Souběh starobní a vdovské či vdovecké penze v jejich plné výši český důchodový systém vylučuje. V situaci, kdy jeden z manželů ovdoví a již pobírá starobní, nebo invalidní důchod, mu pak úřady v plné výši přiznají jen ten vyšší z důchodů. Z toho nižšího pak dostává polovinu, ovšem jen z části procentní výměry.
Důchodové novinky: jak si v roce 2022 finančně polepší penzisté |
„Postupuje se tak, že se porovná výše starobního, nebo invalidního důchodu, který vdova/vdovec pobírá, a již vyměřený vdovský, nebo vdovecký důchod a nižší procentní výměra z obou důchodů se zkrátí na jednu polovinu,“ popisuje ve svých pokynech Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), do jejíž kompetencí důchody spadají.
A právě ta vyšší z obou porovnávaných částek zůstává nadále ve stejné výši pozůstalému ke každoměsíční výplatě. Upozornit je ale třeba na to, že základní výměru, která je obvykle ta menší část z vyměřovaného důchodu, dostává ovdovělý důchodce vždy jen jednou. Pro lepší pochopení uvádí ČSSZ způsob výpočtu vdovského a vdoveckého důchodu na konkrétním příkladu.
Příklad výpočtu
Žena pobírá starobní důchod 13 550 korun. Z toho 10 000 korun je procentní výměra a 3 550 korun základní výměra.
Manžel, který pobíral starobní důchod 15 600 korun, z čehož 12 050 korun byla procentní a 3 550 korun základní výměra, zemřel. Po jeho úmrtí má pozůstalá manželka nárok na vdovský důchod.
Jak již bylo zmíněno, základní výměra náleží vdově jen jednou. Protože ale dojde k souběhu dvou důchodů, není možné pobírat oba v plné výši. Proto je třeba upravit část procentního výměru.
„Procentní výměra jejího starobního důchodu činí 10 000 korun. Procentní výměra vdovského důchodu je pak 6 025 korun, 50 procent z procentní výměry starobního důchodu zemřelého manžela 12 050 korun,“ popisuje ČSSZ.
Úřad tak ženě přizná vyšší procentní výměru v plné výši, tedy částku 10 tisíc korun. Nižší procentní výměru zesnulého manžela ve výši 6 025 korun pak ještě zredukuje o polovinu.
„Žena tak bude pobírat celkem 16 563 korun: 10 000 korun procentní výměry svého starobního důchodu plus 3 013 korun procentní výměry vdovského důchodu plus 3 550 korun základní výměry ze svého důchodu,“shrnuje ČSSZ.
Pozůstalostní penze z penzijního spoření
Pozůstalostní penze se sjednává i ve smlouvách o penzijním spoření. Nicméně mezi penzijním připojištěním v takzvaném transformovaném fondu a doplňkovým penzijním spořením v účastnickém fondu je ale zásadní rozdíl při výplatě pozůstalostní penze. Jak upozorňuje finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
„U penzijního připojištění je podmínkou spoření alespoň 36 měsíců a uvedení oprávněné osoby do smlouvy. U doplňkového penzijního spoření musí být splněna podmínka minimálně 5 let spoření a dosažení věku 60 let účastníka,“ upozorňuje David Kučera.
Zároveň upřesňuje, že pozůstalý musí počítat i s 15procentní daní z výnosů, případně příspěvků od zaměstnavatele.
V případě penzijního připojištění, pokud není uvedena oprávněná osoba, vstupuje pozůstalostní penze do dědického řízení, avšak bez připsané státní podpory. V rámci doplňkového penzijního spoření nemusí být sice určena oprávněná osoba, ale musí fakticky ještě za života vzniknout účastníkovi nárok na výběr státní podpory. V opačném případě na ni nemá nárok ani pozůstalý.
„Vždy ale zůstávají pozůstalým naspořené finanční prostředky, včetně všech výnosů,“ zdůrazňuje Kučera a dodává, že přesnou dobu výplaty pozůstalostní penze stejně jako její výši vypočítává penzijní společnost podle uzavřeného penzijního plánu. Základem pro její výplatu je podle něj ale vždy smluvní určení osoby, která má nevyplacené peníze z penzijního spoření dostat.
Oprávnění čerpat pozůstalostní penzi přitom může střadatel udělit i vícero osobám. „Pak ale musí ještě určit, jaký procentuální podíl bude náležet každé z nich,“ upřesňuje s tím, že pokud zemřelý ve smlouvě přesně nevyjmenuje oprávněné osoby, pak přechází celá naspořená částka do dědického řízení.
