Informace o poměrech ve firmě, v níž pracujete, není radno vynášet ven. Stejně tak se nedoporučuje ani uvnitř firmy prozrazovat výši svého platu. Takový pracovník by se mohl dostat do křížku s pravidly zaměstnavatele nebo se zákoníkem práce.
O čem v práci raději mlčet
Zaměstnavatelé neradi vidí debaty o tom, kdo kolik bere. Mezi lidmi to většinou dělá jenom problémy. „Nově příchozí kolega dostane víc a dlouholetí dříči zase nic!“ nese se po chodbách. Přitom většina lidí podepisuje zákaz mluvení o platu už v pracovní smlouvě. Je nepřípustné vykládat mimo firmu o její obchodní politice. Můžete totiž dodat informace konkurenci a tím porušit obchodní tajemství. Jakmile by šlo o zneužití informace v obchodním styku, to znamená, že by pracovník zneužil informace k vlastnímu prospěchu, mohl by být i trestně stíhán.
Každý, kdo zvažuje hypotéku jako formu financování bydlení, by si měl záměr dobře promyslet. Co vše zvážit?
O tom, co nového chystá vaše firma, byste raději před kamarády mluvit neměli, i když to nemáte výslovně zakázáno v pracovní smlouvě.
Játrová paštika se vyrábí z vepřového masa a vepřových jater. Jak chutnají výrobky z českých obchodů?
Riziko střetu se zákonem by při porušení mlčenlivosti mohli mít také pracovníci státní správy. Ti jsou jediným typem zaměstnanců, kteří mají v zákoníku práce vymezeno, že informace získané v rámci výkonu zaměstnání musí udržet v tajnosti. Ostatním to zákoník práce neurčuje, ale měli by se řídit pravidly stanovenými jejich zaměstnavatelem.
Konkurenční doložka
„Firmy, které ochraňují své know-how, upravují takzvané konkurenční doložky. V těch je jasně stanoveno, co je považováno za důvěrné a co musí zaměstnanci respektovat, například, že nemohou po určitou dobu po odchodu z firmy nastoupit ke konkurenci,“ říká Ludmila Šaferová z personální firmy Adecco. Jakmile si zaměstnavatel vymíní, že odcházející pracovník nemůže jistý čas pracovat ve stejném oboru či v konkurenční firmě (bývá to zpravidla půl roku až rok), měl by své nároky kompenzovat finančně. To znamená, že za takto stanovenou dobu vyplatí mzdu.
Běžná praxe podle personalistů je, že si tato pravidla stanovují samy firmy a v pracovní smlouvě nebo vnitřních předpisech na to upozorní zaměstnance. „Ti si musí dát pozor na to, co podepisují a k čemu se zavážou,“ upozorňuje advokát Aleš Růžička. Neposlušným pracovníkům totiž hrozí za nedodržení smlouvy sankce. Někteří zaměstnavatelé hrozí vyhazovem i za vyzrazení výše platu. „Spíše se s tím ale nesetkáváme. Pokud mají firmy hodně lidí, je těžko prokazatelné, odkud informace vyšla,“ míní Barbora Tomšovská, ředitelka poradenské společnosti Wrightson Urguhart.
Co je důvěrné?
 |
Kvůli alkoholu můžete dostat výpověď. |
„Když jsem nastupovala před časem do nové práce, dostala jsem k podpisu smlouvu, která byla zformulovaná tak obratně, že jsem vlastně nemohla vůbec mluvit o provozu podniku,“ vzpomíná bývalá zaměstnankyně řetězce zahraničních supermarketů Daniela. „To, že si vymiňovali mlčení o časech převozu tržeb, je snadno pochopitelné, ale nesměli jsme mluvit ani o technickém vybavení a zařízení objektu.“
Trochu jiná praxe existuje ve vedení firem. „Na vysokých postech, kde se už firmy opravdu mohou obávat úniku informací nebo odchodu špičkových pracovníků, se většinou kromě nařízení také spoléhá na solidnost a pověst,“ domnívá se Barbora Tomšovská. „Tady už záleží především na důvěře, protože když se člověk proflákne, tak se o tom v jeho oboru ví a dobré místo těžce shání.“
Kdo se nejvíce obává úniku informací?
-
technologické firmy
-
reklamní agentury
-
hudební a knižní vydavatelství
-
média
-
obchodní firmy
