Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Novinky v občanském zákoníku: jiná kauce na byt a změna u jmění manželů

  • 89
Nový občanský zákoník se po prosincové novele dočkal úprav. Mění se například výše kauce za byt, společné jmění manželů nebo práce patnáctiletých. Jak přesně, popisují právníci z advokátní kanceláře Taylor Wessing Praha.

Kauce, tedy jistota, bude u nájmu bytu nižší

Pronajímatel bytu nebo domu bude moci od 1. března požadovat jistotu, tedy kauci, v maximální výši trojnásobku měsíčního nájemného. Do maximální výše jistoty se nebudou počítat zálohy na služby. „Doposud mohl dopředu žádat i šest nájmů. Nová úprava se bude týkat pouze nájemních smluv uzavřených, respektive kaucí sjednaných, od 28. února 2017,“ říká advokátka Markéta Cvrčková.

Důvodem je podle ministerstva práce a sociálních věcí skutečnost, že šestinásobek nájemného je nepřiměřeně vysoký a komplikuje přístup k bydlení lidem s nižšími příjmy.

Předkupní právo už zase bude platit

Ve starém zákoníku, platném do konce prosince 2013, měli spoluvlastníci v případě převodu podílu na společné věci předkupní právo. „Současný občanský zákoník platný od 1. ledna 2014 tuto úpravu nepřevzal. Naopak stanovuje, že spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Spoluvlastníci si však vzájemné předkupní právo mohou nyní sjednat smluvně,“ vysvětluje Markéta Cvrčková. Platná je sice výjimka, ale pouze v případě, že ke vzniku spoluvlastnictví došlo způsobem, který spoluvlastníci nemohli ovlivnit, tedy například děděním.

DANĚ 2017

Průvodce formulářem daňového přiznání a tipy jak ušetřit: SPECIÁL NA TÉMA DANĚ

Jak správně vyplnit daňové přiznání a kde zjistit, jaká daňová zvýhodnění můžete uplatnit? VYPLNIT FORMULÁŘ ON-LINE

Od 1. ledna 2018 se předkupní právo vrátí téměř do stavu platného ve starém zákoníku. Lidé tedy budou moci u nemovitosti (ne ale věci movité) uplatnit předkupní právo, a to jak u úplatných, tak i bezúplatných převodů. Výjimkou bude převod podílu na osobu blízkou. Spoluvlastníci se budou moci navíc svého předkupního práva dopředu vzdát. To se bude zapisovat do katastru nemovitostí.

Společné jmění manželů neplatí pro firmu

Novela dále řeší situaci, kdy se manžel v době trvání manželství stane společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva a jeho podíl spadá do společného jmění. „Otázkou dosud bylo, zda má partner oprávněný nárok na majetkovou hodnotu podílu, nebo se automaticky stává i společníkem,“ říká advokát Aleš Linhart. K tomuto bodu se tak doplňuje věta: „Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.“

Svěřenské fondy pod kontrolou

Další novinkou by mělo být zavedení evidence svěřenských fondů, a to z důvodů jejich netransparentní vlastnické struktury. O svěřeneckých fondech se nyní hovoří v souvislosti s převodem majetku ministra Babiše, kvůli tzv. Lex Babiš. V současnosti je zakladateli a beneficientům fondu umožněno zůstat v anonymitě, statut svěřenského fondu totiž není předmětem veřejné evidence.

Thomas Rechberger, právní expert kanceláře Taylor Wessing k tomu dodává: “Současná úprava svěřenského fondu byla několikrát kritizována z důvodu, že může sloužit jako nástroj legalizace výnosů z trestné činnosti. Zákonodárce v novele občanského zákoníku tedy podnikl kroky k zamezení zneužití tohoto institutu, a to zavedením povinné registrace v centrální evidenci svěřenských fondů. Rejstřík povede Ministerstvo financí ČR a bude uveřejňovat mimo jiné účel fondu, jméno a doručovací adresu svěřenských správců.“

Do rejstříku se budou zapisovat i údaje o zakladateli, obmyšleném a skutečném majiteli, které budou sice neveřejné, ministerstvo je ovšem poskytne každému, kdo prokáže právní zájem, a též státním orgánům.

„Povinnost registrace bude platit i pro svěřenské fondy vzniklé před dnem nabytí účinnosti novely občanského zákoníku, do evidence svěřenských fondů se však budou muset zapsat do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona. Nebude-li návrh na zápis v uvedené lhůtě podán, správa svěřenského fondu zanikne. Novinka bude účinná od 1. ledna 2018,“ dodává Thomas Rechberger.

Pracovat lze už po ukončené povinné školní docházce

Současně platná právní úprava umožňuje uzavřít základní pracovněprávní vztah pouze s osobou, která dovršila 15 let věku a zároveň ukončila povinnou školní docházku. Takovéto omezení se ovšem podle důvodové zprávy jeví jako nadbytečné a návrh se opět vrací k úpravě platné před rokem 2014. Tedy mladiství starší 15 let si budou moci shánět práci v předstihu a uzavírat smlouvy a dohody s odloženým nástupem do práce na dobu, kdy budou mít dokončenou povinnou školní docházku.