávních smluv, lze ji však použít i v pracovněprávních záležitostech.
• Měla by zlepšit vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci – obě skupiny si kvůli možným postihům rozmyslí nečestné jednání, uvádění mylných či neúplných informací.

"Zaměstnanec například dostane pracovní nabídku, jedná o ní a v okamžiku, kdy ve své původní firmě oznámí, že by chtěl odejít, zvýší mu plat, takže zůstane. Každé nové pracovní místo je krokem do neznáma, navíc s sebou přináší zkušební dobu, v níž lze zaměstnance propustit bez odstupného. To jsou dobré důvody pro setrvání u původního zaměstnavatele a také způsob, jak si přilepšit," uvádí Hana Navarová.

Opět to funguje i naopak. "Pokud firma dopředu ví, že se s kandidáty na nějakou pozici bude chtít setkat zástupce ze zahraničí, měla by už na začátku upozornit účastníky na delší průběh výběrového řízení a nesmí být překvapena, že uchazeči nechtěli čekat půl roku a upřednostnili jinou pracovní nabídku," vysvětluje David Petrů.

Nový občanský zákoník předepisuje sankce za bezdůvodné neuzavření smlouvy "za pět minut dvanáct", aniž pro to zaměstnanec či zaměstnavatel měli spravedlivý důvod. Dotyčný má pak povinnost nahradit druhé straně škodu v rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Tu však, jak upozorňuje advokát David Mališ, bude obtížné vyčíslit. Je tu totiž zkušební doba a v té je možné oboustranně pracovní poměr zrušit. "Takže jaká bude příčinná souvislost mezi ukončením jednání na poslední chvíli a vzniklou škodou, když zaměstnavatel může argumentovat tím, že by mohl zaměstnance legálně propustit hned na počátku zkušební doby, tudíž zaměstnanci tím, že na místo vůbec nenastoupil, nemohla žádná škoda vzniknout."

Jedno je jasné: předsmluvní informační povinnost bude na trhu práce především prevencí. Pouhá možnost sankce, byť obtížně vymahatelné, může na zaměstnavatele a pracovníky působit tak, že se budou při výběrových řízeních chovat férověji. "Osobně tuto novinku vítám. Měla fungovat již mnoho let. Není přece možné uzavřít smlouvu a pak ji beztrestně nenaplňovat. Obě strany budou muset pečlivě zvažovat odmítnutí či přijetí pracovního poměru a to povede k zlepšení přístupu všech," dodává David Petrů.