Realitní makléři od začátku pandemie mají práce až nad hlavu. Nejistota a teď i rychle rostoucí ceny zboží a služeb obrací mnohé k investicím do nemovitostí. Ať to stojí, co to stojí, dalo by se říci.
„Není nic výjimečného, když dáme ráno inzerát na prodej bytu a odpoledne máme kolem stovky zájemců. Běžné jsou dříve nemyslitelné hromadné prohlídky a byt získá ten, kdo v aukci pak přeplatí ostatní. Výši provize nám určuje i to, o kolik výše jsme schopni v aukci cenu bytu vyšroubovat,“ říká pražský realitní makléř, který si ale nepřál být jmenován.
Jak dodává, běžnou praxí je i „podstřelení“ ceny bytu při jeho první nabídce. O to větší je pak o něj zájem. O to větší pak zažívají stres zájemci o investici.
Jakkoli jsou ceny nemovitostí v Česku nadhodnocené, podle ředitele investic Amundi Asset Management Petra Šimčáka investice do nemovitostí dávají smysl i za současné situace. Důvod je rychle rostoucí inflace, která, jak se zdá, ještě dlouho na ústupu nebude.
KOMENTÁŘ: Má smysl kupovat předražené byty? Trend se pomalu mění |
„Pokud bych žádné nemovitosti ve svém portfoliu ještě neměl, asi bych do nich investoval i za současných ne zcela vyhovujících podmínek. Asi bych z toho ani radost neměl kvůli vysokým cenám, ale přesto bych to řešil a sháněl se po nějaké investici,“ upřesňuje s tím, že další investiční možností jsou samozřejmě i nemovitostní podílové fondy. To v tom případě, kdy investor nemá tolik finančních prostředků, aby mohl uvažovat o koupi bytu, domu či pozemku.
Zároveň ale zdůrazňuje, že nemovitosti by měly být vždy jen jednou ze součástí investičního portfolia: „Na nutnost diverzifikace nezměnil nic ani covid-19, který změnil leccos,“ poznamenává investiční analytik.
Dluhopisové a akciové podílové fondy
O tom, že v době rostoucí inflace, je na místě pracovat s volnými financemi, nepochybuje ani hlavní investiční stratég skupiny Partners Martin Mašát.
„Rezervy lze investovat do dluhopisových fondů, kde by si portfolio manažeři měli poradit s růstem výnosů, který navíc slibuje do budoucnosti vyšší výnos i u konzervativních investic,“ míní Mašát.
Základní úroková sazba by totiž podle vyjádření zástupců ČNB mohla do konce roku dosáhnout 1,5 procenta, což by výnosům dluhopisů mohlo pomoci. V příštím roce pak Mašát tipuje základní úrokové sazby nad dvě procenta, což značí, že inflace tu s námi ještě nějaký čas pobude.
Jako rozumná volba se mu jeví i investice do burzovně obchodovaných korporátních dluhopisů globálních firem. Jejich výnos sice závratný nebude, ale stále bude vyšší než u státních dluhopisů. A v případě, že investor zvolí správný podílový fond, měl by porazit inflaci a něco málo mu ještě zbude v podobě výnosu. A pak jsou tu samozřejmě akcie.
„V případě odvážnějších investorů a delších investičních horizontů přichází v úvahu akciové fondy. Ty dlouhodobě přinášejí kolem osmi až deseti procent ročně, což by na inflaci mělo bohatě stačit,“ říká Mašát.
Podle něj jsou podílové fondy vhodnou volbou přitom pro každého, kdo se třeba nechce účastnit současného šílenství na realitním trhu, kdy ceny nemovitostí i kvůli růstu cen stavebních materiálů rostou takřka každý měsíc. Poptávka přitom zůstává mnohonásobně vyšší než nabídka. „A to nemovitosti v portfoliu vůbec neodmítám,“ poznamenává Martin Mašát.
Nejhorší je nechat peníze v bance
Odborníci tipují, že inflace v Česku, která v srpnu překonala hranicí čtyř procent (4,1 %), se do konce letošního roku může vyšplhat až k pěti procentům.
Spočítejte si, jaký má inflace vliv na úspory |
Ve srovnání s výší úroků, které u spořicích účtů a termínovaných vkladů lidem nabízejí banky, je jasné, že více než kdy jindy je třeba volné peníze z banky stáhnout. Tomu, že by se mohla karta obrátit a banky by šly do sebe a zvedly úročení u spořicích produktů, věří jen málokdo. Nebo jinak – nevěří tomu nikdo.
„V bankách je stále dost peněz, takže nepotřebují žádné dodatečné vklady. Do zvyšování úrokových sazeb u běžných či spořicích účtů je tak nic nežene. Na rozdíl od úvěrů, zvláště těch hypotečních, kde už k růstu sazeb došlo,“ říká finanční poradkyně a lektorka projektu Den finanční gramotnosti Pavlína Vysloužilová. Tuzemské banky podle ní aktuálně disponují likviditou ve výši tří bilionů korun.
Stejně to vidí i Martin Mašát, podle kterého je více než kdy jindy nerozumné nechávat dlouhodobě peníze na účtech či pod polštářem, protože rychle ztrácí svoji reálnou kupní sílu. „Inflace je tedy právě argumentem, proč pracovat s přebytky peněz a proč je investovat,“ uzavírá.
