Padesátka znamená podle Čechů konec kariéry. Když měli ve výzkumu společnosti STEM říci, která skupina má nejhorší podmínky pro pracovní uplatnění, lidé starší 50 let přesvědčivě zvítězili. Na prvním místě je jmenovala třetina dotázaných, druhé místo jim přiřadila další čtvrtina. Starší zaměstnanci tak mají z jejich pohledu horší postavení než zdravotně postižení, ženy s malými dětmi či Romové.
„Sami zaměstnavatelé se k ochotě přijímat starší lidi nevyjadřují. Většinou uvedou, že s tím nemají problém. Ale nejsou přesná čísla, která by to dokazovala,“ říká Kateřina Dobiášová z poradenské společnosti Expertis, jež si výzkum objednala v rámci svého projektu Třetí kariéra. V něm mapuje situaci starších zaměstnanců na pracovním trhu a pomáhá jim i firmám rozbíjet překážky.
Firma čeká, co o sobě řeknete
Odmítání padesátníků a starších uchazečů není prozíravé. Studie STEM uvádí, že na 100 Čechů v produktivním věku připadá 55 „závislých“. Populace rychle stárne a brzy se má poměr obrátit. Na stovku produktivních by mělo připadat až 105 neproduktivních.
Zaměstnavatelé uznávají, že lidé po padesátce bývají loajální, zodpovědní a mohou přispět hojnými zkušenostmi. Na druhou stranu je odrazuje jejich zkostnatělost, menší schopnost učení a koneckonců i častější nemocnost. Výčet negativ nemusí být nutně nespravedlivý. Každý manažer by si však měl rozmyslet, čemu dá přednost – zkušenostem a pomalejšímu tempu, nebo dravosti a menšímu profesnímu rozhledu. Kompetentní manažer si pochopitelně vybere to, co firmě přinese větší prospěch. Kdo ho může přesvědčit o první variantě? Právě lidé starší padesáti let. Nezdá se, že by to za ně udělal někdo jiný. „Byli vychováni za minulého režimu, kdy se jakékoliv sebeprosazování považovalo za nemístné. Projevit své přednosti a vyčnívat bylo dokonce nebezpečné,“ připomíná psycholožka a lékařka Erika Matějková.
Pokud člověk ve středním věku stojí ve výběrovém řízení proti ambicióznímu mladíkovi, zpravidla nedokáže své přednosti tak dobře prezentovat, přestože jejich váha není o nic menší. „Zaměstnavatel sám od sebe neví, co mu můžete nabídnout, jestliže mu to neřeknete,“ doplňuje Matějková.
Kult mládí a „dynamická firemní kultura“ podniků s věkovým průměrem 30 let situaci starším zaměstnancům samozřejmě neusnadňuje. O to důrazněji však musí své přednosti prosazovat a utíkat před sebelítostí a poraženeckými náladami. Podpořit je mohou přátelé či rodina. „Poproste manžela či děti, aby sepsali vaše nejlepší vlastnosti. Nechte se ovlivnit jejich pohledem. Mají na vás lepší náhled než vy sami,“ radí Erika Matějková.
Projekt Třetí kariéra poradenské společnosti Expertis se zaměřuje na obě bariéry – na tu, kterou tvoří nezájem firem o skupinu 50+ (zaměstnanci starší padesáti let), i na vnitřní zábrany příslušníků této skupiny. „Snažíme se ji nepředstavovat jako diskriminovanou. Nechceme ani zaměstnavatele hodnotit, zda mají předsudky. Chceme jen poukázat na to, že tito lidé mají firmám co dát. Třeba zkušenosti, které jiní pracovníci nemají,“ zdůrazňuje Kateřina Dobiášová z Expertisu.
Projekt podporovaný
Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem se zaměřil i na praxi. Zaměstnanci středočeských firem se mohli zúčastnit motivačních kurzů, ve kterých se zamýšleli nad svou dosavadní kariérou a dalšími plány.
Na jiném semináři se manažeři a personalisté z týchž společností seznamovali s metodami, jak zmapovat situaci starších zaměstnanců ve svých firmách a účinněji s nimi pracovat. „V rámci projektu jsme provedli průzkum spokojenosti našich zaměstnanců. Celkově byli spokojeni, ale zjistili jsme, že existují i oblasti, kterým se budeme muset víc věnovat. Lidem starším 55 let třeba chybí zpětná vazba, zda s nimi do budoucna vůbec počítáme,“ přibližuje personalistka Markéta Nováková z obchodní společnosti Raab Karcher Staviva. Takové zaměstnance proto čekají rozhovory, při kterých s manažery rozeberou svou budoucnost ve firmě.
Starší rádce působí věrohodně Kateřina Dobiášová připomíná, že lidé ve středním a vyšším věku nemusí svou kariéru plánovat jen směrem nahoru. Mohou přejít na stejně významné pozice, ve kterých lépe uplatní své zkušenosti.
Na manažerské úrovni se z nich stanou koučové či mentoři, podobná místa lze vytvořit i v běžném provozu. „Jedna zahraniční obchodní síť zavedla vedle prodavaček pozice konzultantek, které se pohybují po prodejně a radí zákazníkům s výběrem zboží. Jsou starší a pro zákazníky důvěryhodné,“ dává příklad Kateřina Dobiášová. Důvěryhodnost je předností také u starších bankovních úředníků či poradců.
Poradce MF DNES
Starší lidé mají nadhled a zkušenosti, mladí drive a chuť. Důležité je, aby jako celek tvořili harmonii. Stejnorodá skupina mladých lidí je dlouhodobě nestabilní. Společnost třicátníků bude mít za 15 let problém.
