Ochrana hospodářské soutěže v Česku je jako v EU

Ochrana soutěžního prostředí na trhu výrobků a služeb má tradičně za cíl chránit konkurenty mezi sebou navzájem a dále chránit spotřebitele, který může mít z existence zdravých konkurenčních poměrů pouze prospěch.

K dosažení cílů ochrany hospodářské soutěže používají jednotlivé členské státy Evropské unie obdobné nástroje, vtělené do soutěžněprávních předpisů. Český právní řád se opírá ve své úpravě pravidel hospodářské soutěže z převážné části o evropskou předlohu, kterou představují jednak ustanovení čl. 81­89 SES (Smlouvy o Evropském společenství) a jednak takzvané sekundární právní akty, vydané orgány Evropského společenství (nařízení, směrnice, rozhodnutí). Významným pramenem evropského práva nejenom v oblasti práva hospodářské soutěže jsou rozsudky Evropského soudního dvora, který má monopol na výklad veškerých evropskoprávních norem.

Evropské soutěžní právo se přímo zabývá především kontrolou dohod narušujících hospodářskou soutěž (jinak také kartelových dohod) a kontrolou fúzí. Dále je předmětem evropské soutěžní politiky dohled nad státními subvencemi a nad zadáváním veřejných zakázek s důrazem na transparentnost a zajištění rovných šancí pro všechny zájemce o jejich přidělení. Naopak předpisy postihující nekalé soutěžní praktiky (praktiky spočívající například v uvádění klamavých údajů nebo ve zlehčování a vyvolání nebezpečí záměny) nejsou v evropském měřítku významněji harmonizovány.

Evropská unie (respektive Evropské společenství) vytvořila za dobu své existence systém velmi přísných soutěžněprávních pravidel jako nezbytný předpoklad pro zajištění fungování jednotného vnitřního trhu, jehož základním cílem je vyloučení jakékoliv diskriminace z důvodu státní příslušnosti v oblasti volného pohybu zboží, služeb, osob (pracovníků a podnikatelů) a kapitálu. Tato pravidla se uplatňují v případech, kdy chování soutěžitelů spočívající například v uzavírání dohod o rozdělení trhu či cenových dohodách nebo postup státu v oblasti přidělování státních podpor, respektive zadávání veřejných zakázek může mít významný dopad na jednotný vnitřní trh. Velice přísný dozor nad dodržováním evropskoprávních soutěžních pravidel vykonává Evropská komise, která je v této oblasti sama přímým správním orgánem.

V případech, kdy chování soutěžitelů nebo státu nemá významný dopad na celý evropský trh, vzniká prostor pro aplikaci národních právních předpisů pro ochranu hospodářské soutěže, kterými jsou v České republice: zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a tento zákon provádějící vyhlášky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o povolení obecných výjimek ze zákazu dohod narušujících soutěž, dále zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře a na závěr zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Ochrana hospodářské soutěže v České republice je institucionálně zajišťována Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže se sídlem v Brně.