Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: Evropská komise

Otázka pomoci Řecku opět rozvlnila finanční trhy

  • 16
Řecko by mělo požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond, ne eurozónu, míní německá kancléřka Merkelová. Její prohlášení ovlivnilo evropské akcie, ceny řeckých dluhopisů i cenu eura. Pomoci Řecku příliš nechce ani Nizozemsko.

Také v minulém týdnu se na obchodování na akciových trzích podepsala situace v Řecku. Jen pár dnů poté, co trhy po zasedání v Bruselu ujistili ministři financí eurozóny o svém odhodlání pomoci Řecku, totiž Německo obrátilo o sto osmdesát stupňů.

Podle mluvčího německé kancléřky Merkelové by se Řecko nemělo obracet na eurozónu, ale spíše na Mezinárodní měnový fond. Je to totiž právě MMF, který má dostatečné instrumenty k tomu, aby zatlačil na Řecko a umožnil mu přístup na kapitálový trh za podmínek, na které bylo Řecko zvyklé v minulosti.

To si nyní musí půjčovat s téměř dvojnásobnou rizikovou prémii než Německo, což mu značně zvyšuje náklady na financování dluhu. Řecko si přitom potřebuje jen v tomto roce půjčit více než 50 miliard EUR, přičemž výnos z desetiletých státních dluhopisů nyní dosahuje téměř 6,2 %. Převyšuje tak o více než 150 bazických bodů (1,50 %) odhady řeckého ministerstva financí, které byly použity k sestavení letošního rozpočtu.

Zprávy z Německa vyvolaly na finančních trzích okamžitou odezvu. Evropské akcie se dostaly znovu pod prodejní tlak, ceny řeckých dluhopisů začaly klesat a euro během jednoho dne ztratilo na páru s dolarem více než dva centy.

Pozice Řecka se tak začíná znovu komplikovat. Pomoc od zemí eurozóny by totiž velmi pravděpodobně byla podmíněna méně přísnějšími pravidly, než v případě pomoci od Mezinárodního měnového fondu. Jakékoli další rozpočtové škrty přitom mohou být pro řeckou vládu mimořádně obtížně prosaditelné vzhledem k tomu, že již nedávno oznámený balíček dodatečných úsporných opatření ve výši 5 miliard EUR v Řecku vyvolal novou vlnu stávek.

Nijak vstřícně se k otázce pomoci Řecku navíc nestaví ani Nizozemsko, které je ve fiskálních otázkách jedním z největších spojenců německé kancléřky. Názor obou zemí je přitom v ostrém kontrastu s názory Francie a Evropské centrální banky, které již delší dobu naléhají na to, aby si eurozóna své problémy vyřešila sama bez pomoci zvenčí.

Také v nadcházejících týdnech to proto bude právě řecká otázka, která může mít na další vývoj na finančních trzích negativní dopad. Čtvrteční změnu kurzu Německa se v pátek kancléřka Merkelová snažila částečně zmírnit, když připustila možnost společné pomoci Řecku ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem.

Řecko bude znovu hlavním bodem jednání na summitu zemí EU, který se bude konat koncem tohoto týdne v Bruselu. Jak ale připustil řecký premiér, ani na tomto summitu zřejmě otázka pomoci jeho zemi nebude definitivně zodpovězena.

Čas k vyřešení řeckých problémů se ale rychle krátí. Již v nadcházejících dvou měsících si totiž helénská republika bude muset půjčit zhruba
20 miliard EUR.