Dobrovolné penzijní připojištění (PP) od roku 2013 nahrazené doplňkovým penzijním spořením (DPS) má podle odborníků nejednu výhodu. Je to podpora státu ve výši až 230 korun měsíčně v závislosti na výši úložky. A dále – roční součet vkladů přesahující částku dvanácti tisíc korun si mohou účastníci DPS odečíst od základu daně ve svém ročním zúčtování daní, osoby samostatně výdělečně činné pak ve svém daňovém přiznání.
Ročním příspěvkem od státu podpora nekončí
Maximální roční příspěvek od státu činí 2 760 korun, rozpočteno na měsíce pak 230 korun. Ty získá ten, kdo si sám vkládá do penzijního fondu měsíčně alespoň jeden tisíc korun. Co se týká snížení základu daně z příjmu, to platí pro veškeré částky vložené do penzijního spoření nad dvanáct tisíc korun ročně, tedy nad jeden tisíc měsíčně.
„Pokud střadatel vloží do svého penzijního spoření více než dvanáct tisíc korun za rok, pak si rozdílnou částku odečítá od základu daně,“ potvrzuje finanční poradce skupiny Partners David Kučera s tím, že i toto daňové zvýhodnění má své limity.
Mám důchodový věk, co s penzijním spořením? Zdanění výnosů se lze vyhnout |
Od daňového základu si může účastník penzijního spoření odečíst příspěvky, které přesáhly částku 12 000 korun za rok, nejvýše však 24 tisíc korun. To znamená, že pro odečet plných 24 000 korun je nutné naspořit 36 000 korun.
„Pokud to finanční situace dovolí, pak každému doporučuji vkládat do penzijního spoření měsíčně tři tisíce korun, přičemž získá příspěvek od státu v maximální výši 230 korun a zároveň zaplatí na dani z příjmu o 3 600 korun méně,“ vysvětluje David Kučera s tím, že v součtu činí finanční podpora státu na příspěvcích a daňovém odpočtu 6 360 korun za rok, tj. zhodnocení vložené částky bezmála o 18 % ročně.
Minimální vklad 100 Kč je bez státního příspěvku
Minimální vklad do doplňkového penzijního spoření činí sto korun měsíčně. V takovém případě ale nevzniká nárok na státní příspěvek. Stát přispívá na penzijní spoření až od měsíční úložky ve výši 300 korun, a to částkou 90 korun. Za každých sto korun navíc se pak státní podpora zvyšuje o 20 korun, a to až do hraniční částky jeden tisíc korun. Kupříkladu k měsíční úložce 400 korun stát přispěje 110 korun, u 500 korun pak 130 korun.
Online srovnání penzijních spoření. Získejte až 6 360 Kč od státu každý rok. |
„Penzijní spoření nemá omezení věkem účastníka, založit jej proto mohou i rodiče svým dětem nebo i prarodiče svým vnoučatům. Startovací výši příspěvku u dětí doporučuji v prvních letech i nižší, vždy však minimálně s podporou státu, tedy 300 korun,“ říká finanční poradce.
Naopak účastníkům v produktivním věku radí si měsíční příspěvek o něco navýšit a zajistit si tak lepší zhodnocení vkladů a jistotu na blížící se penzi. David Kučera upozorňuje i na dosti opomíjené formy danění výnosů a příspěvků zaměstnavatele v závislosti na výběru typu výplaty penze: Při jednorázovém vyrovnání se u DPS daní veškeré výnosy a příspěvky zaměstnavatele 15% daní. Pokud je vyplácena pravidelná penze alespoň tři roky, pak se daní pouze výnosy, je-li vyplácena minimálně deset let, pak se nedaní nic.
Pro zaměstnavatele je příspěvek daňovým nákladem
Na penzijní spoření mohu pracovníkům přispívat i jejich zaměstnavatelé a stát se je k tomu snaží motivovat. Veškeré jejich vklady jsou pro firmu daňově uznatelným nákladem, a to bez ohledu na jejich výši. Odvádět z nich přitom nemusejí ani zdravotní a sociální pojištění, to však nejvýše do částky 50 tisíc korun ročně.
„Příspěvek zaměstnavatele na penzijní produkty se díky zvýhodnění pro obě strany stává stále žádanějším benefitem,“ potvrzuje manažer investic a penzí NN Penzijní společnosti Milan Tomášek.
Vidí tu však stále dost velký prostor pro jejich zapojení se do systému soukromého penzijního spoření.
„Příspěvky zaměstnavatele evidujeme u jedné čtvrtiny smluv starého penzijního připojištění v průměrné výši 819 korun. V případě doplňkového penzijního spoření přispívá zaměstnavatel dokonce téměř na třetinu smluv, v průměrné výši 1 098 korun,“ říká Milan Tomášek.
Naspořené peníze nepropadají státu
Rozdíl a jistým motivem k účasti na penzijním spoření je v porovnání se státním důchodovým pojištěním to, že uložené peníze nepropadají v případě úmrtí účastníka státu. Už při uzavírání smlouvy si volí takzvané určené osoby, kterým peníze připadnou. Při jejich neurčení spadá penzijní spoření do standardního dědického řízení.
„Výhodou soukromého penzijního spoření je i možnost jeho výběru již pět let před dovršením státem určeného důchodového věku v rámci tzv. předdůchodu,“ upozorňuje David Kučera s tím, že úsporu čerpají účastníci měsíční penzí.
Předdůchod je vhodný například v případě ztráty zaměstnání nebo nemožnosti pracovat ze zdravotních důvodů. Tím se může účastník vyhnout výraznému krácení při žádosti o předčasný důchod a zdravotní pojištění hradí za účastníka stát. Výhodou je, že se nedaní příspěvky zaslané zaměstnavatelem.
„Na předdůchod není nárok ze starého typu penzijního spoření, respektive penzijního připojištění v transformovaném fondu. Převod z penzijního připojištění do DPS je vhodné zahájit alespoň půl roku před žádostí o předdůchod,“ doplňuje finanční poradce.
Spoření na penzi: dlouhodobá a pravidelná investice
Podle manažera investic a penzí Milana Tomáška je penzijní spoření vhodné především pro dlouhodobé a pravidelné investice. Jeho výhodou je podle něj i to, že si každý účastník může zvolit investiční strategii a v čase ji i měnit s ohledem na čas svého odchodu do penze a vývoj finančních trhů.
„Další výhoda, kterou si možná většina klientů ani příliš neuvědomuje, je ochrana účastníků formou zvýšené regulace včetně zastropování poplatků za obhospodařování penzijních fondů,“ uzavírá Milan Tomášek.
