U lékaře, v nemocnici a za položku na receptu se v České republice platí teprve dva měsíce. Přesto se už i z táborů vládnoucí Strany zelených a KDU-ČSL ozývají hlasy, které si přejí od poplatků osvobodit lidi nad 70 let, obyvatele domovů důchodců a zejména malé děti.
Podle tiskového mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta je ale zatím všechno ve stádiu diskusí. V nejbližší době tedy budou i nadále platit současná pravidla. „Kdyby k nějaké změně v poplatcích přeci jen došlo, nebude to dříve než v druhé polovině tohoto roku,“ říká Cikrt. I kdyby ovšem nakonec u lékaře přestaly platit jen děti do tří let, regulační poplatky se nadále budou týkat velké většiny Čechů. Právě pro ně je určeno dnešní téma.
Podle únorového průzkumu společnosti SC & C stále téměř 90 procent Čechů neví, za co se regulační poplatky od ledna platí. Podle oslovených lékařů ovšem i tak v ordinacích panuje klid a konflikty se objevují spíše ojediněle.
1. Nevynechávejte preventivní prohlídky
Každý dospělý člověk má jednou za dva roky nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře, za níž se žádné regulační poplatky nehradí. Ženy mají od patnácti let nárok na jedno preventivní vyšetření u gynekologa ročně. U zubního lékaře se mezi dospělými počítá za bezplatnou prevenci vždy druhá návštěva v roce.
Díky preventivním prohlídkám může lékař přijít včas na onemocnění, které by si později vyžádalo daleko komplikovanější a dražší léčbu. Preventivní prohlídka tedy znamená nejen větší šanci na úspěšné vyléčení, ale také menší výdaje na poplatcích za další vyšetření u odborníků, za položky na receptu, doplatky za léky a případnou hospitalizaci.
2. Nebojte se argumentovat
S tím, kdy v ordinaci vydat peníze, nebojují po Novém roce jenom pacienti. I pro lékaře jsou poplatky novinka a někteří z nich mohou mít s pravidly výběru problémy. Jiní zase spíše zkoušejí, co pacienti o poplatcích vědí – a také co si nechají líbit. Advokátka Kateřina Malmstedt například zmiňuje případ, kdy si dětská lékařka vzala kromě 30 korun za ošetření dítěte i 30 korun od matky – za to, že svého potomka doprovázela. Na takové jednání ale lékařka nemá právo. Poplatek totiž může vybrat jen za klinické vyšetření pacienta.
Tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt konstatuje, že jestliže lékař požaduje za klinické vyšetření vyšší sumu než 30 korun, pacient má trvat na svém, zaplatit jen regulační poplatek 30 korun a požádat lékaře o potvrzení s razítkem a podpisem. Je totiž na lékaři, aby pak před pojišťovnou dokazoval, že pacient nezaplatil, co měl.
Druhá, ovšem pro pacienta méně pohodlná a ministerstvem navíc nedoporučovaná varianta, je zaplatit celou sumu, kterou si lékař řekne. Kdo se pro tento krok rozhodne, neměl by při tom alespoň zapomenout vyžádat si potvrzení o zaplacení s razítkem a podpisem. Jestliže si totiž lékař výběr peněz navíc při podepisování účtenky nerozmyslí, může pacient účtenku použít při stížnosti na zdravotní pojišťovně. Ta registruje, jaká vyšetření byla v ten den vykázána pod jeho rodným číslem a kolik si lékař účtoval na regulačních poplatcích.
Pokud se ukáže nějaký rozpor mezi účtenkou a vykázaným poplatkem, může si pacient na lékaře stěžovat. Se stížností by pacient, kterému lékař naúčtoval více než zákonný regulační poplatek, pravděpodobně uspěl. Druhá věc ovšem je, zda by lékař neoprávněně vybrané peníze vrátil. Pojišťovna k tomu může lékaře pouze vyzvat, nemůže ho ale nutit násilím.
3. Ptejte se v lékárně
Ušetřit na poplatcích mohou pomoci i lékárníci. Ti mají od ledna novou pravomoc: pokud lékař na receptu nevyznačí, že na daném léku trvá, může vám magistr navrhnout levnější variantu léku se stejným účinkem nebo jeho výhodnější balení. Navíc může poradit i s tím, jaký lék je lepší pořídit si bez receptu proto, že jeho cena ve volném prodeji je nižší než suma, kterou byste vydali za poplatek za recept a doplatek za lék. To se týká například léků na snížení teploty nebo bolesti.
Lékárníci poradí také v tom, zda vám různí lékaři nepředepsali různé léky se stejnou účinnou látkou a vy některé z nich tedy užíváte zbytečně. Názvy léků stačí sepsat na papír a předat lékárníkovi.
Právě zbytečné a nadměrné užívání léků často kritizuje ministerstvo zdravotnictví. Každý by se měl proto poradit se svým lékařem nebo lékárníkem, zda je opravdu nezbytné, aby denně polykal více než deset různých tablet.
4. Sledujte internetové stránky
Na webu ministerstva zdravotnictví www.mzcr.cz najdete vlevo nahoře odkaz s názvem Otázky a odpovědi k regulačním poplatkům. Po jeho rozkliknutí si můžete vybrat problematiku, která vás nejvíce zajímá – ať jsou to třeba výjimky z poplatků, nebo to, zda se platí i za výjezd zdravotnické záchranné služby
5. Sežeňte si potvrzení o hmotné nouzi
Od poplatků jsou osvobozeni lidé, kteří se ocitnou v takzvané hmotné nouzi. Ta má ovšem poměrně přísná pravidla: žijete-li sami, nesmí váš příjem převýšit 3 126 korun a vy nesmíte být schopni zvýšit si tento příjem prací nebo prodejem majetku.
Pokud jste bez práce, musíte dokázat, že ji hledáte
Žádost o příspěvek na živobytí se vyplňuje na sociálním odboru městského úřadu, kde máte trvalé bydliště. S sebou si vezměte občanský průkaz a další doklady, například o nároku na sociální dávky. Vaši situaci přijdou domů zkontrolovat úředníci, a když shledají, že jste si nevymýšleli a vaše situace je opravdu vážná, dostanete potvrzení na příspěvek na živobytí. To znamená, že jste i úředně v hmotné nouzi. Potvrzení platí 30 dní, na úřad tedy musíte chodit každý měsíc.
