Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pivo vaří sto let. Dynastii Hlaváčků udržela nad vodou prababička

aktualizováno 
"Prapraděda by si na dnešním pivu určitě pochutnal," říká vrchní sládek plzeňského pivovaru Gambrinus Jan Hlaváček. Zastupuje v rodinné dynastii už pátou generaci sládků a je na to hrdý.

Pivo pije sládek Jan Hlaváček denně. Doporučuje dva půllitry pro muže a dvě třetinky pro ženy každý den. Pro zdraví. | foto: Jiří BervidaMF DNES

S vařením piva začal na konci 19. století Karel Hlaváček na Rabštejně na severním Plzeňsku.

"Prapradědeček měl místní pivovar v nájmu. Tam začala naše rodinná láska k pivu. Jeho syn šel v jeho stopách, ale toužil po svém vlastním podniku. Posunul se o pár kilometrů dál do Podmokel u Zbiroha, kde koupil usedlost a v ní vybudoval vlastní pivovárek," vypráví uznávaný sládek Jan Hlaváček, jehož podpis zdobí viněty plzeňského Gambrinusu.

Podmokelský pivovar měl jednoho zaměstnance a celkem slušně prosperoval. První světová válka ovšem zasáhla do jeho osudu - majitel zemřel. "Vedení převzala prababička. Nevzdala to, pivovar dál provozovala. Pivo vařila celou válku. Byla jedním z výrazných předků naší rodiny."

Z Podmokel do Plzně

Pivovar v Podmoklech rodině Hlaváčků po sametové revoluci vrátili. "Nemovitosti jsme sice dostali zpět, ale obnovit tam rodinný pivovar nešlo, všechno bylo v naprosto dezolátním stavu. Doba komunismu zanechala nesmazatelné stopy. Rozhodli jsme se místo prodat, zbyla nám tam jen rodinná hrobka," říká Jan Hlaváček.

Jak dodává o vlastním pivovaru ani nikdy nesnil. "Jsem se svou prací velmi spokojený, neměnil bych," říká a ukazuje přitom na fotografii svého dědečka, která visí v jeho pracovně. "Děda, vyučený pivovarník z Podmokel, dostal nabídku rozjet pivovar ve Znojmě, a tak se tam s rodinou přestěhoval. A pak se uvolnilo místo po legendárním sládkovi Adolfu Bayerovi v Plzni. Byla to obrovská výzva, děda prošel konkurzem a místo dostal."

Výzkum nade vše

A právě tam František Hlaváček ukázal všem svou opravdovou lásku k výrobě piva. Nejenže pivo celý den v práci vařil, ale navíc o něm přemýšlel i ve volném čase. Stal se spolupracovníkem Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Stejně jako ostatní členové ústavu se snažil získávat nové poznatky o vlastnostech sladu a chmele, které by zlepšily výrobu piva.

"Tu lásku k výzkumu a vývoji moderních technologií jsem zdědil po otci a dědovi. Jsem předsedou představenstva tohoto výzkumného ústavu a zastáncem moderních technologií. Všichni Hlaváčkové se v oblasti pivovarnictví vždycky dívali dopředu," usmívá se nejmladší sládek Jan.

Má velkou kancelář v jednom z domů uvnitř areálu plzeňského pivovaru. "Víte, co tady dříve bylo? Tady měl můj děda ložnici. Když totiž přišel do Plzně dělat sládka, dali mu k práci i služební byt právě v tomto domě," vysvětluje.

Socialistická devastace

František Hlaváček se postupně stal ředitelem Gambrinusu a v roce 1946 i prvním generálním ředitelem československých pivovarů. Jeho syn Ivo šel opět v otcových stopách, jak je u Hlaváčkových zvykem. Také on v pivovarnictví získal významný post. Z kontrolora kvality přešel na pozici vrchního sládka, pak výrobního náměstka pivovarů Prazdroj a Gambrinus, jeho kariéra stoupala na místo výrobního ředitele a nakonec podnikového ředitele.

"Třicet let práce ale táta trefil zrovna do éry socialismu, která pivovarnictví moc nepřála. Výroba se udržovala ve vyjetých kolejích, modernizovala se jen minimálně. V 80. letech byl stav obou pivovarů opravdu kritický. Obrat nastal až po revoluci, kdy se začalo do podniku ve velkém investovat. A myslím si, že byl šťastný, že mohl být u toho," říká Jan Hlaváček.

Jeden z hlavních mužů nejslavnějšího českého pivovaru je přesvědčen, že jen dokonalejší, moderní přístroje a zařízení posunuly výrobu piva dopředu. "Aby české pivo obstálo v obrovské zahraniční konkurenci a zachovalo si svoji kvalitu, musí se velice citlivě kombinovat osvědčené české výrobní postupy s nejnovějšími technickými zařízeními," říká.

O pivu diskutuje celá rodina

"Hodně jsme o pivu a o tom, jak ho dělat, s dědou i tátou diskutovali. Řekl bych, že polovina všech našich rozhovorů byla o pivě. Mnohdy se přidávala babička, maminka i moje žena. Nikdy jsme se nehádali, všichni jsme měli podobný názor," poznamenává Jan Hlaváček.

Jeho cesta k pivu byla poměrně přímočará. Po gymnáziu vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, obor pivovarnictví. "Líbilo se mi, co dělá táta a děda a co dělali naši předci. Bratr se také vyučil sládkem, ale dlouho u toho nezůstal. Emigroval a teď staví supermarkety. K pivu se vrátil jen vzdáleně přes tyto obchody."

Znalost prostředí byla výhodou

Vzhledem k tomu, že v době, kdy Jan ukončil vysokou školu, byl tatínek sládkem v Plzni, pomohl synovi najít v podniku uplatnění.

"V pivovaru jsem se vlastně narodil, žil jsem v něm, to mělo své výhody. Znal jsem lidi i prostředí, a když jsem nastupoval, věděl jsem, kdo je kdo, na koho si mám dát pozor a na koho se mohu obrátit o pomoc," vzpomíná na své začátky.

Nejdříve se učil v provozu pivo vařit, kontroloval ho, ochutnával, sledoval. "Po letech se práce sládka změní - teď už spíše dohlížím na to, aby chuť piva zůstávala stejná. Někdy je třeba podle kvality sladu a chmele něco lehce pozměnit, ale v základu se receptury nemění. Ani nemohou, bylo by to jiné pivo, a to přece nechceme. Mojí prací je také vymýšlet piva nová. Poslední novinka - jedenáctistupňový Gambrinus Excelent - se na trhu myslím dobře ujala."

Pivo samozřejmě Jan Hlaváček pije denně. Doporučuje dva půllitry pro muže a dvě třetinky pro ženy každý den. "Je dokázáno, že pivo je v malých dávkách zdraví prospěšné, například přispívá k léčbě osteoporózy, pomáhá i při žaludečních potížích."

Rod sládků ještě nekončí

Co bude dál s dynastií Hlaváčkových? Kdo půjde v rodinných stopách? Jan Hlaváček má dvě dcery, ani jedna se na pivovarnickou dráhu nevydala.

A přitom to byly právě ženy, které před tisíci lety první pivo vyrobily a po staletí šlechtily do dnešní podoby. "Třeba bude v dynastii sládků pokračovat některé z vnoučat, zatím nekončíme," uzavírá s úsměvem Jan Hlaváček.

Vizitka

Jan Hlaváček (57)

Absolvoval VŠCHT v Praze, po ukončení studií nastoupil do Plzeňských pivovarů. Postupně zastával pozici podsládka, později ředitele pivovaru Gambrinus. Dále pracoval jako technický ředitel Plzeňských pivovarů a ředitel Prazdroje a Gambrinusu.

Od roku 2001 byl ředitelem zahraniční výroby společnosti Plzeňský Prazdroj. Od roku 2004 je jejím vrchním sládkem. K Plzeňským pivovarům má úzký rodinný vztah. Pracoval v nich už jeho děda František (celkem 17 let) a otec Ivo (30 let). V Gambrinusu pracoval jako sladovník i druhý dědeček.



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Biljana Weber, generální ředitelka Microsoftu ČR a SR
Lidé nechtějí zaměstnání, ale smysluplnou práci, říká šéfka Microsoftu

Všeobecně se ví, že nejlepší benefity nabízejí zaměstnancům IT společnosti. Nad seznamem odměn v hodnotě i desítek tisíc měsíčně lidé z jiných oborů jen...  celý článek

Ilustrační snímek
Tradiční benefity netáhnou, lidé chtějí příspěvek na bydlení nebo relax

Minimální nezaměstnanost a boj o uchazeče, který vedou firmy napříč obory, se odráží i v nabídce nefinančních benefitů. Objevují se bonusy, o kterých ještě...  celý článek

Ilustrační snímek
Studie: český pracovní trh je vyčerpán, potřebuje vzdělané migranty

Českým firmám docházejí zaměstnanci, nemají je kde brát, nezaměstnanost je minimální. Proto jsou otevřenější cizincům, stejně jako ostatní státy. Vyplývá to ze...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...
Volební preference Median: Před volbami ztrácí ANO, ČSSD i KSČM na úkor SPD a Pi...

Podpora ANO, ČSSD i KSČM se podle říjnového průzkumu agentury Median od září mírně snížila. Podobně klesala i podpora T... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.