Odešli jste s kolegy na oběd a až v restauraci zjistíte, že nemáte svůj mobil. Zůstal v šuplíku ve stole, kam jste ho ráno odložili. Ovšem po návratu z restaurace tam není. Zkoušíte se prozvonit, vaše číslo je nedostupné. S největší pravděpodobností vám mobil někdo odcizil.
Situace, která může potkat kohokoliv z vás. Jaká v tomto případě máte práva a povinnosti vy i váš zaměstnavatel, shrnuje zákoník práce. Ten říká, že zaměstnavatel odpovídá za škodu na věcech, které obvykle nosíte do práce a které si odložíte na místě, kam se tyto věci obvykle ukládají, nebo na místě, které vám zaměstnavatel určil.
Do 15 dnů musíte prokázat vznik škody
Mobil patří mezi věci, které do práce běžně nosíte s sebou (je tedy věcí obvykle nošenou) a většinou si ho odkládáte na stůl či do stolu (tedy na místě obvyklém). V tom případě pak zaměstnavatel odpovídá za škodu v plném rozsahu a je povinen vám odcizený mobil uhradit.
Vaší povinností je však prokázat, že vám mobil byl ukraden a to bez zbytečných průtahů nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jste krádež zjistili. Jinak vaše právo na náhradu škody zaniká. "Důkazem může být například svědecká výpověď kolegy z práce. Čestné prohlášení zaměstnance je spíše tvrzení než důkaz," doplňuje Pavel Jakab z pražské advokátní kanceláře Peterka & Partners.
co říká zákoník práceOdpovědnost na odložených věcech Rozsah náhrady škody při obecné odpovědnosti, odpovědnosti při odvracení škody a odpovědnosti na odložených věcech |
Škoda na věcech obvykle nošených je hrazena v plné výši
Zákon výslovně stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů. "Musí vždy jít o předměty, které zaměstnanec obvykle nosí do práce, nikoliv jednotlivě donesené," vysvětluje Jakab. V případě škody na těchto osobních věcech je zaměstnavatel povinen vám ji uhradit v plné výši.
Věci obvykle nošené• šatstvo a obuv, které zaměstnanci odkládají po zahájení práce |
Ovšem záleží i na jiných okolnostech. Pokud se vám ztratí z věšáku, který je běžným místem pro odkládání kabátů, velmi drahý kožich v hodnotě třeba 20 tisíc korun, bude záležet na ročním období, ve kterém ke ztrátě došlo.
V zimě bude kožich považován za věc obvykle nošenou a zaměstnavatel vám bude muset uhradit jeho plnou výši. Zatímco v létě, pokud ho například nesete do čistírny a v práci si ho odložíte, se bude jednat o jednotlivé vnesení věci, a pak vám zaměstnavatel není povinen hradit nic.
Nebo například pracujete-li v kanceláři a odložíte si na stůl náramkové hodinky, které se vám ztratí, nárok na náhradu škody nemáte. Pro pracujícího v kanceláři není obvyklé odkládat hodinky, zatímco u manuálních zaměstnání to obvyklé bývá.
Úhrada škody na věcech obvykle nenošených do 10 tisíc
Jiná situace nastává u věcí do práce obvykle nenošených. U nich zaměstnavatel zodpovídá za škodu do částky deset tisíc korun. Přinesete-li si do práce vyšší obnos, který tuto částku přesahuje a bude vám odcizen, i kdybyste ho měli zamčený ve stole, zaměstnavatel vám jej v plné výši neuhradí.
věci obvykle nenošené• vyšší hotovost (s výjimkou dne, kdy zaměstnavatel vyplácí mzdy) |
Jiná situace by ovšem nastala, pokud by zaměstnavatel od vás peníze převzal do zvláštní úschovy a odtamtud by se ztratily, nebo by vám peníze odcizil například kolega. Pak vám je povinen škodu uhradit v plné výši.
"Zaměstnavatel se poté s požadavkem na náhradu škody může obrátit na pachatele škody, tedy vašeho kolegu," doplňuje Pavel Jakab.
Obdobná situace je v případě škody na osobních dopravních prostředcích, kterými zaměstnanci přijedou do práce. Na rozdíl od předchozí právní úpravy obsažené ve starém zákoníku práce, podle nyní platného (od 1.1 2007) zákoníku práce nejsou dopravní prostředky, tedy ani osobní automobil (a ani kolo, motocykl nebo moped), věcí vnesenou a zaměstnavatel za škodu neodpovídá.
"Pokud však zaměstnavatel dobrovolně zřídí například hlídané parkoviště nebo hlídané garáže, pak za škodu na osobním automobilu odpovídá, převzal jej totiž do úschovy," doplňuje Jakab.
Stejně jako u věcí obvykle nošených, musíte škodu nahlásit neprodleně do 15 dnů ode dne, kdy jste škodu zjistili. Také musíte prokázat vznik škody v každém jednotlivém případě.
zajímavé příklady z praxeMladý muž si jako student na vysoké škole přivydělával stavěním stánků na veletrhu. V šatně (jedna místnost, kterou měli zaměstnavatelem určenu pro ukládání oblečení) si odložil bundu s mobilem. Bunda byla goretexová, tehdy poměrně drahá, a ztratila se. Zaměstnavatel mu odmítl nahradit škodu a tvrdil, že takovou bundu a mobil není obvyklé do práce nosit. Zaměstnanec se soudil a vyhrál. Zaměstnavatel musel škodu uhradit v plné výši. Zaměstnanci bylo ukradeno drahé kolo (20 tisíc korun), na kterém jezdil do práce. Žaloval zaměstnavatele o náhradu škody a soud mu vyhověl co do nároku, ale co do výše použil ustanovení o cenných věcech, tedy místo 20 tisíc korun dostal jenom 5 tisíc korun (platný limit do konce roku 2006, od 1.1. 2007 je tento limit 10 tisíc korun). Podle v současné době platného zákoníku práce jsou již dopravní prostředky vyňaty a náhrada škody se na ně nevztahuje. |