Zejména větší firmy zaměstnávající stovky pracovníků si stěžovaly na to, že jsou každý měsíc neúměrně zatěžovány případy, kdy musí třetí osobě odvádět část platu svého zaměstnance. Nejčastěji šlo o nějaké půjčky či dluhy na odvodech, avšak objektivním faktem je, že administrativní i transakční náklady zůstávaly u zaměstnavatele bez jakékoli kompenzace. V současné době sice zaměstnavatelům tato povinnost nebyla úplně odejmuta, avšak výrazným způsobem byla snížena. Kdo na tom všem vydělá?
Bez dohody se zaměstnancem musí zaměstnavatel provádět srážky jen v pár případech
V současné době se srážky ze mzdy nebo platu řídí zejména Zákoníkem práce, který výrazným způsobem rozšířil svoji působnost. Kromě mzdy nebo platu může zaměstnavatel provádět zaměstnanci srážky i z jiných příjmů zaměstnance. Například z dohody o pracovní činnosti, z dohody o provedení práce, peněžní plnění nejrůznější povahy apod.
Zákoník práce zúžil počet případů, kdy zaměstnavatel provede srážky ze mzdy, aniž by měl v ruce buď výkon soudního rozhodnutí (exekuční titul), anebo se zaměstnancem podepsanou dohodu o srážkách ze mzdy. Jde o tyto speciální případy, z kterých je patrné, že zákonodárce usnadňuje přístup státu k dlužným penězům:
• Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
• Pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
• Zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit
• Nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady
• Náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na níž zaměstnanec ztratil nárok
Nejsou-li splněny výše uvedené podmínky, tak zaměstnavatel nemůže provádět jiné srážky ze mzdy bez dohody se zaměstnancem. Významnou úlevou pro zaměstnavatele je fakt, že od ledna 2007 již nemusí provádět srážky ze mzdy zaměstnanci ze smluv, které si zaměstnanec sjednal s jiným subjektem, například s institucí poskytující spotřebitelské půjčky apod.
Zaměstnavatel je povinen srážet pouze případy pohledávek na výživné
Jakoukoli dohodu zaměstnance se třetím subjektem ohledně úhrady závazků prostřednictvím srážek ze mzdy lze z pohledu zaměstnavatele odmítnout s výjimkou zajištění pohledávek charakteru výživného. V praxi může jít například o situaci, kdy se matka s rozvedeným otcem dohodne, že mu bude sráženo výživné na jejich dítě ze mzdy. Bývalá manželka v takovém případě vystupuje jako věřitel a rozvedený manžel jako dlužník a zaměstnanec zároveň. Pokud takovou dohodu tito bývalí partneři podepíší, tak při jejím předložení zaměstnavateli mu nezbývá než ji akceptovat a srážky ve prospěch manželky provádět.
Z výše uvedeného vyplývá, že tato povinnost zaměstnavateli vyvstane pouze v případě působnosti zákona o rodině ve vazbě na výživné. Jakákoli jiná dohoda zaměstnance s věřitelem (například splátkovou společností) může být zaměstnavatelem odmítnuta bez udání jakéhokoli důvodu. V praxi bezesporu odmítána je s odůvodněním administrativní zátěže a nezájmu zaměstnavatele o vyřizování dluhů zaměstnanců s třetími subjekty.
Je jasné, že zaměstnavatelé se budou v odůvodněných případech vyhýbat srážkám ze mzdy ve prospěch třetích osob. To se samozřejmě týká nově uzavíraných dohod, avšak dohody uzavřené před 1.1.2007 by měl respektovat a pokračovat ve srážkách ze mzdy dle dříve uzavřeného srážkového plánu.
Výše srážky povinnému se odvíjí od životního minima a nákladů na bydlení
Bez ohledu na dohodu zaměstnance s třetím subjektem může zaměstnavatel srážet jen zákonem určené částky. Ty upravuje Zákon o existenčním a životním minimu. Platí, že povinnému nesmí být sraženo více než činí takzvaná základní částka. Ta je rovna součtu dvou třetin částky životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení jednotlivce. Kromě toho je nutné vzít jednu čtvrtinu nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.
Jenom pro ilustraci si aplikujme zákon o existenčním minimu a výpočtu základní částky, ze které musí zaměstnavatel vycházet u srážek ze mzdy. V letošním roce tato základní částka činí 5785 Kč. Tato částka se skládá z životního minima jednotlivce 3126 Kč a normativních nákladů na bydlení 2659 Kč.
Jako shrnutí lze konstatovat, že s novými legislativními změnami dochází sice na straně jedné ke zvýšení základní nezabavitelné částky, avšak na straně druhé se ostatní částky snižují. Výsledek těchto dvou změn je takový, že mzda bude dotknutelná již od nižší hranice, než tomu bylo dříve. Jako pozitivní berou změny mzdové účtárny zaměstnavatelů, kterým ubyla práce i administrativní a transakční náklady.
