Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Patent je prostředkem konkurenčního boje

aktualizováno 
Přestože se o Češích říká, že mají chytré hlavy a zlaté ručičky, nepatří Česká republika k patentovým velmocím – přinejmenším pokud to budeme posuzovat podle množství přihlašovaných patentů.
Služby odborníků samozřejmě nejsou zadarmo a jejich odměny často výrazně převyšují správní poplatky.

Služby odborníků samozřejmě nejsou zadarmo a jejich odměny často výrazně převyšují správní poplatky. | foto: Profimedia.cz

Podle ředitele Úřadu průmyslového vlastnictví Karla Čady však mohou být jednoduché počty zavádějící. „Myslím, že není důležité jen samotné množství, koneckonců jeden skvělý technický počin lze ochránit jednou patentovou přihláškou, ale také třeba třiceti pěti, takže samotné množství patentových přihlášek má pouze omezenou hodnotu.

Mnohem důležitější je počet udělených patentů a peníze, které tyto patenty přinášejí,“ říká. Nicméně uznává, že především akademická sféra stále nedoceňuje (či nechce doceňovat) komerční potenciál vědeckých objevů a potřebu ho chránit. Nejvíce patentových přihlášek tak každoročně nepodávají výzkumné ústavy, ale malé firmy, popřípadě jednotlivci. „Protože pokud se taková firma opírá o skutečně chytré řešení, které představuje významný inovační krok, váží si toho, váží si své pozice na konkurenčním trhu a snaží se ji všemi dostupnými prostředky ochránit,“ míní.

Patenty chtějí strategii
Kdy má patentová ochrana smysl? Nebo obráceně – existují typy vynálezů, u kterých je patentová ochrana zbytečná?
Na to neexistuje jednoduchá odpověď, průmyslově právní strategii musí dělat odborník a vždy záleží na posouzení konkrétního příkladu. Obecná doporučení v tomto směru v podstatě dát nelze. Záleží nejen na typu řešení, ale i na typu podniku – jednotlivec nebo výzkumný ústav bude mít zcela jiný přístup k prodeji svých nehmotných statků než výrobní podnik. Forma a rozsah patentové ochrany navíc závisejí i na předmětu podnikání a na dalších záměrech s vynalezeným řešením, takže proč, jak a kde všude chránit je otázka na poměrně rozsáhlou strategickou úvahu. Je třeba zvážit i to, že patent něco stojí, koneckonců jeho smyslem je zajistit, aby pozice toho, kdo přijde s dobrým nápadem, byla lepší než pozice jeho konkurentů.

Může se předmětem patentové ochrany stát i vědecká teorie?
Ne. Patentovat lze konkrétní technické řešení, které je možné realizovat, nikoli nějaké obecné teoretické principy. Ty může používat každý, ovšem pokud na základě jejich aplikace objeví určité konkrétní technické řešení, už se může pokusit získat pro něj patentovou ochranu.

Kolik stojí patent?
Finanční rozpětí je velmi široké. Záleží také na tom, co všechno do ceny patentu započítáte. Se získáním patentové ochrany jsou spojeny správní poplatky, ty ale jsou v České republice poměrně nízké, mnohem vyšší jsou další náklady spojené s vypracováním patentové přihlášky. Tu by měl zpracovat odborník – patentový zástupce nebo člověk z odborné advokátní kanceláře, v případě, že si budete dělat patentovou přihlášku sám na koleni, s velkou pravděpodobností se nevyhnete řadě chyb, které mohou v konečném důsledku znemožnit její přijetí.

Služby odborníků samozřejmě nejsou zadarmo a jejich odměny často výrazně převyšují správní poplatky. Ovšem kolik si v průměru za vypracování patentové přihlášky berou, dost dobře říct nejde – záleží i na náročnosti dané patentové přihlášky, některá může kvalifikovanému odborníkovi zabrat pět hodin, jiná několik týdnů... Ale pokud bychom se pokusili o opravdu velmi hrubý průměrný odhad, lze říct, že náklady na desetiletou patentovou ochranu platnou pouze na území České republiky, budou v řádu desítek tisíc korun.

Existuje něco jako celosvětový patent nebo je třeba chránit svůj vynález v každé zemi zvlášť?
Celosvětový patent neexistuje. Pokud podáte patentovou přihlášku v České republice a uspějete, platí získaná patentová ochrana pouze pro území České republiky. Pokud chcete širší geografickou ochranu, musíte se obracet na další instituce. Možností je celá řada a orientovat se v nich není až tak jednoduché. Existují různé mezinárodní smlouvy, které celý proces v mnoha případech usnadňují, existuje například Evropský patentový úřad, kde můžete na základě jedné přihlášky získat ochranu ve více než 30 zemích, podobné systémy fungují i v zemích bývalého Sovětského svazu nebo v Africe. Zkrátka možností, jak dosáhnout co nejširší patentové ochrany, je bezpočet. A na tom, v jaké šíři je využijete, také záleží, kolik vás to nakonec bude celé stát.

Patent nebo užitný vzor?
Češi ale využívají možností patentové ochrany mnohem méně, než tomu bylo v minulosti, například ve 30. letech minulého století. Znamená to, že ubylo vynálezců? Myslím, že není problém v nedostatku mozků – podle mě tu máme celou řadu dobrých, vysoce kvalifikovaných vědců, konstruktérů a dalších tvůrců. Je ale pravda, že české firmy v současné době tento prostředek konkurenčního boje moc nevyužívají. Proč tomu tak je, je téma na dlouhou přednášku, odpověď určitě není jednoduchá. Určitý vliv na to, že ubylo patentových přihlášek, může mít nedávné zavedení užitných vzorů, kterých je výrazně více než patentů. Mezi patenty se ale nepočítají.

Jaký je rozdíl mezi užitným vzorem a patentem?
Práva plynoucí z řádně zapsaného užitného vzoru jsou stejná jako z patentu – čili pokud máte užitný vzor, který v případě, že bude napaden, bez problémů obstojí, máte na daném teritoriu zaručeno dočasné monopolní právo užívat výsledků svého výzkumu stejně jako u patentu. Určité rozdíly tu ale jsou. Jedním z nich je maximální délka ochrany – zatímco patent můžete udržovat až dvacet let, užitný vzor pouze deset. Patentem lze také chránit tzv. způsobové vynálezy, tedy nejen zařízení, ale i určité technologické postupy – to v současné době užitné vzory neumožňují. A pak je tu jeden zcela zásadní rozdíl.

Užitné vzory byly zavedeny proto, aby sloužily velice rychle. Získáte je podstatně rychleji a také levněji než patent. Jsou ale také riskantnější. Zatímco u patentové přihlášky se před přidělením patentu provádí průzkum podmínek zápisu schopnosti, tzn. zkoumá se, zda je dané řešení skutečně nové, u užitných vzorů se tento průzkum neprovádí. Celý proces je tak výrazně levnější, nicméně je tu mnohem větší riziko, že někdo napadne platnost daného užitného vzoru tím, že řešení, pro které platí, není nové.

Přes toto riziko ale české firmy využívají spíš užitné vzory než patenty? Zcela určitě. Čeští přihlašovatelé na teritoriu České republiky přihlásí ročně zhruba tisíc užitných vzorů a zhruba šest set padesát patentových přihlášek.

Nedocenění vynálezci
Ani patentová ochrana však neznamená dokonalou jistotu – občas dva lidé nezávisle na sobě dojdou k podobnému výsledku a pak se rozhoří spor, kdo byl první. Narážím tím například na historicky „profláknutý“ spor o to, kdo vynalezl telefon.

Takové spory samozřejmě vznikají – technika je velmi racionální záležitost a v řadě případů se ukazuje, že myšlenkové pochody odborníků, kteří nezávisle na sobě hledají řešení téhož technického problému, mohou být hodně podobné, pak už záleží jen na tom, kdo jako první svůj vynález přihlásil. A pak vznikají spory o to, kdo s danou věcí přišel první, a není na nich nic špatného – je třeba si uvědomit, že udělení patentu znamená udělení dočasného monopolu na dané technické řešení. Je to obrovská výhoda, které je škoda nevyužít.

Čeští vědci ale víc než na množství patentovaných vynálezů hledí na množství zveřejněných a citovaných odborných článků, v nichž zveřejňují své nejnovější objevy.

Dá se již zveřejněný objev patentovat?
Samozřejmě, že nedá. Jsou určité výjimky, v zásadě ale ten, kdo zveřejní výsledek své práce, si sám bere možnost tento výsledek patentovat. Plody svého vědeckého úsilí tak dává k dispozici všem, každý s nimi může nakládat podle svého uvážení – a třeba s jejich využitím vydělat i velké peníze. Od autora nějakého objevu, který takto postupuje, je to samozřejmě vůči okolnímu světu velice hezké a má na to plné právo – ovšem z pohledu toho, kdo takový výzkum financuje, může být tato praxe poněkud kontraproduktivní. Ten by měl občas přemýšlet o tom, jestli by peníze, které do výzkumu vkládá, neměly čas od času přinést také nějaké peníze zpět.

Takže tlačit vědce k tomu, aby co nejvíce publikovali, není úplně nejšťastnější? Z pohledu průmyslového práva je to kontraproduktivní. Nejde o to nepublikovat, nepochlubit se převratným technickým řešením, hlavní je neprozrazovat, jak to funguje. Tedy pochlubit se výsledkem, ale neprozrazovat postup, který k němu vede. Tohle ale vědci zpravidla vůbec netuší, a pokud se dostanou do prostředí, kde jsou za své objevy oceněni pouze společenským uznáním, prozradí samozřejmě všechno.

Lze nějak zvýšit motivaci českých vědců k přehodnocení jejich přístupu k ochraně výsledků své práce a stimulovat podávání patentových přihlášek?
Je to bezesporu otázka určité přiměřené podpory, teď ale nemyslím jen finanční, ale celého nastavení společnosti. Jsem totiž přesvědčen o tom, že současná společnost si příliš neváží lidí, kteří se snaží něco vynalézat.
Z novin a z televize se na nás valí názory všech možných podivných jedinců, kteří ve svém životě v podstatě nic nedokázali – podívejme se, jak často jsou prezentovány názory těch, kteří mají na svém kontě nějaké zajímavé objevy nebo jiné významné počiny. Je to zkrátka otázka nejen finančního, ale i určitého společenského ocenění. Pokud nejsou vědečtí pracovníci nijak zainteresováni na patentech, proč by si s nimi přidělávali práci?

Pozor na jednoduchá čísla
Jak se vůbec vyvíjí „patentovací aktivita“ v České republice? Klesá či narůstá množství patentových přihlášek?
Lze pozorovat mírné zlepšení, které ale v absolutních číslech není nijak významné. Nicméně myslím si, že není správné honit se pouze za nějakými čísly. Jeden skvělý technický počin je možné ochránit jednou patentovou přihláškou, ale také třiceti pěti. Takže z počtu patentových přihlášek lze sice do jisté míry posuzovat určité trendy, na druhé straně jen toto číslo není samo o sobě rozhodující.

Mnohem důležitější je počet udělených patentů, peníze, které nám tyto patenty přinášejí, aktivní licenční smlouvy atd. Myslím zkrátka, že bychom se neměli zaměřovat jen na jednoduché počty a jednoduchá čísla a z nich dělat dalekosáhlé závěry, jak se nyní často děje. Jinými slovy – kvantita ještě nevypovídá nic o kvalitě?

Za socialismu se přikládala velká váha právě počtu přihlášek pro tzv. autorské osvědčení, které v tehdejším systému bylo obdobou domácího patentu. Počty těchto přihlášek byly plánovány stejně jako všechno ostatní v tehdejší centrálně řízené ekonomice – což vedlo k tomu, že přihlášek bylo sice hodně, ale mnohé z nich za nic nestály. Samozřejmě se mezi nimi našly i kvalitní nápady – celá řada vynikajících technických řešení vznikla právě v těchto dobách, textilními stroji počínaje a obráběcími stroji či traktory konče.

A nevedla pak kvantita v konečném důsledku i ke kvalitě? Myslím to tak, zda tím, že bylo podáváno mnohem větší množství přihlášek, nakonec nebylo víc i těch použitelných nápadů?
Je to možné – samozřejmě neexistuje žádné měření, kolik z těch různých zlepšovacích návrhů a vynálezů bylo využito, určité statistiky existují, nicméně porovnávat výsledky z tehdejších dob a z dneška v jednotlivých letech a jednotlivých oborech je poměrně obtížné. Ale určitě je možné, že z například 8000 návrhů se jich dalo vybrat 500 skvělých, k čemuž se při dnešních počtech podaných přihlášek těžko dopracujeme.

Patentová ochrana podporuje tvořivost
Nemohou se patenty a další prostředky na ochranu duševního vlastnictví stát brzdou vědeckého pokroku? Vědecký výzkum potřebuje výměnu informací – nedostanou se vědci při větší snaze chránit plody svého úsilí do izolace? Není v konečném důsledku pro svět lepší, když se výsledky vědeckého bádání dají „do pléna“, než když si na ně někdo osobuje monopolní právo?
Je to možný úhel pohledu na problematiku průmyslového práva. To, o čem mluvíte, je zhruba sto padesát let námitek významných ekonomů proti průmyslově právní ochraně – podle těchto názorů jakmile člověk něco vymyslí, je třeba, aby se toho celé lidstvo ihned zmocnilo a co nejšíře nový objev využívalo a dál ho rozvíjelo.

Průmyslově právní ochrana podle nich vede jen k protekcionalismu a monopolům, které jsou už ze své podstaty škodlivé. Podle mě je všechno ale trochu jinak. Těch zhruba pět set let, co patentová ochrana funguje, ukazuje, že nebýt možností patentové ochrany, nebyly by ani žádné vynálezy. Důvod je jednoduchý – do jejich výzkumu by nikdo nechtěl investovat, pokud bude vědět, že přinese-li výzkum použitelné výsledky, má možnost na nich vydělat. V některých oborech, například ve vývoji nových léků, jsou náklady na vývoj skutečně astronomické. Podle mě je minimálně diskutabilní, zda budou lidé přicházet s novými řešeními, pokud tu nebude existovat hmotná zainteresovanost na jejich vývoji.

Takže snaha o „myšlenkový komunismus“ založený na myšlence, že nápady jedince patří všem, by ve výsledku vedl akorát k tomu, že by raději nikoho nic nenapadalo – když z toho nemůže mít žádný individuální užitek. Nemůžete pracovat pouze pro společnost. Nejdřív musíte mít peníze pro sebe, protože těžko můžete pracovat pro společnost, když sám nemáte co jíst. Kromě toho patentová ochrana nevytváří monopol na věčné časy, nejdelší lhůta, po kterou můžete mít něco ochráněno patentem, je 20 let, pak už jsou výdobytky intelektuálního úsilí jedince přístupné všem. A v dnešní době se už až na výjimky nikomu tak dlouhou ochranu udržovat nevyplatí, protože inovace postupují natolik rychle kupředu, že určité převratné řešení už může být po pár letech zastaralé.

Jak ale může někdo inovovat řešení, které je chráněno patentem, a tím pádem „zablokováno“ pro volné využití?
Patent je oboustranně výhodnou smlouvou jedince se společností. Společnost mu na základě této smlouvy poskytne dočasné monopolní postavení, které mu v konkurenčním boji dává obrovskou výhodu, on však výměnou za to musí o svém vynálezu sdělit všechny podstatné údaje. Ve chvíli, kdy podáváte patentovou přihlášku, už nestačí říct, že jste vynalezl motor, který jezdí za 2,5 litru na 100 kilometrů, pokud chcete získat patent, musíte také říct, jak jste to dokázal.

Za to pak má na dočasnou dobu toto své konkrétní řešení uloženo obrazně řečeno v trezoru a může ho využívat jen on sám nebo právo na jeho využití výhodně prodávat dál, nicméně každý už se může snažit na toto řešení navazovat, protože do 18 měsíců od podání patentové přihlášky je patentované řešení zveřejněno. Takže myslím, že u patentového řízení je velmi dobře vybalancována ochrana duševního vlastnictví a zároveň podpora pokroku, přestože i někteří nositelé Nobelovy ceny proti patentům brojí a snaží se přemýšlet o jiných systémech podpory technického pokroku. Zatím ale žádný systém, který by stimuloval rozvoj společnosti lépe než patentový, nikdo nevymyslel.

CV
Ing. Karel Čada, prom. práv.
Karel Čada je zkušený odborník v oblasti průmyslových práv, včetně zkušeností v podnikové praxi. Vystudoval Fakultu strojní ČVUT a Právnickou fakultu UK v Praze. Absolvoval řadu krátkodobých a střednědobých zahraničních stáží, včetně stáže u Evropského patentového úřadu, a studijní pobyty v Japonsku a USA. Je uznávaným soudním znalcem v oblasti průmyslového vlastnictví, zabývá se ekonomickými dopady nehmotného majetku na podnikovou praxi, transferem nových technologií a licenčními obchody.

Podílel se na tvorbě teoretického zázemí oceňování nehmotného majetku v České republice. Od roku 1999 je předsedou Úřadu průmyslového vlastnictví. Externě přednáší na vysokých školách. Jeho publikační činnost je zaměřena především na oceňování nehmotného majetku, patentové informace, obchodní tajemství a know-how.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Biljana Weber, generální ředitelka Microsoftu ČR a SR
Lidé nechtějí zaměstnání, ale smysluplnou práci, říká šéfka Microsoftu

Všeobecně se ví, že nejlepší benefity nabízejí zaměstnancům IT společnosti. Nad seznamem odměn v hodnotě i desítek tisíc měsíčně lidé z jiných oborů jen...  celý článek

Ilustrační snímek
Proč si před hledáním nové práce pořádně zamést internetovou stopu

Když jste během studií chodili „pařit“, přišlo vám možná docela vtipné dát si na Facebook pár fotek, jak se skvěle bavíte. Jenže teď hledáte zajímavou a dobře...  celý článek

Ilustrační snímek
Studie: český pracovní trh je vyčerpán, potřebuje vzdělané migranty

Českým firmám docházejí zaměstnanci, nemají je kde brát, nezaměstnanost je minimální. Proto jsou otevřenější cizincům, stejně jako ostatní státy. Vyplývá to ze...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %
Volební preference STEM: ANO posiluje, podpora ČSSD spadla pod 10 %

Necelý týden před volbami dál posilují preference hnutí ANO. Raketový nárůst zaznamenala SPD. Rostou také Piráti. Naopa... celý článek

Grafton Recruitment Praha
Samostatná účetní

Grafton Recruitment Praha
Liberecký kraj
nabízený plat: 30 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.