Kulturní plakát se liší
Může se zdát, že význam plakátu pro uvedení firmy či jejího produktu v poslední době klesá, stále je však tento propagační prostředek důležitý například pro kina, divadla či koncerty, tedy pro kulturní akce. Podle odborníků na marketing je samozřejmě lepší zvolit billboard či například reklamu v médiích. Ale pseudokulturní plakát zcela jistě pozornost klientů přitáhne také. Jak jej ale realizovat? Musíme si uvědomit, že např. divadelní plakát se chce lišit od běžných nástrojů komerční marketingové vizuální komunikace svým zvláštním vztahem k předmětu, který má propagovat, tj. k umění, a právě také tím, že jde o umění, které má propagovat, přestože svou funkcí zůstává zařazen do žánru reklamního grafického designu, neodlišuje se přitom např. od billboardů na mobilní telefony. Co je tedy nutné udělat? Najít si firmu, která nám v kontextu s výše uvedeným udělá kulturní plakát na náš nekulturní produkt.
Jaká je funkce plakátu?
Účelem, smyslem plakátu může být: propagovat, přesvědčovat, interpretovat, sdělovat, čili informovat… Tyto pojmy jsou samozřejmě i významově odstíněny. Jedno však mají společné: smyslem plakátu je propagovat něco, přesvědčovat o něčem, interpretovat něco, informovat o něčem. A to něco je něco jiného než velmi těžko definovatelná vize autora - umělce, který nabízí své umění. Obvykle není zvlášť nadčasové, je příležitostné, vázané na časoprostor. Existují ovšem i krajní podoby, například autorský plakát, které jsou jako plakát definované spíše z hlediska užití formálních prostředků.
Vše o něm
Shrňme všechna plakátová fakta. Plakát je vizuálně vnímatelný hmotný artefakt, je to sériový výrobek vydávaný v mnoha kopiích. Má zvláštní užití písma i obrazu. Je vyroben z nějakého druhu papíru a tiskne se na standardizovaný formát různými technikami, dříve nejčastěji litografií. Počítá se u něj obvykle s výlepem a bývá vylepován v exteriéru. Plakát je tak přístupný velkému počtu vnímatelů, snaží se přitáhnout pozornost, hledá vnímatele, nikoli naopak.
Jak je definován obsah?
Za současného naladění v oblasti propagace kulturních aktivit platí, že se umění propaguje obvykle uměním. Již takřka zmizely prosté textové plakáty, jaké známe ze začátku minulého století. Je tedy žádoucí, aby se umělecký, v našem případě pseudoumělecký, počin propagoval rovnocenným uměleckým počinem, tedy uměleckým plakátem. V takovém případě může na první pohled estetická funkce dominovat nad funkcí propagační. Pokusili jsme se funkci plakátu popsat slovesy propagovat, přesvědčovat, interpretovat, sdělovat, informovat atd. Významové odstínění odráží poměr estetické funkce, tedy plakát jako umění k funkci propagační.
Výtvarníci divadelních plakátů samozřejmě čelí nutnosti přesvědčit kolemjdoucího, aby přišel do divadla na představení. Přesto se však především snaží o interpretaci, ilustraci divadelního artefaktu ve spojení se zpravodajským sdělením (kdo, kdy, kde, co), obvykle prostě vyjádřeným v textu. Potřebujeme postupovat stejným způsobem. Nebudeme ale propagovat divadelní představení, ale formou propagace divadelního představení budeme propagovat náš produkt.
Plakát přesvědčuje
Zakázka na vytvoření plakátu pro kulturní akci osvobozuje výtvarníka od služebních závazků, které si vynucuje marketing, jako je tomu v případě propagace komerčních produktů. Kulturní událost je předvedením či jiným zpřístupněním díla určité umělecké hodnoty. Čím větší uměleckou ctižádost zachycujeme u původního mateřského počinu, např. inscenace, tím patrně vysledujeme i větší umělecké ambice plakátové tvorby. Jinými slovy cítíme-li, že je produkt vyhraněnější, líbivější, pak postupujeme stejně uvědoměle při tvorbě pseudokulturního plakátu, jako bychom lákali na dobrou inscenaci.
Jaký smysl má tedy plakát plnící funkci jako propagační prostředek? Jeho smyslem je propagovat. Divadelní plakát může vyzývat k návštěvě divadla, jeho určité inscenace či jednotlivého představení. Může vyzývat ke koupi předplatného, propagovat další divadelní produkty. Plakát přesvědčuje k určitému úkonu, chování, činnosti, smýšlení. Není ho tedy škoda nevyužít?
Marketing a psychologie
Plakáty jsou nástrojem vizuální marketingové komunikace, která má jednoduché vyjádření. Když vnímáme, čteme, rozebíráme či kritizujeme plakát, musíme soustředit pozornost na obsah sdělení, také však na formální prostředky, kterými je sdělení vyjádřeno, např. na materiál. Obyčejné marketingové sdělení na rozdíl od uměleckého či pseudouměleckého sdělení akcentuje vedle materiálu, obsahu a formy také osobnost příjemce.
Náš produkt může vnímat podle obsahu právě ta skupina klientů, kterou potřebujeme. Tisková reklama, billboardy samozřejmě nerezignovaly na estetickou funkci, ale je z ní daleko zřejmější přesvědčovací funkce. Reklama i umění/umělec chtějí zapůsobit. Aby se tak stalo, musí oba zvolit působivou myšlenku, působivé prostředky, vyskytnout se v pravý čas na pravém místě. Jak se toto děje, zkoumají uměnovědy v případě umění. V případě reklamy marketing a psychologie reklamy. Ale proč by se reklama s uměním v tomto případě nespojily a nevydaly to nejlepší?
