Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Bude letos euro za 20, nebo za 35 korun?

aktualizováno 
Každého zajímá, za kolik letos pojede k moři, kolik bude stát benzín či jestli náhodou nezlevní mobilní telefony. Jak se bude vyvíjet kurz naší měny z pohledu intervence České národní banky a jaký to bude mít dopad na ceny, se zamýšlí analytik Martin Mašát ze společnosti Partners.

S nákupem eur na zahraniční cesty počkejte na léto. Mohla by být levnější. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Podívejme se, kam se může vydat kurz koruny, který se aktuálně pohybuje kolem 27 korun za jedno euro. Posílí směrem ke 20 korunám za euro, takže budeme mít zahraniční zboží či dovolené levnější, nebo naopak koruna propadne a eura nás budou stát mnohem více?

Kdy se vyplatí investovat?

Sledujte aktuální kurz a mějte přehled o tom, kdy se vyplatí investovat.

Základním faktorem, který nyní cenu koruny vůči zahraničním měnám určuje, není ani tak růst ekonomiky, inflace či vzájemný mezinárodní obchod, ale Česká národní banka. Ta se rozhodla, že korunu úmyslně oslabí, a to provádí už několik let. Rozhodila tím efektivitu hospodářství a nabourala standardní finanční toky. A ještě ji (vlastně nás, daňové poplatníky) to stálo mnoho peněz.

Na uměle oslabené koruně vydělaly exportní firmy. Otázkou ale je, kolik z těchto zisků odteklo zahraničním vlastníkům a kolik zůstalo mezi českými pracujícími ve mzdách. Další zisky větří „spekulanti“, kteří očekávají posílení koruny, a proto teď levnou korunu o sto šest nakupují.

Martin Mašát (1977)

  • Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově.
  • Je držitelem titulu CFA (Chartered Financial Analyst) udělovaného CFA Institutem v USA.
  • Na finančních trzích se pohybuje 13 let.
  • V Partners se věnuje řízení investičního procesu a obchodování s cennými papíry včetně derivátů.
Martin Mašát

Zapomeňme teď na ty, co vydělali, a podívejme se na „chudáky“, kteří jejich zisky zaplatili. Náklady na intervence jsou totiž mnohem větší než pár zmíněných zisků. Ale náklady a ztrátami se nikdo moc nechlubí. Biti byli hlavně běžní spotřebitelé, drobní řemeslníci a lokální firmy. Těm se najednou a zcela bezdůvodně zvedly ceny většiny surovin a zboží - mobilní telefony, benzín či vrtačky. Zdražila také dovolená u moře, dále letenky, maso či banány.

Bohužel spotřebitelé se za svá práva neumějí bít, a tak útrpně už několik let platí za vše zbytečně vyšší cenu. Výsledkem celého intervenční kolotoče je, že nereálně slabší koruna zvýhodnila jednu skupinu a plíživě zvedla náklady všem ostatním. Od malých firem přes finanční sektor po klasické spotřebitele, kteří v obchodech zaplatí víc.

Koruna brzy posílí, budou slevy

Základní a vcelku pravděpodobný scénář chování koruny po konci intervencí, na kterém se shodne většina analytiků i s centrální bankou, je posílení koruny od hranice 27 korun za euro směrem ke zhruba 25 korunám. Je logické, že když už je koruna uměle oslabená, tak po jejím uvolnění by asi měla posílit. A protože ČNB se obává rychlých změn kurzu, tak by případné skokové posílení měny brzdila po určitých schůdcích. To ale znamená další intervence. ČNB tedy naoko ukončí intervence, a přitom bude dál intervenovat, aby koruna moc neposílila.

Otázkou je, kdy tak učiní? Kdy se budeme moci těšit na zlevnění některého zboží? Nedávná obměna členů bankovní rady dává naději, že to bude brzy. Naštěstí je pan guvernér Jiří Rusnok pragmatický ekonom a o nevýhodách a nákladech intervencí velice dobře ví. Nebude chtít čekat, až se konce intervencí všimne zbytek finančního světa a bude na posílení chtít vydělat. To nám indikuje ukončení intervencí již ve 2. čtvrtletí roku, možná již v dubnu.

Pro nás malé spotřebitele to znamená, že již o prázdninách se můžeme těšit na levnější nákup eur pro dovolené v zahraničí. Mohly by zlevnit letenky nebo elektrospotřebiče či třeba exotické ovoce.

Švýcarsko je náš vzor

Pokud nějakou cenu držíte dlouho mimo reálnou hodnotu, tendence vrátit se zpět rostou a tlaky jsou o to větší, že se návrat ceny často přestřelí. Dobrým příkladem je konec intervencí ve Švýcarsku před dvěma lety. Tehdy posílil frank dokonce o 30 %. Představte si, že by u nás skoro vše zlevnilo o 30 %. Cena benzínu by klesla směrem k 20 korunám, iPhone by stál místo 15 tisíc jen deset. Bohužel, časem se finanční trhy uklidnily a frank je dodnes pouze asi o 10 procent silnější.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Partners

Posílení o 30 % by znamenalo, že by nás stálo euro jen 19 korun. To je velké lákadlo. Na posílení koruny proto hraje mnoho investorů. Nyní levně nakupují koruny (za 1 euro jich dostanou 27) a po konci intervencí nakoupí za koruny zpět svá eura, ale ne již za 27 ale třeba za oněch 19 korun. A voilà (ejhle) mají krásný a okamžitý zisk. V tomto případě by pak na každém euru vydělali 8 korun. A protože celkové intervence už přesáhly 50 miliard eur, tak je jednoduché spočítat, kolik investoři mohou na intervencích vydělat.

ČNB bojuje zákopovou válku a blíží se velký protiúder

Zvýšená poptávka po levné koruně nutí centrální banku koruny tisknout a investorům je levně prodávat. A to ve velkém. Od začátku intervencí bylo takto vytisknuto již 1500 miliard korun, o které se zvětšily devizové rezervy ČNB.

A to jsme ještě neskončili, protože s blížícím se koncem intervencí poptávka po levných korunách poroste přímo exponenciálně. To bylo vidět na začátku ledna, kdy ČNB intervenovala takřka denně, a to v řádech desítek miliard korun. Někdo má zisk a někdo ztrátu. Kolik asi bude ztráta ČNB, až koruna posílí, když devizové rezervy vzrostly již na 2,6 bilionu korun? Například lehké posílení koruny na 26 korun za euro způsobí ČNB ztrátu 100 miliard korun. To není málo ani na centrální banku.

ČNB se přílivu drahých eur brání, ale bezzubě. Vcelku úsměvně zní hlasy, že by se mohly zavést záporné sazby, které by odradily investory vstupující do české koruny. Finanční sektor totiž bojuje se zápornými výnosy už asi dva roky, což je jeden z trpkých výsledků intervencí. Pro normální klienty bank jsou záporné sazby nedůležité, protože ti si mohou peníze z bank lehce vybrat a dát je pod polštář. A investorům do koruny je to vcelku jedno, protože záporný úrok na 2 až 3 měsíce spekulací je legrační vůči jednorázovému zisku několika desítek procent.

A může koruna oslabit? Ano, a to razantně

Výhodou ekonomických teorií je jejich flexibilita. Můžete si vymyslet, co chcete, jen to musíte správně zdůvodnit. Představte si, že je v Česku plno investorů, kteří mají nakoupené koruny v očekávání jejího posílení (půjčili si na to třeba eura) a tito investoři vlastní prozatím například 1500 miliard korun. Jakmile intervence skončí, budou se chtít všech těchto korun zbavit a nakoupit zpět eura.

A tady opět funguje klasická křivka nabídky a poptávky. To znamená, pokud máte něčeho mnoho, tak to musíte nabídnout levněji, abyste to prodali. Protože se bude zničehonic nabízet 1,5 bilionu korun, nebude zde žádný dostatečně velký kupec. Tedy bude, Česká národní banka, ale ta zas tak vstřícná k ziskům „spekulantů“ nebude. Takže výsledkem může být paradoxně propad hodnoty koruny. Tento výkyv může také v klidu dosáhnout 30 %, což nás pro změnu dostává k hodnotě 35 korun za euro, kam by se krátkodobě koruna mohla propadnout. V rámci zmírnění tohoto výkyvu by musela ČNB začít opět intervenovat.

Co si centrální banka nadrobila, to si bude muset sníst

Svým způsobem se však nemusíme nadcházejícího období bát. Zmiňované možnosti (přílišné posílení či prudký propad koruny) jsou méně pravděpodobné a ČNB se jim bude snažit vyhnout. Koruna bude spíše pozvolna dlouhodobě posilovat, takže na tom obecně vyděláme v nižších cenách. Zase bude více lyžování v Alpách či děti uvidí moře, auta zlevní a nakupování potravin a televizí bude veselejší. A propos - s nákupem eur na zahraniční cesty počkejte na léto.

Exportéři se proti posílení zajistí, takže jim zisky také neutečou. Finanční investoři jsou též v pohodě, protože levné koruny si již nakoupili. Počítat ztráty a zažívat bezesné noci bude spíše ČNB, která teď bude tisknout koruny rychleji a rychleji a po konci intervencí bude zase vyhlazovat kurz koruny proti abnormálnímu kolísání a počítat ztráty z držených deviz. Hlavně, že zmizí jedna velká neefektivita a ekonomika začne rozdělovat zdroje správným firmám a ne jen vybraným skupinám.

Autor:


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Jak si sestavit penzijní plán, abyste měli v důchodu z čeho žít

Málokdo přemýšlí nad tím, co bude za dvacet nebo třicet let a jestli se mu změní životní úroveň, až přestane pracovat. A pokud ano, tak ví, jak těžké je to...  celý článek

Ilustrační snímek
Peníze od státu: Na co máte nárok a kolik dostanete, když dítě onemocní

Začala škola a už máte děti nemocné? Poradíme, co vám musí zaměstnavatel umožnit a na jakou finanční kompenzaci máte při pracovní absenci kvůli ošetřování...  celý článek

Ilustrační snímek
Víte, jak přejít k jiné bance? Otestujte svoje znalosti

Asi většina z nás má u některé z bank běžný účet. Třeba jen proto, aby měla kam chodit výplata nebo abychom mohli platit kartou. Vyznáte se v bankovních...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Kdo tady lže? Lithium, aneb jak to bylo doopravdy
Kdo tady lže? Lithium, aneb jak to bylo doopravdy

Publikováno: 17.10.2017 Autor: Odbor komunikace a marketingu 10500 Poslední dny hýbe českým mediálním prostorem kolem p... celý článek

Grafton Recruitment Praha
TECHNIK ÚDRŽBY | AUTOMOTIVE | BEROUNSKO

Grafton Recruitment Praha
Středočeský kraj
nabízený plat: 35 000 - 38 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.