Přihlášení ochranných známek bude jednodušší a sníží se přihlašovací a obnovovací poplatky. „Důvodem je především snaha o větší dostupnost systému pro přihlašovatele, a tedy ochrana jejich nápadů. Zrychlí se také procedury, které se týkají zrušení a neplatnosti ochranných známek národními úřady,“ říká patentová zástupkyně Michaela Chytilová z patentové kanceláře Chytilová & spol.
Jaké další změny se v oblasti evropských ochranných známek od nového roku chystají?
Novinkou bude nutnost platit přihlašovací poplatek ihned po podání. Dosud byla stanovena lhůta jeden měsíc. Tím se proces zrychlí. A přihlášku evropské ochranné známky bude možné podat už jen prostřednictvím Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu, který se přejmenuje na Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví. Dosud to šlo i přes národní úřady.
Kde bude tento evropský úřad sídlit a bude možné přihlášku posílat i poštou?
Úřad sídlí a bude nadále sídlit v Alicante ve Španělsku. Přihlášku je možné poslat jak poštou, tak i elektronicky.
Kolik zhruba stojí podání přihlášky k ochranné známce a s jakými dalšími náklady v této souvislosti má podnikatel počítat?
Poplatek je nyní 900 eur do tří tříd výrobků či služeb při podání on-line, v papíru je to dražší, 1 050 eur. Za každou další třídu se platí 150 eur. Je to poplatek na prvních deset let platnosti. Tu lze vždy o dalších deset let prodloužit. To stojí 1 350 eur do tří tříd on-line cestou, v papíru 1 500 eur, za každou třídu nad tři je to 400 eur.
Pokud pro přihlášení nebo obnovu známky využijete služeb profesionálního zástupce pro ochranné známky nebo advokáta, je třeba připočíst i jejich honorář. Využití služeb profesionálního zástupce však ušetří čas a zefektivní celé řízení.
Michaela Chytilová
|
Mění se také definice ochranné známky. Jak bude znít?
Má znít takto: „Ochrannou známkou Evropské unie může být jakékoli označení, zejména slova, včetně osobních jmen, kresby, písmena, číslice, barvy jako takové, tvar výrobků nebo jejich obalů nebo zvuky. Za předpokladu, že tato označení jsou schopna odlišit výrobky nebo služby jednoho podniku od výrobků jiných podniků a být vyobrazena takovým způsobem, který umožní příslušným orgánům a veřejnosti určit přesný rozsah ochrany, která je majiteli poskytována“.
Jaká označení to mohou být?
Jedná se samozřejmě jednak o „klasické“ značky reprezentované slovem, obrázkem či logem. Zde je to jednoduché: chráněné je to, co vidím v rejstříku ochranných známek. V systému však existují i jiné kategorie ochranných známek. Jedná se například o barvu jako takovou. Předmětem ochrany je tedy jedna zcela konkrétní barva definovaná barevnou škálou a číslem barvy.
Takové známky existují. Příkladem je fialová barva pro čokoládu. Zde ovšem může potenciálně vzniknout problém. Pokud by si někdo vybral barvu v dané barevné škále takzvaně „hned vedle“, daný úřad by ji pravděpodobně zapsal, protože podle své definice jde o jinou barvu. Nicméně spotřebitel nepozná rozdíl. Zajímavou kategorií jsou i takzvané holografické známky nebo 3D. Tyto sice mají svůj „2D“ obraz, ale je nutné k nim dodávat popis, jak fungují.
Zapisované jsou i zvukové známky. Jak to bude u nich?
Lidé se ptají, co je v tomto případě oním objektivně vnímatelným kritériem. Je to notový zápis nebo zvukový záznam ve formě zvukové stopy? A co interpretace? Běžný spotřebitel může stejnou skladbu v podání klavíru nebo v podání symfonického orchestru vnímat odlišně, stejně jako rešeršní pracovník. Je tedy možný zápis zvukové ochranné známky notovou osnovou. Zvuk, který takto zaznamenat nejde, je možné graficky ztvárnit monogramem s přiloženým MP3 souborem.
Existují dokonce i čichové známky.
Ta sice v současné době není zapsána ani jedna, ale může to být označení schopné odlišit výrobky jednoho producenta od druhého. V roce 2000 byla po čtyřech letech registrována jediná čichová ochranná známka „vůně čerstvě posečené trávy“ pro tenisové míčky. Známka je dnes již zaniklá. U vůní je problém s trvanlivostí a vyprcháváním vůně.
Nově budou moci podnikatelé a firmy chránit chuť svého výrobku.
Musí se ovšem ještě dořešit, jak bude v případě, že tento návrh vstoupí v platnost, určena definice této známky. Co bude předmětem ochrany, jak se budou provádět rešerše a jak se bude postupovat v případě sporů.
Je hodně sporů, že někdo někomu „okopíroval“ značku?
Nemám k dispozici statistiku soudů, ale ze statistiky Úřadu průmyslového vlastnictví je zjevné, že v roce 2014 bylo podáno přes 500 námitek proti zápisu ochranné známky, tedy proti tolika známkám se ohradili majitelé starších známek, nebo majitelé nezapsaných značek.
V roce 2014 bylo podáno zhruba osm tisíc ochranných známek v České republice. Část z nich, zhruba pětistovka, byla zamítnuta rovnou v řízení. Z toho vychází, že zhruba proti každé patnácté podané ochranné známce byly podány námitky, protože porušovala něčí práva.
Na co si má dát podnikatel pozor při přihlašování značky?
Bude více důvodů pro zamítnutí. Například nepochodí s označením, které spadá do kategorie „tradiční krajové speciality“ nebo „chráněné odrůdy rostlin“. Do rejstříku se také zřejmě nedostane výraz, který je po přeložení nebo přepisu do jakéhokoli skriptu nebo úředního jazyka členského státu popisný. Takže například IKKUNA je finsky „okno“, tedy ochranná známka IKKUNA pro okna by byla zamítnuta. V praxi je třeba si na toto dávat pozor a vybírat taková označení, která nejsou v žádném úředním jazyce států EU popisná pro přihlašované výrobky a služby.
Jak se změny dotknou rešerší?
Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu doposud prováděl rešerše v databázi ochranných známek Evropské unie a volitelně, na žádost přihlašovatele, byly prováděny i národní rešerše. Přihlašovatel se tak mohl dozvědět o možných kolizních ochranných známkách a vyvodit z toho praktické závěry. Současně se majitelé dozvěděli, že si někdo chce přihlásit něco podobného jejich ochranné známce a mohli se začít bránit.
Nově bude provedení průzkumu na kolizní označení zcela na přihlašovateli a zároveň bude pouze na majiteli ochranné známky, aby si hlídal přihlašovaná označení, zda nejsou v kolizi s jeho zapsanou známkou.
Není to ovšem spíše komplikace než zjednodušení? Podnikatelé asi nemají mnoho času sledovat, zda si někdo nepřihlašuje podobné logo.
Nemyslím si to. Průběžně sledují, co je nového v jejich oborech, jaké jsou nové trendy, co dělá konkurence. Nechávají si sledovat svůj vozový park, pohyby na počítačích, měli by také sledovat, co se děje kolem toho nejcennějšího, co ve firmě mají, a tím je jejich značka.
Mohou to dělat sami, nebo si na to najmout specialistu, patentového zástupce nebo advokáta, který za ně bude s danou pravidelností sledovat nově přihlašované známky. Bude vyhodnocovat, jestli nová přihláška zasahuje, nebo nezasahuje do zapsané ochranné známky a podnikatel dostane kompletní zprávu i s doporučením, jak dál postupovat. Ušetří tím spoustu času a nákladů na nesmyslné spory.
Mělo by se zabránit i padělanému zboží takzvaně „na cestě“. Jak?
V současné době se za porušení práv k ochranné známce nepovažuje takzvaný tranzit. Tedy pokud zboží označené ochrannou známkou je na území Evropské unie, ale je deklarováno, že není určeno pro trh unie, tedy že jen „projíždí“. K porušení dojde pouze tehdy, pokud vlastník ochranné známky prokáže, že zboží je skutečně uvedeno na evropský trh.
Navržené změny znamenají, že majitel bude moci bránit dovozu tohoto zboží, a to i v případě, že zboží je pouze „na cestě“. S tím souvisí i další změna. Za účelem boje proti padělání, bude držitel ochranné známky nově moci přijmout opatření proti distribuci a prodeji etiket, balení (obalů) a podobných předmětů, které mohou být následně použity v kombinaci s padělaným zbožím. Což by opět mělo výrazně přispět k omezení výskytu padělků na území EU.
