Zákoník práce dává zaměstnavateli takovou možnost, ale pouze ve dvou případech - když byl pracovník odsouzen nepodmínečně, pravomocně pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody na dobu delší než rok, nebo když byl odsouzen nepodmínečně pravomocně pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních povinností nebo v souvislosti s ním k trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců. Druhým případem je situace, kdy zaměstnanec porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem. Za hrubé porušení kázně se považuje takový čin, který má buď trestní charakter (například krádež majetku zaměstnavatele nebo spolupracovníků), nebo se jedná o fyzické napadení zaměstnavatele nebo nemorální čin (například podvedení zákazníka, dlouhodobá absence a podobně). Nejčastěji vede k okamžitému ukončení pracovního poměru neomluvená absence. Podle stanoviska soudů by nemělo jít o jednorázovou krátkou absenci, ale o opakovanou nebo dlouhodobější (delší než jeden týden). V žádném případě tedy nemůže být spor se zaměstnavatelem důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru. V případě sporu by měl dát zaměstnavatel příkaz pracovníkovi, aby uposlechl jeho rozhodnutí. Neuposlechne-li bez vážných důvodů, může jít o závažné porušení pracovní kázně, které může být důvodem k výpovědi s dvouměsíční výpovědní dobou. Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel nepostupoval správně a v souladu s platnými předpisy, a proto se musíte nejdéle do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit, obrátit na soud, který by měl rozhodnout o neplatnosti výpovědi.
16. října 2001
