Vedlejší činnost lze zjednodušeně chápat jako přivýdělek, proto pro ni platí zvýhodněný režim, kdy při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu u hlavní činnosti. V praxi se nejčastěji jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání, při studiu, v penzi nebo během rodičovské dovolené.
Hledáte práci nebo jenom přivýdělek? Navštivte internetový pracovní portál jobDNES.cz |
„Když je hrubý zisk do limitu, tak se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění vůbec neplatí, pro celý kalendářní rok 2021 se přitom limit zvyšuje z loňských 83 603 korun na 85 058 korun,“ říká Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Výpočet pojistného u hlavní a vedlejší činnosti
U OSVČ se sociální a zdravotní pojištění vypočítává z vyměřovacího základu. Skutečným vyměřovacím základem je polovina daňového základu. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % a sociálního pojištění 29,2 %. Pokud je při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak se povinné pojistné počítá z minimálního vyměřovacího základu. U vedlejší činnosti vždy ze skutečného vyměřovacího základu.
„Například při ročním hrubém zisku 160 000 korun za rok 2021 při hlavní činnosti bude roční zdravotní pojištění 28 708 korun a sociální pojištění 31 049 korun, což jsou minimální částky. Ovšem při vedlejší činnosti bude roční zdravotní pojištění 10 800 korun a roční sociální pojištění 23 360 korun,“ vypočítává daňová poradkyně Gabriela Ivanco.
Daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích
I při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti vzniká povinnost odevzdat za příslušný rok daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích. Zaměstnanci přivydělávající si vedlejší samostatnou výdělečnou činností do daňového přiznání uvedou příjmy ze zaměstnání i samostatné výdělečné činnosti, do přehledů o příjmech a výdajích se však uvádí pouze příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti.
„I když z vedlejší samostatné výdělečné činnosti z důvodu hrubého zisku do limitu nevznikne povinnost platit sociální pojištění, tak je nutné přehled o příjmech a výdajích na místně příslušnou OSSZ odevzdat,“ doplňuje daňová poradkyně.
Vedlejší činnost u spolupracující manželky
Pokud je jeden z manželů OSVČ a druhý z manželů mu pomáhá, v takovém případě se využívá institut spolupracující osoby. Na spolupracující manželku či manžela lze pak převést část příjmů a výdajů. Pokud je druhý z manželů současně například zaměstnancem, tak vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
„Při převodu příjmů a výdajů na spolupracující manželku (manžela) vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost do limitu pro neplacení sociálního pojištění ušetří rodina i na daňových odvodech. Například při převodu hrubého zisku ve výši 80 000 korun dochází k úspoře na sociálním pojištění ve výši 11 680 korun,“ přibližuje Ivanco.
