Hrozí vám výpověď pro nadbytečnost nebo proto, že se váš podnik ruší či přesouvá jinam? Pak můžete počítat s odstupným ve výši alespoň tří průměrných platů. Je-li důvodem výpovědi nemoc z povolání nebo pracovní úraz, zaměstnavatel vám musí dát na rozloučenou minimálně 12 měsíčních výplat. Tříměsíční odstupné byste měli dostat i v případě, že pracovní poměr okamžitě ukončíte vy sami, pokud vám zaměstnavatel nevyplatí mzdu do 15 dnů.
Co když firma nemá na odstupné peníze? Kolik musí zaplatit zaměstnancům, v jejichž výpovědní době se změnil zákoník práce? Přečtěte si, jak řešit situace, se kterými se na nás čtenáři nejčastěji obracejí:
1. Starý, nebo nový zákon?
Situace: Kateřina dostala výpověď pro nadbytečnost 5. listopadu 2006. Tehdy ještě platil starý zákoník práce, podle kterého měla nárok na tříměsíční výpovědní dobu a dvouměsíční odstupné. Protože se výpovědní doba počítá od prvního dne měsíce, který následuje po doručení výpovědi, začala u Kateřiny běžet 1. prosince. Skončit měla po třech měsících, tedy 28. února. Podle nového zákoníku práce je však výpovědní doba od 1. ledna pouze dvouměsíční a odstupné naopak tříměsíční. Zaměstnavatel chce dát Kateřině jen dvouměsíční odstupné, protože jí výpověď předal ještě v době, kdy platil starý zákoník. Argumentuje i tím, že délka výpovědní doby se také řídí ještě starým zákoníkem. Kateřina proto nemůže chtít zároveň tříměsíční výpovědní dobu i tříměsíční odstupné.
Řešení: Podle profesora Petra Tröstera z pražské právnické fakulty je takový postup v případě odstupného nesprávný. „Jestliže zaměstnavatel doručil výpověď ještě před účinností nového zákoníku práce, bude se výpovědní doba řídit původní úpravou. U odstupného je to však jinak, na něj vzniká nárok až při skončení pracovního poměru,“ vysvětluje Tröster. Pro pracovní poměry, u kterých výpovědní doba skončila či skončí v roce 2007, platí minimálně tříměsíční odstupné. Slovo „minimálně“ znamená, že zaměstnavateli nic nebrání vyplatit odstupné vyšší, to může být dohodnuto i v kolektivní smlouvě. Kateřina má tedy nárok na tříměsíční výpovědní dobu a dostane tříměsíční odstupné.
2. Dohoda bez důvodů
Situace: Šéf Janovi vysvětlil, že se jeho pracovní místo bude rušit, a na odchodu se s ním písemně dohodl. V dohodě však neuvedl důvod a odstupné proto Janovi odmítl vyplatit.
Řešení: Zákoník práce v případě odstupného nerozlišuje, jestli pracovní poměr skončí výpovědí, nebo dohodou. Důležité je, že se tak stalo z uvedených organizačních důvodů. Pokud si je do dohody nenecháte napsat, je to problém. „Zákoník dává zaměstnavatelům povinnost uvést do dohody důvody, pokud to zaměstnanec požaduje,“ upozorňuje orlickoústecký právník Václav Felgr. „Zaměstnanec, který této možnosti nevyužil, se připravil o odstupné.“ Podle některých právníků by se o jeho nároku sice dalo uvažovat, bez písemně uvedených důvodů by ho však zaměstnanec těžko dokazoval. V dohodě ani ve výpovědi nemusí být řeč o odstupném, na něj mají zaměstnanci nárok přímo ze zákona.
3. Firma nechce platit
Situace: Firma, ve které Lenka pracovala, nechce propuštěným zaměstnancům odstupné vyplatit s odůvodněním, že je zadlužená a nemá žádné peníze.
Řešení: Je to stejné, jako by zaměstnavatel odmítal Lence vyplatit mzdu. Může se s ním proto soudit. Ještě předtím lze požádat o pomoc oblastní inspektorát práce. „Samozřejmě odstupné nikdo nedostane hned, ale v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud se strany nedohodly jinak,“ připomíná Vladimír Toman, vedoucí inspektor Oblastního inspektorátu práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu. „Když zaměstnavatel odstupné nevyplatí, může od nás dostat pokutu a vydáme opatření, aby věc napravil.“ Vymoci konkrétní nárok vám však inspektorát nepomůže. Jestliže zaměstnavatel názor nezmění, nezbývá vám než se obrátit na soud. „Promlčecí doba je tříletá,“ říká právník Václav Felgr.
Byl-li na zadluženou firmu podán návrh na prohlášení konkurzu, nemusíte dojít až k soudu. V první řadě se informujte na úřadu práce. Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele vám mohou tříměsíční odstupné vyplatit místo zaměstnavatele právě tady ze státní pokladny.
Nárok na odstupné: co říká zákon
Alespoň 3 měsíční mzdy
V případě výpovědi dané zaměstnavatelem nebo dohody:
– ruší se zaměstnavatel nebo jeho část
– přemisťuje se zaměstnavatel nebo jeho část
– zaměstnanec se stane nadbytečným
V případě okamžitého zrušení poměru zaměstnancem, pokud nedostal výplatu ani 15 dnů po termínu
Alespoň 12 měsíčních mezd
Zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku dále konat práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti dle rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice (například vystavení jadernému záření)
 |
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz |
