Penzijní připojištění pochopitelně přináší svým účastníkům kapitálové zhodnocení a vyplacená částka z penzijního připojištění roste s rostoucím časem spoření. Po několika desetiletích (20 nebo 30 let) je vyplacená částka daleko vyšší, než částka, kterou jsme vložili.
K penzijnímu připojištění se váže státní podpora. Ke každému příspěvku, který uloží účastník, přispívá stát podporou. Výše podpory závisí na výši příspěvku účastníka. Výše podpory je uvedena v následující tabulce:
|
Výše státní podpory vzhledem k příspěvku účastníka, včetně její procentuální výše |
|||||
|
Příspěvek účastníka |
100 Kč |
200 Kč |
300 Kč |
400 Kč |
500 Kč |
|
Státní podpora |
50 Kč |
90 Kč |
120 Kč |
140 Kč |
150 Kč |
|
Výše podpory k příspěvku |
50% |
45% |
40% |
35% |
30% |
Výše podpory je tím vyšší, čím vyšší příspěvek účastník platí, ale zároveň se její procentuální výše snižuje. Při příspěvku 100 Kč měsíčně je její výše 50 % z příspěvku účastníka, zatímco při příspěvku 500 Kč je to 30 %. Při příspěvku nad 500 Kč měsíčně se již státní podpora nevyplácí, ale je možné odečíst od daňového základu částku, která převyšuje 500 Kč měsíčně (6 000 Kč ročně) a snížit si tak daňový základ).
Daňová úspora závisí na výši příjmu klienta a na jeho daňovém pásmu. Klient s nejnižšími příjmy ušetří 15 % zaplaceného příspěvku, klient s nejvyššími příjmy ušetří až 32 %. Penzijní připojištění má dvě formy státní podpory, ale na vložené peníze platí vždy jenom jedna z nich. Do 500 Kč dostáváme státní podporu, nad 500 Kč měsíčně si můžeme zaplacený příspěvek odečíst z daňového základu. Tam, kde přestává platit jedna podpora, začíná platit podpora další.
Úsporu na daních mnoho lidí vnímá citelněji, protože placení daní je nepříjemná věc. „Uspoříte na daních“ je zajímavější, než „dostanete státní podporu“. Jenže státní podpora k našemu příspěvku má (procentuálně) větší efekt než daňová úspora. Daňová úspora je 15 % až 32 % ze zaplaceného příspěvku, státní podpora je 30 % až 50 % ze zaplaceného příspěvku. Jen v některých případech je výše podpory srovnatelná, ale ve většině případů je státní podpora (procentuálně) vyšší.
Vliv státních podpor je nejcitelnější pro krátkou dobu spoření. Při délce trvání 5 let se s efektivním úrokem dostáváme mezi 15 % a 20 %. Asi těžko bychom na trhu hledali investiční příležitost, kde se dá dosáhnout srovnatelného zhodnocení se srovnatelně nízkým rizikem. Při délce trvání 15 let výnos klesá někam k 8 % ročně (při výnosu portfolia 5 % p.a.). Státní podpora zvyšuje výnos asi o 3 % ročně. Při délce trvání 20 let výnos klesá k 7 % a pro prodlužující se dobu se dále snižuje až někam k 6 %.
KONEC HLINÍKOVÝCH MINCÍPenzijní připojištění má omezenu likviditu.
Aby bylo dosaženo popsaných výnosů, je třeba stále přispívat a není možné peníze během této doby vybrat. Pro takto dlouhou dobu spoření je vhodné a málo rizikové použít agresivnější formy pravidelného investování a zvolit portfolio, která má větší akciovou složku a je tak výnosnější. Při délce spoření 15 let bychom našli portfolio, které s velkou pravděpodobností bude mít vyšší výnos než fond penzijního připojištění včetně státní podpory. Pro dobu spoření 20 let a delší bude skoro jistě agresivnější strategie výnosnější.
Penzijní připojištění by měl používat pouze ten, kdo splní podmínky časového horizontu investice a komu vyhovuje takto dlouhodobá investice. Vyhovuje-li časový horizont, je dobré zvážit výnos penzijního připojištění ve srovnání s instrumenty, které by klient jinak využil. Jestliže se jedná o dlouhodobé spoření a klient je ochoten připustit vyšší riziko, bude výhodnější akciovější strategie. Jestliže je časový horizont kratší, je efekt podpory výrazný a výrazně zvýší výnos.
Fond penzijního připojištění má portfolio, které je zainvestováno především do dluhopisů. Proto bude mít podobnou výkonnost jako dluhopisové fondy.
Pozn.: V této kapitole není počítáno s daní ve výši 15 % při výplatě jednorázového vyrovnání na konci spoření. Tato zaplacená daň výnos penzijního připojištění sníží.
Úryvek je z knihy 
