Téměř desetina Čechů se přitom pohybuje na hranici příjmové chudoby a ve své peněžence jen stěží hledá peníze na nečekané výdaje i základní potřeby. Jsou to hlavně nezaměstnaní, samoživitelky s malými dětmi a senioři s nízkou penzí, kteří žijí sami.Takoví lidé potřebují pomoc a stát se jim snaží ulehčit život nejrůznějšími sociálními dávkami.
K výpočtu nároku na některé sociální dávky se používá takzvané životní minimum. Je to důležitý pojem, který je dobré znát. Vyjadřuje takovou minimální společensky uznatelnou výši našich příjmů, která je z pohledu naší společnosti nezbytná pro zajištění přijatelné výživy dospělých a dětí a ostatních základních osobních potřeb.
Životní minimum rodiny na jeden měsíc je dáno součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti podle následující tabulky:
- pro jednotlivce 3 410 Kč
- pro první dospělou osobu v domácnosti 3 140 Kč
- pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2 830 Kč
- pro nezaopatřené dítě ve věku:
do 6 let 1 740 Kč - 6 až 15 let 2 140 Kč
- 15 až 26 let 2 450 Kč
Pro jednotlivce, to je osobu, která žije v domácnosti sama, je tedy životní minimum nyní stanoveno na 3 410 korun. Pro dva dospělé činí životní minimum 5 970 korun a například domácnost dospělého s dítětem ve věku pěti let má životní minimum stanoveno na 4 880 korun.
A pozor, společně posuzovanými osobami v domácnosti jsou i ti, kteří se přechodně kvůli soustavné přípravě na budoucí povolání zdržují mimo byt, nebo jsou mimo byt z důvodů zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby).
Společně posuzované osoby:
- rodiče a nezletilé nezaopatřené děti
- manželé nebo registrovaní partneři
- rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami
- jiné osoby společně užívající byt, pokud neprokážou, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.
| Typ domácnosti | Životní minimum |
|---|---|
| jednotlivec | 3 410 |
| 2 dospělí | 3 140 + 2 830 = 5 970 |
| 1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let | 3 140 + 1 740 = 4 880 |
| 2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let | 3 140 + 2 830 + 1 740 = 7 710 |
| 2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let | 3 140 + 2 830 + 2 140 + 2 450 = 10 560 |
| 2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let | 3 140 + 2 830 + 1 740 + 2 140 + 2 450 = 12 300 |
| Zdroj: MPSV | |
Započitatelné příjmy a výjimky
V praxi to funguje tak, že s životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob. Konkrétně jde o příjmy z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd. Existují však i výjimky, které se nezapočítávají, těmi jsou hlavně:
- Příspěvek a doplatek na bydlení, jednorázové sociální dávky, příspěvek na úhradu potřeb dítěte (část, která náleží ze zdravotních důvodů), příspěvek na mobilitu a na zvláštní pomůcku, příspěvek na péči.
- Příjmy z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu, když je použijete na zajištění dalšího bydlení.
- Náhrady škody na odstranění následků živelní pohromy, peněžní pomoc obětem trestné činnosti, sociální výpomoc poskytovaná zaměstnavatelem.
- Podpora z prostředků nadací a občanských sdružení, stipendia, odměny za darování krve.
- Daňový bonus.
Existenční minimum pro přežití
Kromě životního minima je u nás stanoveno i takzvané existenční minimum, které činí 2 200 korun na měsíc. Tato částka je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Ale pozor, existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u starobních důchodců, u invalidních penzistů ve třetím stupni invalidity a u osob starších 68 let.
Čtěte také |
Životní a existenční minimum se valorizují vždy nařízením vlády, která je zmocněna zvyšovat částky od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %. Částky životního a existenčního minima však může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.
Lidé, kteří se dostanou na hranici životního a existenčního minima, mohou požádat stát o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory. Žádosti se podávají na krajských pobočkách Úřadu práce České republiky podle místa trvalého pobytu žadatelů.
