Státem najatí manažeři schvalují odměny sami pro sebe, aniž se řeší, kdo to vlastně zaplatí. Ilustrační snímek

Státem najatí manažeři schvalují odměny sami pro sebe, aniž se řeší, kdo to vlastně zaplatí. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Odstupné ve výši 24 měsíčních platů i více? V Česku jen od státu

  • 42
Štědré zlaté padáky se v poslední době spojují třeba s Českými drahami či Sazkou a jejím bývalým šéfem Alešem Hušákem. V běžných firmách ale tak bohaté odstupné nenajdete.

Za to, že někdejší vládce Sazky Aleš Hušák dostal ve firmě výpověď, měl mít nárok až na 60 měsíčních platů plus podíl na zisku společnosti za předchozí rok. Hušákovi se tedy po odchodu ze Sazky měl otevřít padák za více než 70 milionů korun.

Slabší odvar mají například vrcholoví manažeři státních Českých drah. Těm smlouvy garantují odstupné ve výši 24 měsíčních mezd.

Odstupné posvětí státem najatý manažer

Odborníci se shodnou, že z pohledu celého trhu jde spíše o ojedinělé excesy, zvláště v případě malého Česka. "V západní Evropě může dosahovat odstupné 24 měsíců, ale jde o vysoce exponované generální ředitele a úzké vedení, navíc ve velkých firmách s více než deseti tisíci zaměstnanci," popisuje například Lucie Teislerová, lovkyně manažerů ze společnosti Anderson Willinger.

Ale v Česku pracují většinou šéfové, kteří vedou pouze lokální pobočku, a u nich takto velké odstupné nebývá obvyklé. Takové přichází v úvahu jen u šéfů globálních korporací, shodují se personalisté. Na českém trhu se zdejší manažeři často musí na rozloučenou spokojit s šesti až dvanácti platy. Přitom zákoník práce stanovuje minimální odstupné ve výši tří měsíčních výdělků.

"V případě českých soukromých firem stále platí, že majitelé zároveň sedí v představenstvu. Z tohoto pohledu si dobře ohlídají, aby firma svým manažerům nenabízela nesmyslné odstupné," říká také Andrea Jarošová ze společnosti Topsearch. V případě státních firem však tlak vlastníka na přiměřené odměny manažerů není tak výrazný už kvůli tomu, že odměny nikdy neschvaluje sám majitel, ale jen jakýsi prostředník – státem najatý manažer.

Pak může dojít k tomu, že si manažeři vlastně schvalují odměny sami pro sebe, aniž se řeší, kdo to vlastně zaplatí.

Nemravné odstupné u soudů zatím nekončí

Případ Aleše Hušáka teprve ukáže, do jaké míry mají vůbec firmy možnost své manažery o zlaté padáky připravit.

Podle insolvenčního správce Sazky Josefa Cupky, který firmu už několik měsíců řídí, totiž Hušákovo odstupné odporuje dobrým mravům, a proto mu je nechce vyplatit. Na druhé straně je Hušák připraven se o ně soudit. Právník Jan Kozubek z kanceláře Becker & Poliakoff nevidí správcovy šance úplně růžově. "Firmy by si to měly rozmýšlet před uzavřením smlouvy, zpětně už moc možností nemají," říká Kozubek.

Firma sice může zpětně manažery o příliš vysoké odstupné připravit, ale závisí to na všech okolnostech. "Za nemorální, někdy i protiprávní může být samozřejmě považováno, pokud si odstupné stanoví sám jeho příjemce a pokud bude vzhledem ke všem okolnostem příliš vysoké," dodává Kozubek. Podle něj je navíc nejasné, co je v rozporu s dobrými mravy. "Při rozhodování bude soud jistě přihlížet k řadě skutečností, třeba kdo výši stanovil a jakým způsobem či jak společnost prosperovala," myslí si advokát Kozubek.

Je vysoké odstupné ve státních firmách třeba razantně srazit?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 3. srpna 2011. Anketa je uzavřena.

ANO
ANO 3339
NE
NE 74