I. Utěšená, Praha
Osobní ohodnocení neboli osobní příplatek je nenárokovou složkou mzdy. Pravidla pro jeho poskytování jsou uvedena v ustanovení paragrafu 12 zákona č. 143/1992 Sb., o platu. Osobní příplatek slouží k ohodnocení náročnosti práce a dlouhodobě dosahovaných kvalitních výsledků vykonávané práce.
Protože se jedná o nenárokovou část platu, je jeho přiznání podmíněno rozhodnutím zaměstnavatele při dosahování velmi dobrých pracovních výsledků nebo plnění většího rozsahu pracovních úkolů zaměstnancem.
Prováděcí právní předpis omezuje pouze horní hranici příplatku, která má dosahovat 50 procent platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen (u vynikajícího odborníka až 100 procent).
Výše uvedená právní úprava, stanovící podmínky pro poskytování osobního ohodnocení, se však vztahuje pouze na zaměstnance, jejichž zaměstnavatelem je stát, státní fond, příspěvková organizace nebo územní samosprávný celek.
Odměňování zaměstnanců v podnikatelské sféře je upraveno v zákoně č. 1/1992 Sb., o mzdě. Vychází zcela ze smluvního principu sjednávání mzdy. Pravidla pro poskytování osobního ohodnocení zde nejsou upravena. Rozhodne-li se zaměstnavatel takovouto nenárokovou část mzdy zaměstnancům poskytovat, měl by pro to stanovit pravidla.
Jediným kritériem pro jeho poskytování, zvyšování nebo snižování je výkon práce zaměstnance a jím dosahované pracovní výsledky. Vázat poskytování této části mzdy na jiné skutečnosti (například nulová absence nebo pracovní neschopnost a tak dále) by bylo v rozporu s právem.
Vzhledem k tomu, že se jedná o nenárokovou složku mzdy, může zaměstnavatel jednostranně výši osobního ohodnocení snížit, případně zvýšit, a to na základě pravidel, která pro poskytování stanovil. Jediným důvodem však mohou být pracovní výsledky zaměstnance.
