Čeští zaměstnavatelé odvádějí státu za zaměstnance jedno z nejvyšších pojistných, dávky jsou v porovnání s ostatními státy nízké. Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Zaměstnavatelé odvádějí státu jedno z nejvyšších pojistných na světě

  • 76
Na sociální zabezpečení platíme hodně. Zatímco u průměrné mzdy se drží Česko ve středu žebříčku, u příjmů okolo 50 tisíc korun měsíčně patříme spolu se Slovenskem, Estonskem a Belgií k nejdražším zemím.

Vyplývá to z nejnovější studie společnosti Deloitte (Social Security Around the World), která sledovala náklady na pojistné na sociální zabezpečení a čistou mzdu zaměstnanců v 36 státech světa (státy Evropské unie, Švýcarsko, Norsko, Rusko, Čína, Malajsie, Ukrajina, Hong Kong a USA). 

Poměr nákladů zaměstnavatele k roční mzdě 25 000 eur (cca 688 000 korun) ve vybraných zemích Evropy:

Poměr nákladů zaměstnavatele ke mzdě ve vybraných zemích EU

- do 15 % (zelená): Bulharsko, Irsko, Kypr, Lucembursko, Malta, Norsko a Velká Británie,
- od 15 % do 25 % (modrá): Chorvatsko, Finsko, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko a Švýcarsko,
- nad 25 % (tmavě modrá): Česká republika, Belgie, Estonsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Litva, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Rumunsko a Řecko.

"Porovnáváme-li sazby pojistného, musíme mít na paměti, že struktura odvodů do státního rozpočtu je v každém státě jiná," upozorňuje Maria Minárová z daňového oddělení společnosti Deloitte a dodává, že například v Dánsku je povinné pojistné velmi nízké, protože je většina dávek financována z daní, které jsou naopak vyšší než jinde.

Velká Británie je zase specifická tím, že státní systém zaručuje jen základní prostředky pro živobytí. Zaměstnanci musí proto hledat jiné způsoby, jak získat dostatečné finance na stáří. Oblíbeným řešením jsou v těchto případech zaměstnanecké penzijní fondy, financované částečně zaměstnavatelem.

Spíš než vedlejší náklady v podobě pojistného je v těchto případech rozhodující úroveň ekonomiky, která určuje výši průměrné mzdy. V Bulharsku například stojí firmu průměrný zaměstnanec 476 eur měsíčně (13 tisíc korun). Ačkoliv údaj o průměrné mzdě není dostupný (a srovnatelný) ze všech států, zajímavý je rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší průměrnou mzdou. Mezi Norskem a Bulharskem je to téměř 54 tisíc eur ročně (cca 1,5 milionu korun), což je 4 500 eur měsíčně (cca 124 tisíc korun).

Čeští zaměstnavatelé to mají těžké ...

Na rozdíl od většiny zemí musejí čeští zaměstnavatelé odvádět státu významně vyšší pojistné, než kolik si na své zabezpečení přispívá sám zaměstnanec, a to 34 procent. Proto si také pořádně rozmýšlejí, jestli zaměstnat nové lidi nebo zvýšit mzdy, protože každá koruna hrubé mzdy zaměstnance je stojí více než o třetinu víc.

"Pokud vezmeme v úvahu ještě neflexibilní a komplikovaný zákoník práce, není se čemu divit, že zaměstnavatelé obcházejí předpisy a najímají si živnostníky na takzvaný švarcsystém," uvádí Pavel Šnobl, manažer v daňovém oddělení společnosti Deloitte.

Vysokým nákladům na zaměstnance v České republice se někteří zaměstnavatelé brání tak, že jim vyplácí oficiálně minimální mzdu (dnes 8 500 korun) a zbývající část dají zaměstnancům "na ruku". A nízké odvody znamenají v budoucnu i nízké dávky včetně důchodu. Tito "napůl černí" zaměstnanci by si proto měli také odkládat část úspor na dobu, kdy nebudou výdělečně činní.

Odváděné pojistné je jen jedna strana systému sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, důležité je také, co za zaplacenou částku zaměstnanci dostanou. Kvůli různorodosti systémů v jednotlivých státech není možné jednoduché srovnání, stojí však zato připomenout, že české dávky jsou v porovnání s ostatními evropskými státy relativně nízké. Mnohé z nich mají stanovené maximum (nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství nebo podpora v nezaměstnanosti), případně jsou díky přepočtu zohledňovaných příjmů výrazně rovnostářské (starobní důchody).

... a podnikatelé odvádějí málo

Naopak podnikatelé platí na svém pojištění výrazně méně. Porovnáme-li příjmy (respektive zisk) na úrovni průměrné mzdy, odvedou podnikatelé v Česku po Rusku a Bulharsku nejméně. Současné sazby pojistného osob samostatně výdělečně činných jsou přitom poměrně vysoké: 13,5 procenta pojistného na zdravotní pojištění a 29,2 procenta pojistného na sociální zabezpečení. Je však třeba počítat, že základem pro pojistné je pouze polovina čistého zisku. Podnikatelé si sice mohou tuto částku libovolně navýšit (až do maximálního základu), ale až na výjimky to nikdo nedělá. Nižší odvody jim však zase na druhou stranu zaručí nízkou penzi, a tudíž si musejí na stáří ušetřit jinde.