Dobře komunikovat umí každý, pokud si dá opravdu záležet. "Když chce člověk udělat dobrý dojem, něco ho zajímá nebo je na někoho hodně zvědavý, dokáže mistrovské kousky. Taková komunikace je však náročná na pozornost, proto lidé často přepínají do úsporného režimu a mluví ve frázích, bez většího přemýšlení," říká Annette Reissfelder, která působí jako profesionální koučka v Praze i německém Hamburku.
Některé věty vám mohou připadat normální a běžné. Vaše kolegy a spolupracovníky však mohou odrazovat nebo dokonce urážet. Dejte si pozor na patnáct nejčastějších prohřešků.
Musíte... Je třeba... Měli byste udělat…
Tahle běžná vyjádření vůbec nepůsobí dobře. Chcete-li spolupracovníky motivovat pro společný úkol, přesvědčivěji než připomínání povinností slovem "Musíme" zapůsobí jednoduché "Uděláme".
Na neosobní výzvu "Je třeba" zareaguje vstřícně jen málokdo. Vzpomeňte si, jak to dopadne, když doma zazní "Je třeba umýt nádobí" – nikdo ho neumyje. Výhodnější je domlouvat se konkrétně, například: "Kdo to udělá?" Podmiňovací způsob "Měli byste udělat" působí nejistě, místo toho řekněte raději: "Doporučuji vám: udělejte..."
Proč to máme dělat právě takhle?
Tázací slovo "Proč" nutí partnera k obhajobě. Proto se mu raději vyhněte, nebo jím větu aspoň nezačínejte. Co třeba: "K tomuto rozhodnutí vás jistě vedou vážné důvody. Smím se na ně zeptat?" Nebo: "Co brání tomu – dělat to podle našich pravidel?"
Potřebuji...
Rozhovor s klientem tak nezačínejte – vaše potřeby ho skutečně nezajímají. Raději řekněte: "Když mi sdělíte adresu, vyřídím vše ještě dnes." Vedoucímu svou žádost zdůvodněte třeba: "Abych mohl práci dokončit dnes, můžete mi říci…" Na ostatní to působí lépe, i když je to formální styl.
To vy nemůžete posoudit!
I kdyby to byla pravda, váš partner to tak vnímat nemusí a riskujete, že vás nařkne z hulvátství. Co kdybyste raději řekli: "Protože nemáte kompletní informace, jen stěží může být váš názor objektivní." Nebo: "Pokud byste se na to podívali očima druhé strany, pak byste mohli soudit spravedlivě.: Či: "S ohledem na složitou problematiku mohou vše posuzovat pouze odborníci."
To nejde!
Pokud se chcete v práci prosadit, tohle vůbec neříkejte. Půjde to rozhodně snáz, když se vyjádříte pozitivně a odhodlaně: "Udělám pro to maximum." Nebo: "Za daných okolností to půjde těžko, ale zkusím to."
Nejsem v tom dobrý
I kdybyste o dané věci nevěděli téměř nic, vždy je výhodnější projevit nadšení a zájem: "Dělám v tom pokroky."
Rozuměli jste mi?
Tato otázka působí útočně, protože pochybuje o inteligenci partnera. O tom, jestli si s kolegou rozumíte, se přesvědčte dotazem: "Vyjádřil jsem se srozumitelně?" nebo "Chcete se mě na něco zeptat?"
Odpovídáte-li slovem "Nerozumím", uvědomte si, že to vypadá, jako byste partnera odmítali. Proto – i když máte upřímnou snahu spolupracovat, touhu se učit – musíte pravdu trochu zaobalit: "Můžete mi, prosím, uvést příklad?" Nebo: "Jak to přesně myslíte?"
Nemám čas
A kdo ho má? Jenže říkat pravdu vztahy vždy neupevňuje tak, jak bychom si představovali. Proto přidejte vstřícnou nabídku pomoci: "Teď mám naspěch, ale odpoledne to spolu probereme. Kdy se ti to hodí?" Nebo: "Musím teď něco dokončit, co kdybys přišel mezi desátou a jedenáctou?"
Nepůjdeš s námi?
Vždycky, když položíte negativně laděnou otázku, navádíte partnera k negativní odpovědi. Váš kolega si může myslet, že si jeho společnost spíš nepřejete. Takže ho raději rovnou pozvěte: "Pojď s námi."
Je mi to jedno...
Tato formulace je projevem pasivity, pro kterou spolupracovníci nemívají pochopení a klienti ji vnímají jako aroganci. Zájem přitom můžete předstírat větou: "Rozhodnutí je na vás." Nebo: "Obě varianty jsou zajímavé, proto respektuji váš názor."
Pokusím se...
Je to jistě myšleno vstřícně, ale věta působí na druhé slabě a nerozhodně. Proto ji raději nahraďte slovy: "Udělám to…" Když sdělení ještě doplníte konkrétním termínem, získáte sympatie a důvěru svých partnerů.
Nelíbí se mi to
Tím odradíte všechny, kteří by s vámi rádi spolupracovali. Je to absolutní a zároveň nekonkrétní odsouzení. Přitom je snadné říci: "Mám jiný vkus." Nebo: "Představoval jsem si to jinak." Či: "Kdybyste použil jinou barvu, bylo by to přijatelné."
Máte to špatně
Kárání vadí jak dětem, tak dospělým. Proto raději pochvalte. Například: "Dobrá, když vyplníte tiskopis ještě jednou a místo svého jména napíšete manželovo, budete mít všechno správně a já vaši žádost hned přijmu." Nebo: "Chceš-li, pomůžu ti chyby opravit, je to nepřehledný dokument."
Doufám, že najdeme společné řešení
Zdánlivě vstřícná věta. Slovo "Doufám" ale občas vyvolává dojem nadřazenosti. Stačí ho vyměnit za jiné: "Věřím, že najdeme společné řešení."
Nemáte zač
Většinou nepravdivé vyjádření, které mohou někteří lidé považovat za klišé. Chcete-li působit věrohodně, raději řekněte: "Rádo se stalo." Nebo: "Spolupráce s vámi mě těšila." Či jednoduše: "Děkujeme vám."
