Pákistán je čistě islámskou zemí, k islámu se hlásí cca 97 % populace. Proto také oficiálním názvem je Pákistánská islámská republika. Vznikl v roce 1947 rozdělením bývalé Britské Indie na dvě části – Indii a Pákistán. Obě země se dodnes hádají o území Kašmíru, na které si obě kladou nárok. Aby ne, když jsou tam naleziště uhlí a rud. V posledním roce se situace mírně uklidnila, což se sekundárně projevilo i na ekonomice Pákistánu.
Ekonomická data jsou více než uspokojivá...
Za fiskální rok od 1. 7. 2006 do 30. 6. 2007 vykázal HDP tempo růstu ve výši 7 %. Podíváme-li se na inflaci ve výši 6 %, nezaměstnanost s pouhými 6,2 % a zahraniční dluh ve výši 38,9 mld. USD, vše vypadá jako velmi dobře prosperující ekonomika. (Zdroj pro makrodata: Ministerstvo financí Pákistánu.) Ovšem jak už jsme zvyklí z předchozích dílů seriálu o zemích Next 11, také Pákistán musí čelit několika vážným problémům.
... ale reálná životní úroveň zaostává
Prvně jde o chudobu a negramotnost velké části obyvatelstva. Odhaduje se, že z celkového počtu cca 166 mil. obyvatel žije 60 mil. v absolutní chudobě a až 90 mil. je analfabetů. To jsou děsivá čísla. Ono se ale není čemu divit, když zhruba 60 % státního rozpočtu směřuje na armádu a pouhá 2 % do školství.
Aby toho nebylo málo... přirozený přírůstek obyvatelstva 2,09 % se stará o to, že v zemi je každoročně potřeba 570 000 nových bytových jednotek. Reálně se však staví pouze 300 000 nových bytů ročně. Sektor stavebnictví sice rostl v uplynulém fiskálním roce o vysokých 17,2 %, na pokrytí místní poptávky ale zdaleka nestačí.
2/3 exportu tvoří bavlna
Téměř polovina pracovních sil je zaměstnána v zemědělství, které se podílí na HDP zhruba 21 %. Díky vysoké závislosti na zemědělství je ekonomika velmi náchylná na klimatické podmínky a především na dostatek vody. Vedle pšenice, kukuřice, rýže, cukrové třtiny a dalších plodin pro obživu obyvatelstva je významnou exportní komoditou bavlna. Bavlna a bavlněné výrobky tvoří téměř dvě třetiny pákistánského exportu. Asi není potřeba zdůrazňovat, že právě textilní a oděvní průmysl patří k nejdůležitějším odvětvím hospodářství.
Nezávislí odborníci dále hodnotí jako závažný nedostatek silný vliv armády. V čele různých úřadů, ale i mnoha státních či soukromých podniků, stojí bývalí vysocí armádní důstojníci, kteří již odešli do „armádní penze“. S tím úzce souvisí vysoká míra korupce (nic nového pod sluncem) a neplnění dohodnutých závazků.
Pákistán bezpochyby patří mezi perspektivní ekonomiky budoucnosti. Má však před sebou ještě dlouhou cestu. A troufám si říct, že o něco delší než u předchozích rozebíraných zemí. Aktuálně je pro vývoj v zemi velmi důležité, jak dopadnou parlamentní a prezidentské volby. Podle neoficiálních údajů vyhrál prezidentské volby stávající prezident Parvéz Mušarraf a dá se očekávat, že i parlamentní volby vyhraje Mušarrafova Pákistánská muslimská liga.
Na výběr jsou tři certifikáty
Investorům se nabízí jen velmi málo možností, jak participovat na vývoji pákistánských akcií. Existuje sice mnoho podílových fondů orientovaných na tento trh (např. Arif Habib, AKD, Atlas či Prudential), ovšem ty jsou registrovány přímo v Pákistánu a běžný český investor se k nim nedostane. Jak jsme již u trhů Next 11 zvyklí, alternativu nabízí investiční certifikáty. Na pákistánské akcie jsou aktuálně obchodovány open end certifikáty od třech významných emitentů – Deutsche Bank, ABN Amro a Merril Lynch.
Na závěr ještě tradiční upozornění, že jde o vysoce rizikový rozvíjející se trh, kde vedle rizika tržních výkyvů hraje podstatnou roli při investičním rozhodování také riziko politicko-právní.
Více čtěte na Investujeme.cz
