Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Penzijní připojištění: až příliš štědrá státní podpora?

aktualizováno 
Přestože i dříve se počet účastníků penzijního připojištění a jejich průměrné příspěvky zvyšovaly, za čtyři roky od zavedení daňových úlev se počet účastníků zvýšil o více než půl milionu. Jaká je státní podpora ve srovnání s jinými produkty?
Peníze, úspory

Peníze, úspory | foto: Profimedia.cz

Nově zavedená motivace pro účastníka platit příspěvek vyšší než 500 Kč měsíčně, a tak na úlevy získat nárok, se spolu s vlivem plateb od zaměstnavatelů projevila v žádoucím zrychlení růstu průměrné úložky.

Pozoruhodné jsou odhadované údaje o dopadech daňových úlev jak na státní rozpočet, tak – zrcadlově – na peněženky účastníků, resp. do fi nanční bilance přispívajících firem v posledních čtyřech letech (údaje za rok 2003 jsou předběžné). Jestli v roce 2003 účastníci zaplatili odhadem cca 11,5 mld. Kč na příspěvcích, téměř 3 mld. Kč bylo vyčleněno na státní příspěvek, tak spolu s připočtením odhadu výše daňových úlev se již dostáváme na cca 4,6 mld. Kč ročního objemu státní podpory.

Nebude asi sporu o tom, že míra státní podpory (v roce 2003 činí 28,8 % z brutto přírůstku aktiv bez započtení výnosů dosažených penzijními fondy) je již asi na hranici, kam ještě stát může penzijní připojištění systematicky nenávratně dotovat. Zasedání OECD v Paříži, konané v březnu 2004, dospělo ke stejným závěrům. Když porovnalo součet meziročních přírůstků státních příspěvků (v letech 1999 až 2003 dosáhly 2,628 mld. Kč) a rozsah daňových úlev v letech 2000 až 2003 (cca 5,2 mld. Kč) a vztáhlo to k přírůstku zdrojů v oněch letech (21,363 mld. Kč), dospělo ke koefi cientu 2,726. Jinými slovy – každá nová tisícikoruna státní podpory přinesla v tomto období o 2 726 korun vyšší úspory v penzijním připojištění.

Srovnatelný produkt – stavební spoření, mělo státní podporu absolutně nesrovnatelně vyšší, než penzijní připojištění, v roce 2003 skoro pětinásobnou, a to při více než dvojnásobném počtu příjemců, ale relativně ani ne poloviční – maximálně 12,3 % p.a., a ta po novele klesne asi na polovinu, takže o štědrosti státu vůči účastníkům penzijního připojištění není důvod pochybovat. Je to tím spíše napadnutelné v situaci, kdy značná část peněz z penzijního připojištění je předčasně, tj. dříve než odcházejí do starobního důchodu, odčerpávána účastníky, kteří uzavírali smlouvy na základě původního značně benevolentního zákona.

popisekVYDĚLEJTE S RIZIKEM
ale za to desítky procent

I když se v rámci reformy veřejných financí hledá prostor pro úspory prakticky ve všech výdajových kapitolách, tak až dosud bylo penzijní připojištění – na rozdíl třeba od stavebního spoření – necháváno stranou. Sílí však shoda přinejmenším na dvou závěrech, jak tuto situaci v příštích letech řešit, byť k finálnímu rozhodnutí je ještě daleko:
  • bude nutné podrobit analýze smysluplnost přiznávání státního příspěvku i penzistům, tj. lidem, kteří už z věkových důvodů přestali pracovat a jsou příjemci starobního důchodu. Proč by měl mít i penzista státní podporu při spoření si ze svého „dnešního“ starobního důchodu na „zítřejší“ starobní důchod? To, co šlo jakž takž akceptovat při zavádění systému před deseti lety, kdy v důsledku dvouciferné inflace padala reálná kupní síla starobních důchodů hluboko pod úroveň z roku 1989 a státní příspěvek přiznávaný i osobám starším 60 let, resp. starobním penzistům byl vnímán jako nepřímá forma kompenzace dopadů inflace, je již těžko obhajitelné nyní. I zde však platí zákaz retroaktivity;
  • když asi není důvod (ani vůle) absolutní objemy státní podpory snižovat, lze nejspíš očekávat snahu srovnat podmínky při získání podpory u alternativních forem jednotlivých produktů, přinejmenším u důchodového životního pojištění, ale možná i u některých bankovních produktů. Nutno však vnímat argument o neefektivnosti systému, ve kterém je až příliš mnoho  alternativních produktů se společným jmenovatelem „spoření na stáří“. Důvod je prostý: každý takový subsystém má vedle toho společného i svá specifika a je tudíž poměrně složitý na pochopení pro běžného spotřebitele. Měřeno penězi to znamená, že je náročný na náklady na reklamu podmiňující dobré přijetí ve veřejnosti, a vedle toho tu jsou relativně vysoké náklady na administrativní obsluhu ve finančních institucích (kde jsou nadprůměrně vysoké platy) a nelze přehlédnout ani náklady na jeho bezpečnost, resp. na výkon státního dozoru.

Na tyto otázky bude nutné odpovědět v souvislosti s pracemi na další etapě penzijní reformy.

Ukázky z knihy
Jaroslava Šulce: Penzijní připojištění

1. díl: Penzijní připojištění je přitažlivé i pro zaměstnavatele

2. díl: Co se rozumí „příspěvkem zaměstnavatele na penzijní připojištění“? 

3. díl: Penzijní připojištění: co zajímá zaměstnavatele 

4. díl: Jak nejlépe hradit příspěvky na penzijní připojištění? 

5. díl: Zvýšit mzdu, nebo příspívat na penzijní připojištění? 

6. díl: Vyplatí se zvýšit zaměstnancům mzdu přímo? 

7. díl: Podle čeho si vybrat nejvhodnější penzijní fondy


 Úryvek je z knihy "Penzijní připojištění" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Finanční analýza obchodních a státních organizací
DPH 2006 - zákon s přehledy

 

Autor:



Nejčtenější

Automobilky přitvrzují. Ceny aut letí nahoru

Zdražování aut

Možná jste si toho všimli sami, pokud uvažujete o koupi auta a sledujete ceníky. V některých se najednou objevily vyšší...

Proč jsou kanály kulaté? Obvyklé i nezvyklé otázky padající u pohovorů

Ilustrační snímek

Při pracovním pohovoru čelí uchazeči různým otázkám personalistů. Třeba dotaz „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“...



Dostali žárovky jako dárek, pak je měli draze zaplatit

Za žárovky jako dárek měl zaplatit skoro sedm tisíc. Ilustrační snímek

Žárovky jako dárek při podpisu smlouvy s novým dodavatelem energií jsou letitý šlágr. Smutné je, že si na takový dárek...

Zažil úspěch i pád. Dnes mluví o renesanci podnikání se zážitky

Jan Hájek

Před deseti lety založil firmu na zážitky. Lidem nabízí lety balonem, jízdu v rychlém autě, adrenalin ve větrném tunelu...

Polovina Čechů dá pod stromeček peníze, je to podle psychologa správné?

Ilustrační snímek

Darovat k Vánocům obálku s penězi v letošním roce plánuje 48 % Čechů. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu finanční...

Další z rubriky

Chtěl utáhnout nájem, tak začal podnikat a už má sedmičlenný tým

Radek Danč, provozovatel brněnské společnosti Internesto

Radka Danče dovedla k podnikání před pár lety tak trochu finanční nouze. Jako student bydlel v centru Brna a kamarád z...

Hluk, maily, Facebook. Co nás ruší v práci a jak se naučit soustředit

Ilustrační snímek

Nestíháte svoji práci dokončit v obvyklé pracovní době? Stále vás něco odvádí od vašich úkolů? Cítíte se v kanceláři...

Co si Češi závidí a co by chtěli mít jisté. Zapojte se do ankety

Ilustrační snímek

O Češích se říká, že jsou závistiví. Ale je česká závist stále tak silná, že se nám nedaří vymanit z klubka intrik,...

Další nabídka

Kurzy.cz

Rozbřesk: Jestřábí hlasy z ČNB sílí a české ministerstvo financí počítá už jen s...
Rozbřesk: Jestřábí hlasy z ČNB sílí a české ministerstvo financí počítá už jen s...

Po ČNB přišlo se svojí novou prognózou vývoje české ekonomiky i Ministerstvo financí ČR, které stejně jako centrální ba... celý článek



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.