Mají si lidé na důchod spořit i soukromě? Státní důchody se vyplácí a systém funguje.
Státní systém pro výplatu důchodů je nastavený tak, že dnes na důchod jednoho českého penzisty musí v tutéž dobu jiní dva pracující lidé vydělávat. A jim zase v budoucnu na důchod vydělají jiní ekonomicky aktivní lidé.
Jenže demografický vývoj v Česku je neúprosný a čeká nás zásadní změna. Nyní totiž pracují silné ročníky, tzv. Husákovy děti, a i přesto je u nás náhradový poměr (průměrná mzda v porovnání s průměrným důchodem) pod 50 procenty. A až generace Husákových dětí nastoupí do důchodu, bude množství lidí, které jí bude moci na důchody vydělat, o poznání menší – a to musíme počítat také s fenoménem stárnutí populace. Takže bez reformy se důchody značně sníží. A uvědomme si, že již nyní tvoří největší položku státního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že na nějakou zásadní reformu důchodového systému to moc nevypadá, je určitě rozumné myslet sám na sebe a zajistit se penzijním spořením.
Kdy se spořením na penzi začít?
Nejlepší je odložit si už z první výplaty, obecně tedy platí čím dříve, tím lépe. Ale samozřejmě nikdy není pozdě. U nás je trend takový, že si lidé naléhavost situace ohledně zajištění na stáří uvědomují až ve věku kolem 40 let, což je i doba, kdy se spořením na důchod nejčastěji začínají. Není to pozdě, ale určitě to není ideální.
Má smysl spořit už dětem?
Dětské penzijko má oproti běžnému spoření na penzi svá specifika, například po dosažení plnoletosti je možné třetinu naspořených prostředků vybrat. Ale já jej doporučuji především proto, že je to skvělá možnost, jak děti finančně edukovat a umožnit jim nezačínat od nuly. Kdo už penzijko jednou má, je pravděpodobné, že v něm bude pokračovat. A je velký rozdíl, když už při prvním zaměstnání máte na kontě několik desítek tisíc, nebo nic. Ke konci minulého roku u nás takto lidé spořili už více než šedesáti tisícům dětí.
Pokud mi do důchodu zbývá už jen deset let, má ještě spoření význam?
Určitě ano, protože vám stát k úložkám nad tři sta korun posílá příspěvky. Takže je to opravdu lepší, než si schovávat peníze do polštáře či na běžný účet s minimálním úrokem.
Těsně před penzí však už většinou není vhodné volit dynamickou strategii, která je založená na dlouhodobosti. Tady bych doporučit investiční mix dluhopisů a akcií ve vyvážených fondech, případně ve fondech konzervativních.
KOMENTÁŘ: Zájem o penzijní fondy roste. Jak je ale využít na maximum |
Jaký je podle vás nejlepší způsob penzijního spoření?
Obecně platí, že dynamická strategie se vyplatí v dlouhodobém horizontu. Z historie víme, že se střídají tzv. tučné a hubené roky. A ty tučné převládají. Proto doporučuji každému, kdo má do penze více než deset let, aby si v novém penzijku, tedy v doplňkovém penzijním spoření, zvolil dynamickou strategii a ukládal si tolik, aby měl nárok na nejvyšší státní podporu. Což platí pro alespoň tisícovku měsíčně. A nezapomeňte se určitě zeptat, jestli vám může přispívat váš zaměstnavatel.
Lidé se obávají, že vklady u penzijního spoření nejsou ze zákona pojištěny. Budu-li třicet let spořit, jakou mám jistotu, že nepřijdu o všechny své peníze, pokud společnost zkrachuje?
Nejlepším důkazem je praxe. Penzijko oslavilo minulý rok již čtvrtstoletí fungování. Za celých těch 25 let bez problémů funguje a spoří si v něm zhruba polovina Čechů. Nezkrachovala jediná penzijní společnost, všem klientům byly vždy peníze vyplaceny. Na penzijních účtech mají lidé naspořeno už přes půl bilionu, takže je evidentní, že mu věří. Za penzijními společnostmi, které jsou striktně regulovány zákonem a na které dohlíží Česká národní banka i ministerstvo financí, stojí většinou největší bankovní domy v Česku.
Podle čeho vybírat penzijní společnost, se kterou uzavřu smlouvu? V čem se liší jejich nabídka?
Na webových stránkách Asociace penzijních společností ČR je přehledná tabulka toho, jakým procentem každá z osmi penzijních společností na českém trhu zhodnotila vklady svým účastníkům. A to v horizontu od založení fondu, ale i za jednotlivé roky. Lze tedy vyčíst, jak se které společnosti daří. Jinak ale musejí všechny ze zákona nabízet stejný produkt a nelze proto říct, že je některá lepší nebo horší.
Aleš PoklopBankovní kariéru začal v České spořitelně v roce 1992, kde postupně zastával poradenské a manažerské pozice v retailovém a komerčním bankovnictví. V červnu 2010 byl jmenován generálním ředitelem a předsedou představenstva Penzijního fondu České spořitelny. Od transformace na penzijní společnost dne 1. ledna 2013 působi jako generální ředitel a předseda představenstva Česká spořitelna - penzijní společnosti. Je prezidentem Asociace penzijních společností ČR. |
Jaká je situace soukromého spoření na penzi (penzijního připojištění i doplňkového penzijní spoření) po koronakrizi?
Staré penzijní připojištění, do kterého se již sedm let nedá vstoupit, ale stále jej má přes tři miliony Čechů, se orientuje na investice do dluhopisů. Výnosy jsou tedy nižší než u nového doplňkového penzijního spoření. Koronakrize, která způsobila propad na světovém akciovém trhu, staré penzijko ovlivnila méně než to nové, které má aktuálně přes milion Čechů.
Nové doplňkové spoření totiž umožňuje volbu investiční strategie – své měsíční úložky investujete do dluhopisů, akcií, nebo vyváženého mixu. Kdo má zvolenou dynamickou strategii orientovanou na akcie, vydělává v dlouhodobém horizontu více, ale k tomu s úměrnou mírou rizika krátkodobých výkyvů. A přesně jedním z takových výkyvů byl nástup koronakrize v březnu a dubnu, kdy akcie prudce padaly. Dobrou zprávou ale je, že už v polovině roku byly ztráty více než z poloviny smazány a situace se vyvíjí dobře i nadále.
Dá se přejít ze starého na nové penzijní spoření?
Přechod do nového doplňkového penzijního spoření je samozřejmě možný a je zdarma, ale pozor, je to krok nevratný. Stačí o tuto změnu u své penzijní společnosti zažádat. Pokud chcete přejít pod jinou penzijní společnost, kterých je na našem trhu dohromady osm, také to není problém, ale pochopitelně je s tím spojena určitá administrativa a přechod trvá i několik měsíců.
Nicméně těm, kdo mají do penze alespoň deset let, tento přechod doporučuji. Ve starém penzijním připojištění totiž zdaleka nejsou takové možnosti zhodnocení úspor. A při dlouhodobém spoření vytvoří příjmy ze zhodnocení prostředků v konečné naspořené sumě víc, než státní příspěvky, příspěvky zaměstnavatele a někdy i víc než samotné úložky účastníka.
Spočtěte si přibližnou výši vašeho důchodu. |
Koronavirová krize mnohdy s rodinnými financemi pěkně zamávala. Ptá se čtenářka, zda může své penzijní spoření zrušit a naspořené peníze vybrat. Co se vlastně stane, když lidé na úložku v některém měsíci prostě nemají? Co jim hrozí?
Ať už během koronakrize, nebo za běžné situace, jestli zrovna ten který měsíc nemáte na to, abyste si na penzijko předpokládanou částku poslali, nic se nestane. Prostě jste si ten měsíc neuložili a tak budete mít o to méně. A samozřejmě i zhodnocení bude nižší, protože bude vycházet z nižší částky. Ale žádný dluh nevzniká, exekuce kvůli tomu rozhodně nehrozí. I když jste si nasmlouvali, že si budete měsíčně takovou konkrétní sumu ukládat. Ale vždy je lepší o takovém výpadku svou penzijní společnost informovat.
Doporučuji tedy peníze naspořené v penzijku předčasně nevybírat, není-li to opravdu nezbytně nutné, a určitě spoření neukončovat proto, že aktuálně nemám z čeho poslat měsíční úložku. Zbytečně byste se tak připravili o státní příspěvky, které se při předčasném výběru vrací státu.
Stát plánuje zavést účet dlouhodobých investic. Jak tento krok vnímáte?
Stát chce lidem zprostředkovat další alternativu ke spoření na penzi, a to investice na kapitálovém trhu. Já si ale myslím, že velmi dobře a uživatelsky přívětivě je již nyní nastavena dynamická strategie v novém doplňkovém penzijním spoření. Ukládáte, kolik chcete, stát podle výše úložky přidá podporu a ta je zhodnocena díky investicím do akcií. Ty nejlepší penzijní dynamické fondy dosahují zhodnocení třeba i 20 % ročně. Proto si myslím, že další produkt není potřeba. Důležitější je, aby si lidé spořili více, případně aby se intenzivněji zapojovali také zaměstnavatelé nebo stát. Problém není nabídka penzijních produktů na trhu, ale objem peněz, který v nich je.
