Koronavirus vyvolává krizi v řadě odvětví. Jaký to má dopad na finanční trhy?
Když se podíváme na trhy optikou indexu amerických akcií S&P 500, což je 500 velkých amerických společností, pak podle srovnání čísel z úvodu a konce pololetí zjistíme, že se vlastně na trhu nic zásadního nestalo. Index je oproti počátku roku pouze v „kosmetickém“ propadu.
Chcete výhodně investovat. Porovnejte si nabídky na trhu. |
Aktuálně (ke 2. září 2020) dokonce již vykazuje kladná čísla. Pokud si výkonnost indexu vyhodnotíme na roční bázi, budeme se aktuálně pohybovat o více než 20 % nad hodnotami z loňska. A to už vůbec nemluvím o pětiletém horizontu.
Co míníte „kosmetickým“ propadem? O kolik se trhy propadly?
Konkrétně index S&P 500 byl k 30. červnu 2020 oproti začátku letošního roku v cca tříprocentním propadu, ale v době největších pohybů byl i o 30 procent níž, než byla jeho hodnota od začátku letošního roku. Aktuálně k 2. září 2020 vykazuje dokonce nárůst blížící se 10 procentům.
Které sektory ekonomiky krize covid-19 nejvíce postihla?
Výkonnost jednotlivých sektorů byla mnohdy i diametrálně odlišná. Vítězi pololetí jsou hlavně technologický sektor, kde mnohé společnosti zaznamenaly nárůsty hodnoty cen akcií až o desítky procent. Velmi dobře si vedly třeba i farmaceutické společnosti. Ale samozřejmě jsou tu i poražení. To je hlavně cestovní ruch, hotely, aerolinie a podobně. Propadl i energetický sektor.
Jaké jsou důvody propadu energetického sektoru? Je to jenom útlum ekonomiky?
Dalším podstatným důvodem propadu energetického sektoru jsou cenové války v rámci zemí OPEC.
Říká se, že ideální čas na investování na finančních trzích jsou ty chvíle, kdy mnozí v panice z trhů odcházejí. Platí to i teď?
Nemyslím si, že by akciové trhy byly aktuálně v nějaké panice. Spíš je zde očekávání, co se bude dít v následujících měsících.
To, ano, ale přesto – snaží se lidé využít současných výkyvů v cenách investičních aktiv?
Větší volatilita na trzích byla spíš v posledních měsících. Mimo jiné to i způsobilo významný nárůst drobných investorů se zájmem o přímé obchodování na akciových trzích. Bohužel často v jejich případě vítězí laický pohled kupovat to, co nejvýrazněji pokleslo. Toto je velmi jednoduchý úhel pohledu a dost často může vést i k výrazným ztrátám. Což platilo zejména v posledním období, kdy byl vývoj na trzích velice volatilní.
Marcel Vanduch
 |
Proč je to problém?
Problém vidím především v tom, že je dnes možné levně nakoupit akcie společností, které zaznamenaly výrazný pokles. Další fází u spousty z nich však nemusí být růst, ale třeba bankrot, což nebude pro investora dobrá zpráva.
Kterých firem se toto podle vás může týkat?
Nejsem obchodníkem s akciemi ani portfolio manažerem žádného fondu, který by se zabýval přímo nákupem jednotlivých titulů, netroufl bych si tedy doporučovat žádnou konkrétní společnost bez hlubší analýzy. V nějaké obecné rovině, myslím, že z dlouhodobého pohledu nabízí velmi zajímavé ceny například český bankovní sektor.
Jsou investice na vlastní pěst podle vás pro každého?
Ne, pro většinu drobných investorů je vhodnější sázet na investice do podílových fondů. Zde má investor daleko bezpečněji diverzifikováno portfolio. A je řízeno profesionály. Ti zpravidla dokážou lépe reagovat na nebezpečné tržní situace než drobní investoři, kteří investují na vlastní pěst.
Na druhou stranu těmto profesionálům investor za jejich péči platí. Vyplatí se mu to vzhledem k výnosům a poplatkům? Někteří dokonce tvrdí, že zisk investora do podílových fondů je všechno to, co fondu neodvede na poplatcích. Jak to vidíte vy?
S tímto bych tak úplně nesouhlasil. Velmi důležitý je kvalitní výběr fondových řešení. Například kvalitní globální akciové fondy vykazují v daném období pozitivní čísla. Na pětiletém investičním horizontu, což je minimální investiční horizont vhodný pro vyhodnocení výkonnosti fondu, v zásadě splňují průměrný predikovaný výnos.
A co poplatky?
Úplně bych nesouhlasil ani s poplatkovou strukturou, byť ve fondech za správu něco platíte. Je potřeba si uvědomit, že pokud si chce investor své portfolio spravovat sám a neplatit tak poplatky za správu, měl by této činnosti věnovat nejenom nějakou časovou kapacitu, ale pravděpodobně bude na trhu častěji obchodovat, tedy nakupovat a prodávat. A to vše něco stojí.
Co byste doporučil investorům se zájmem o nákupy na vlastní pěst, aby se nespálili?
To je na trochu širší diskuzi. Pokusím se tedy stručně. Vezměte si aktuální možnosti drobného investora na volatilním trhu, který se právě rozhodl pro přímý nákup akcií. Jaké si zvolil kritéria pro nákup? V jaké fázi je ochotný akcii prodat? Až akcii prodá s případným ziskem, jak bude s prostředky nakládat dál? Počká několik let na další volatilní trh? Zkusil jsem nastínit jen několik základních otázek. Jsem přesvědčený, že bez kvalitní analýzy a včasných zásahů toto fungovat nebude nebo jen s velkou dávkou štěstí.
Co byste tedy doporučoval?
Pro standardního klienta je nákup akcií na vlastní pěst vhodný maximálně jako doplněk dobře diverzifikovaného portfolia.
Jak vidíte další vývoj na finančních trzích?
Můžeme polemizovat, kdy dojde či nedojde ke druhé vlně pandemie covid-19. V této souvislosti je možné trochu zapochybovat, jestli vlastně již první vlna skončila. Nárůsty nakažených v USA nebo třeba Latinské Americe spíš naznačují prohlubující se první vlnu. To znamená, co se bude dít, pokud se covid-19 vrátí v plné síle. Jak to společnost zvládne, jak to zvládne ekonomika.
Jsou tu i další rizika – obchodní dohoda EU a Velké Británie, USA versus Čína, ale i USA versus Evropa, propad poptávky, nárůst nezaměstnanosti. Kde vidíte největší hrozby?
Ano, to vše bude trhy pravděpodobně ovlivňovat. Osobně mě v následujícím období bude nejvíce zajímat, jestli nedojde k nějakým větším bankrotům společností primárně z nejvíce zasažených sektorů a jak se následně budou vyvíjet čísla ohledně nezaměstnanosti.
Co říkáte na finanční pomoc centrálních bank a vlád, a hlavně na zadlužování?
Nějaké vyšší zadlužování samozřejmě problémem je. Ale může to i napomoci dostat ekonomiku na pozitivní vlnu. Také je otázkou, co by případná „druhá“ vlna přinesla. Možná by již probíhalo vše z pohledu restriktivních nařízení trochu jinak než v první vlně. Dá se říct, že trhy s případnými negacemi již také částečně počítají. Zásadní tržní investoři, podílové a penzijní fondy, očekávají, co nastane.
Z vašich slov vyplývá, že budoucnost je velice otevřená, trhy jsou volatilní a nikdo neví, co se nejen na trzích bude dít třeba už letos na podzim. Jak se podle vás za této situace má chovat investor do podílových, ale třeba i penzijních fondů?
Pro standardního investora s dlouhodobou strategií se nic zásadního nemění. Cílem by mělo být držet se kvalitní diverzifikace podle investičních cílů a vztahu k riziku.
Před čím byste varoval?
Dokážu si představit dynamického klienta, který bude chtít využít volatility na akciových trzích a začne s přímým nákupem akcií. Takový klient si však musí uvědomovat rizika tohoto typu investice.
Co další typy investic. Kde vidíte možná rizika?
Na trhu se objevuje mnoho produktů, které se „tváří“ konzervativněji a dost často do nich investují i klienti, kteří nepočítají s nějakým výrazným rizikem. Za všechny bych zmínil celou řadu vydaných korporátních dluhopisů relativně nově založených nebo často výrazně zadlužených společností, které nabízejí „garantovaný“ roční výnos pět až deset procent. Myslím, že v některých případech by se majitelé „zdánlivě“ bezpečných investičních certifikátů možná divili, co jim tento typ investice může přinést.
