Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostražitý investor využívá nečekaných situací

aktualizováno 
Malé procento individuálních investorů může mít při vlastním výběru akcií velký úspěch. Ti ostatní na tom budou mnohem lépe, když vyhledají pomoc – třeba nějakého indexového fondu.
Skutečnost, že většina profesionálů nemá při výběru akcií nijak velký úspěch, neznamená, že by to amatéři dokázali lépe

Skutečnost, že většina profesionálů nemá při výběru akcií nijak velký úspěch, neznamená, že by to amatéři dokázali lépe | foto: Profimedia.cz

Výhodné nákupy neboli akcie čistého oběžného majetku
V průběhu cenového propadu v roce 1970 se situace změnila a při nízkých cenách převládajících v tomto roce bylo možno za ceny nižší než hodnota pracovního kapitálu pořídit nemalý počet akcií. Vždy se zdálo a nadále zdá až legračně jednoduché prostě říci, že lze dosáhnout relativně uspokojivých investičních výsledků jen tím, že pořídíme diverzifikované portfolio běžných akcií za ceny, které jsou nižší než hodnota samotných čistých oběžných aktiv společnosti – tj. účetní hodnota majetku společností snížená o závazky, přičemž hodnotu fixních a ostatních neoběžných aktiv považujeme za nulovou. Avšak podle naší zkušenosti tyto investice byly uspokojivé po více než 30 let – řekněme v letech 1923 až 1957, vyjma období 1930 až 1932, kdy byly akciový trh a celá ekonomika vystaveny skutečné zatěžkávací zkoušce.

V sérii článků z knihy nejvýznamnějšího investičního poradce 20. století se dozvíte od nejzasvěcenějšího "guru investování", jak se jako investor, makléř nebo investiční poradce vyhnete závažným chybám a jaké dlouhodobě úspěšné strategie při investování uplatnit.
Aniž by měl nějaké vzdělání v oboru ekonomie nebo financí, stal se Benjamin Graham brzy nejen úspěšným investorem a portfolio manažerem, ale také předním teoretikem. Jestliže řada věcí, která je napsána ve financích, zní často po několika měsících, či dokonce týdnech poněkud hloupě, Grahamovy zásady publikované před mnoha desetiletími jako by časem získávaly ještě více na síle a pravdivosti
.

Byl tento přístup významný i na počátku roku 1971? Naše odpověď zní: "Ano, ale s výhradou." Rychlé prolistování Průvodce akciemi by odhalilo zhruba 50 titulů, které bylo možno získat za ceny pod hodnotou čistých oběžných aktiv. Lze očekávat, že mnoho těchto společností ve složitém roce 1970 nevykazovalo uspokojivé výsledky hospodaření. Pokud bychom eliminovali z výběru podniky, jež v posledních dvanácti měsících vykázaly záporný výsledek hospodaření, stále bychom měli dostatečný počet akcií, abychom vytvořili diverzifikované portfolio.

V tabulce ZDE uvádíme některé údaje o 5 akciích, jež se při nejnižších cenách roku 1970 obchodovaly za ceny nižší, než byla hodnota pracovního kapitálu.    

Tyto údaje poskytují určitý podnět k zamyšlení nad povahou cenových fluktuací akcií. Jak může dojít k tomu, že dobře zavedené společnosti, jejichž zboží naleznete ve všech domácnostech po celých Spojených státech, jsou ohodnoceny takto nízkými cenami – ve stejném období, kdy se jiné podniky (samozřejmě s lepšími tempy růstu zisku) obchodují za miliardy dolarů nad účetní hodnotou uvedenou v jejich rozvahách? Vrátíme-li se zpět do "starých časů", byl pojem goodwillu jako prvku nehmotných aktiv obvykle spojován s "obchodní známkou".

Jména, jako jsou Lady Pepperell v ložním prádle, Jantzen v plaveckých úborech nebo Parker v psacích potřebách, by byla považována za aktiva skutečně významné hodnoty. Avšak nyní, jestliže "se společnost trhu znelíbí", pak nejenom renomované obchodní značky, ale i pozemky, budovy a haly, strojní zařízení a všechno ostatní má při ocenění společnosti nulovou hodnotu. Pascal řekl, že "srdce má své pohnutky, jimž rozum nemůže porozumět".  Místo "srdce" čtěte "Wall Street".

Je zde ještě jeden zajímavý kontrast, jenž nám vyvstává na mysli. Pokud trh funguje dobře a nové akciové emise lze dobře umístit, objevují se nabídky akcií mizerné kvality. Přes to všechno si vždy rychle najdou své kupce; ihned po emisi je jejich cena vyhnána nadšením do takových výšin vzhledem k zisku nebo účetní hodnotě, že se akcie společností, jako je IBM, Xerox nebo Polaroid, mohou stydět. Wall Street si s tímto šílenstvím hravě poradí, bez ničího zjevného úsilí směřujícího k ukončení této horečky ještě před nevyhnutelným cenovým kolapsem. (SEC nemá moc prostoru k zásahu, může jen trvat na zveřejnění všech podstatných informací, o něž se spekulativní veřejnost vůbec nezajímá, popřípadě vést vyšetřování či činit mírná disciplinární opatření, pakliže skutečně došlo k porušení litery zákona.) Když většina z těchto miniaturních, avšak neuvěřitelně nafouklých podniků zcela nebo jen zčásti zmizí z dohledu, je to všechno bráno filozoficky jako "součást hry". Všichni se zapřísahají, že se do takových neomluvitelných extravagancí již nikdy – nebo alespoň do příště – nebudou pouštět.

Děkuji za přednášku, říká si laskavý čtenář. Ale co vaše "výhodné nákupy"? Může na nich člověk skutečně vydělat peníze, aniž by na sebe bral velkou míru rizika? Vskutku ano, pakliže jich dokáže najít dostatek, abyste vytvořili diverzifikovanou skupinu, a pakliže neztratí trpělivost, pokud se jejich hodnota nezvedne ihned poté, co je nakoupí. Někdy se potřebná dávka trpělivosti může ukázat jako velice značná, řekli bychom koňská. V předcházejícím vydání naší knihy jsme si dovolili jeden příklad (s. 188), jenž byl aktuální v době, kdy jsme vydání psali. Jednalo se o společnost Burton-Dixie, jejíž akcie se prodávaly za 20 dolarů, čistá oběžná aktiva činila 30 a účetní hodnota přibližně 50 dolarů. Zisk z této investice nebyl zdaleka okamžitý. Avšak v srpnu roku 1967 byl všem akcionářům nabídnut odkup jejich akcií za 53,75 dolaru, což bylo na úrovni účetní hodnoty. Trpělivý vlastník, jenž koupil akcie v březnu roku 1964 za 20 dolarů za akcii, vygeneroval za tři a půl roku zisk v kumulované výši     165 %, což představuje (jednoduchý) roční úrok ve výši 47 %. Většina výhodných akciových nákupů z naší zkušenosti nepotřebovala k vykázání slušných zisků tolik času – avšak rovněž nevykázaly tak skvělé výsledky. Podobnou situaci, aktuální v době psaní tohoto vydání, popisujeme na s. 152, kde se zabýváme případem společnosti National Presto Industries.       

Zvláštní situace neboli "workouts"
Dotkneme se zběžně i této oblasti, neboť také patří do programu aktivit podnikavého investora. O zvláštních situacích jsme již hovořili dříve. Zde uvedeme několik příkladů z tohoto žánru a několik dalších poznámek ohledně toho, co tato oblast nabízí nezaujatému a ostražitému investorovi.

"Inteligentní investor" je daleko nejlepší kniha, která kdy byla o investicích napsána. Je to jedna z nejčtenějších publikací svého druhu, ale také paradoxně v praxi snad nejvíce ignorovaná. Taková už je lidská povaha. Jednoduché věci se snažíme dělat složitě.

Počátkem roku 1971 byly aktuální tři takové situace, které je možno shrnout následovně:

Situace 1
Akvizice firmy Kayser-Roth společností Borden. V lednu 1971 oznámila společnost Borden svůj záměr převzít kontrolu nad firmou Kayser-Roth ("diverzifikované oděvy") výměnou jedné třetiny svých akcií za jednu akcii firmy Kayser-Roth. Následujícího dne po intenzivním obchodování uzavřely akcie společnosti Borden na 26 dolarech a akcie firmy Kayser-Roth na 28 dolarech. Pokud by "podnikavec" nakoupil 300 akcií Kayser-Roth a prodal 400 akcií Bordenu za tyto ceny a pokud by byla oznámená akvizice dokončena za plánovaný (a zveřejněný) poměr, měl by zisk ve výši nějakých 24 % z nákladů pořízení akcií minus provize a pár dalších výdajů. Za předpokladu, že by se akviziční transakce uskutečnila během šesti měsíců, mohl by jeho roční zisk činit něco okolo 40 %.

Situace 2
V listopadu roku 1970 nabídla společnost National Biscuit odkoupení kontrolního podílu ve společnosti Aurora Plastics za 11 dolarů na akcii v hotovosti. Akcie se v tu dobu prodávaly za 8,5 dolaru, v daném měsíci se dostaly na hodnotu 9 dolarů, za kterou se obchodovaly do konce roku. V tomto případě se hrubý zisk pohyboval okolo 25 %, avšak byl vystaven riziku nedokončení akvizice a rovněž riziku času.

Situace 3
Společnost Universal-Marion, jež ukončila své podnikatelské aktivity, požádala valnou hromadu o schválení zrušení společnosti. Finanční manažer a likvidátor společnosti uvedl, že účetní hodnota akcií společnosti činí 28,5 dolaru, přičemž majetek měl z významné části likvidní podobu. Na konci roku 1970 se akcie prodávaly za 21,5 dolaru, což ukazovalo na možný zisk až 30 %, pakliže by bylo při likvidaci společnosti dosaženo naznačené účetní hodnoty.

Pokud lze z transakcí tohoto druhu, jež jsou prováděny na diverzifikovaném základu pro účely rozprostření rizika, rozumně očekávat roční výnos okolo 20 % a více, pak stojí bezpochyby za mnohem více než jen za zvážení. Vzhledem k tomu, že tato kniha se nezabývá přímo "zvláštními situacemi", nebudeme se pouštět do detailů tohoto podnikání – neboť to je skutečně podnikání. Zdůrazníme pouze dva neslučitelné vývojové trendy, jež se v posledních letech objevují.

Na jedné straně došlo k dramatickému nárůstu počtu transakcí, z nichž je možno vybírat, srovnáme-li to se situací řekněme před deseti lety. To je následek něčeho, co můžeme nazvat maniakální touhou korporací diverzifikovat své činnosti prostřednictvím různých forem akvizic atd. V roce 1970 počet ohlášených "fúzí" činil zhruba 5 000, což bylo o 1 000 méně než o rok dříve, kdy tento počet přesáhl 6 000. Celková peněžitá hodnota všech těchto transakcí činila mnoho, mnoho miliard dolarů. Snad jen pouhý zlomek těchto 5 000 oznámení mohl pro specialistu na speciální situace znamenat jednoznačnou příležitost pro nákup akcií, ale tento zlomek byl pořád dost velký na to, aby jej udržel neustále zaneprázdněného analyzováním a vybíráním.

Druhou stránkou tohoto trendu byla skutečnost, že vzrůstající podíl těchto oznámených fúzí a akvizic nebyl nakonec dokončen. V těchto případech pak samozřejmě nedošlo k realizaci cílených zisků, ba naopak často docházelo k více či méně závažným ztrátám. Důvody neúspěšného dokončení fúzí lze hledat v mnoha faktorech, od zamítavých rozhodnutí antimonopolních úřadů přes nesouhlas akcionářů, změny v "tržních podmínkách", negativní závěry podrobnějších analýz, neschopnost shodnout se na detailech až po spoustu dalších. V této oblasti je pak důležitý dobrý úsudek, podepřený určitou dávkou zkušeností, nejenom pro identifikaci takových transakcí, které mají velkou naději na úspěch, to se rozumí samo sebou, ale rovněž takových transakcí, jež budou případně znamenat pouze malou ztrátu v případě jejich neúspěchu.

Další komentář k výše uvedeným příkladům

Kayser-Roth
Představenstvo této společnosti odmítlo (v lednu 1971) návrh společnosti Borden (již v době, kdy jsme psali tuto kapitolu). Pokud by byly transakce s akciemi ihned po oznámení odmítnutí "anulovány", činila by celková ztráta včetně provizí přibližně 12 % hodnoty pořízených akcií společnosti Kayser-Roth.

Aurora Plastics
Jelikož společnost vykázala v roce 1970 velice špatné výsledky, bylo převzetí společnosti přehodnoceno a cena za akcii byla snížena na 10,5 dolaru. Akcie byly odkoupeny na konci května. Roční míra výnosu z této transakce činila přibližně 25 %.

Universal-Marion
Společnost ihned rozdělila hotovost a zásoby společnosti v hodnotě cca 7 dolarů na akcii mezi akcionáře, čímž snížila investici na 14,5 dolaru. Nicméně tržní cena se následně propadla až na 13 dolarů, což vrhlo stín pochybnosti na konečný výsledek likvidace majetku firmy.

Jestliže předpokládáme, že tyto tři příklady jsou dostatečně reprezentativním vzorkem "arbitrážních" příležitostí v roce 1971, je zřejmé, že se nejedná o nijak zvlášť atraktivní oblast, pokud bychom k ní přistoupili na základě náhodného výběru. Tato oblast je víceméně určena profesionálům, kteří disponují potřebnou mírou zkušeností a dobrým úsudkem.

Poznámka na okraj k našemu příkladu společnosti Kayser-Roth
Koncem roku 1971 se cena jejích akcií propadla na 20 dolarů, kdežto akcie firmy Borden se prodávaly za 25 dolarů, což představovalo ekvivalent 33 dolarů za akcii Kayser-Roth podle podmínek výměny akcií v rámci návrhu převzetí. Asi by se zdálo, že buď představenstvo firmy Kayser-Roth udělalo odmítnutím této příležitosti velkou chybu, nebo byly akcie Kayser-Roth v tuto dobu na trhu podceněny. Je to něco, na co by se měl podívat finanční analytik.

Cílem tohoto revidovaného vydání Inteligentního investora je aplikovat Grahamovy myšlenky na podmínky současných finančních trhů, a přesto nechat jeho původní text v nedotčené podobě (s výjimkami poznámek pod čarou uváděných pro vysvětlení). Po každé Grahamově kapitole následuje komentář. V těchto průvodcích čtenáře po původním textu jsou uváděny i současné příklady, na kterých je nejlépe možné pozorovat jak aktuální  a jak osvobozující  zůstávají Grahamovy zásady i v současnosti.

Úryvek z knihy: Inteligentní investor

1. díl: I opatrný investor může dobře vydělávat
2. díl: Spekulace spíše obohatí někoho jiného než vás
3. díl: Okázalé triky v investování znamenají smrt
4. díl: Spekulaci musíte brát stejně jako hráč návštěvu kasina
5. díl: Investor i spekulant musí věnovat pozornost předpovědím o vývoji trhu
6. díl: Mazaný investor nakupuje na medvědím trhu a prodává na býčím
7. díl: Moudrý investor nevěří, že z něj denní fluktuace udělají boháče
8. díl: Nebojácný investor dokáže využít chyb akciového trhu
9. díl: Investor nesmí připustit, aby ho kolísání trhu zneklidnilo
10. díl: Cenu akcií ovlivňuje pět klíčových oblastí
11. díl: Ohlídejte si nástrahy ukazatele „zisk na akcii“
12. díl: Bdělý investor sleduje účetnictví podniků pozpátku
13. díl: Opatrný investor si vybírá pouze kvalitní obligace
14. díl: Diverzifikace zvyšuje šanci správného rozhodnutí
15. díl: Pesimistické akcie mohou přinést nečekaný zisk
16. díl: Investor s dobrým úsudkem používá jednoduchá kritéria

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Investice: Kde vám dobře vydělají dva tisíce a kam uložit velké částky

Kam s penězi, když na spořicích účtech se sazby pohybují pod jedním procentem? Je dnes vůbec možné zhodnotit finance alespoň tak, aby je „nesežrala“ inflace?...  celý článek

Ilustrační snímek
Novinky v investování: od ledna začnou platit jasnější pravidla

Češi mají v podílových fondech investováno asi 445 miliard korun. Někteří se však spálili a investovali na doporučení poradců, aniž tušili, že poradci za svá...  celý článek

Michal Valentík, investiční ředitel společnosti Broker Trust
Zažijí akciové trhy pád? Trocha statistiky potvrzuje známá pravidla

Na akciových trzích se žádné výrazné veletoče nyní nekonají. Rozkolísanost trhu je na historickém minimu a především americké akciové indexy jsou na svých...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Aby bylo co obchodovat / BIG EXPERT - akcie: týden od 16. 10. 2017
Aby bylo co obchodovat / BIG EXPERT - akcie: týden od 16. 10. 2017

Názory expertů na budoucí vývoj vybraných akcií na českém kapitálovém trhu v horizontu jednoho měsíce a půl roku, v týd... celý článek

Jobs Contact
Lean specialista - normovač (27.000 - 37.000 Kč)

Jobs Contact
Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj
nabízený plat: 27 000 - 37 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.