MUDr. Roman Kufa

MUDr. Roman Kufa | foto: Běla Fialová, iDNES.cz

Plastickou chirurgii jsem rozjel s 50 000 korunami, dnes platím milion a půl měsíčně

  • 2
MUDr. Roman Kufa vlastní už pět let úspěšnou kliniku plastické chirurgie. Svou praxi začal v pronajímaném operačním sále na půl hodiny denně, kdy si musel hlídat každou minutu operace, aby neplatil zbytečně moc za pronájem. Jak se mu daří podnikat s úpravou podoby lidí? A kolik stojí odsání tuků, nebo třeba zvětšení prsou?

Jak jste se dostal k plastické chirurgii?
Po škole jsem chtěl studovat architekturu, což nevyšlo, tak jsem se rozhodl studovat medicínu. Pak jsem odjel do Anglie, kde jsem se dostal k plastické chirurgii. Nejprve jsem asistoval a pak jsem sám začal operovat. Po roce v Anglii jsem se vrátil do ČR a dál se věnoval plastice.

Proč jste se rozhodl provozovat plastickou chirurgii soukromě?
Nejprve jsem pracoval a učil se ve státních nemocnicích a pak mě napadlo, proč v plastice nezačít podnikat. Ve státní nemocnici se nedá vybudovat v krátké době tak kvalitní prostředí pro plastickou chirurgii, jako v soukromém sektoru.

Potřeboval jste nějaký kapitál pro rozjezd?
S plastikou jsem začal v době, kdy už tu byla nějaká konkurence, ale ne tak velká, jako je teď. Dnes jsou jistě potřeba větší peníze pro podnikání v plastické chirurgii. V začátcích jsem se zaměřil hlavně na reklamu. Před pěti lety jsem začínal úplně bez peněz. To, co jsem ušetřil, jsem ihned investoval do svého podnikání.

 
V začátcích jsem se zaměřil hlavně na reklamu, jejímž prostřednictvím jsem oslovoval klienty. Hodně jsem dal na cizinu. Například pro Němce je plastická chirurgie u nás velmi zajímavá - jak z finanční stránky, tak ze strany kvality péče. V Německu není potřeba mít atestaci z plastické chirurgie, už proto je v ČR péče lepší.

Jedna z mých prvních ordinací byla na Moravě v Českém Těšíně, kde jsem získal hodně klientů z Polska. Jelikož je můj otec Polák, komunikace v polštině nebyla problém. Žádná velká komerční propagace na Moravě nebyla zas tak potřeba, lidé si o mé praxi řekli sami. Polské klientely máme poměrně dost i dnes.

Bral jste si nějaký úvěr?
Ne, nebral. Měl jsem asi 50 000 korun a s tím jsem začínal. Dnes by to už nešlo. Je potřeba mnohem víc peněz, aby byl člověk vidět. V České republice je kolem 200 plastických chirurgů, takže konkurence je opravdu veliká a reklama je potřeba.

. nenechte si ujít seriál o úspěšných podnikatelích

Připravili jsme pro vás seriál rozhovorů se zajímavými osobnostmi, které se pustily do netradičního podnikání a uspěly. V jednotlivých dílech se s vámi podělí o své zkušenosti ze světa byznysu mimo jiné i známí herci, zpěváci či modelky.

V předchozích dílech jste se mohli například dočíst, jaké to je, podnikat v showbyznysu, obchodovat s kávou či prodávat zbraně.

Čtěte další příběhy známých i méně známých podnikatelů

O které operace je teď největší zájem?
Zvětšování prsou a liposukce jsou stále nejčastější operace. Hlavní je práci dělat dobře, protože lidé si to mezi sebou řeknou. To je ta nejlepší reklama.

Je možno reklamovat plastickou operaci?
Ano, je. Ale nejde o nic dramatického. Samozřejmě se snažíme klientům vyjít vstříc. Plastický chirurg, který tvrdí, že nemá žádné reklamace, buď lže, nebo má velice malou klientelu.

Jak se vlastně pohybují ceny plastických operací?
Plastika prsou vychází na 50 000–70 000 korun. Záleží na výrobci implantátů, které se při operaci použijí. Proto je plastika prsou jedna z nejdražších operací. Liposukce stojí od 20 000 do 40 000 korun. Záleží na rozsahu liposukce. Někdy je oblast zákroku více rozsáhlá, někdy méně, podle toho se také pohybuje cena. Facelifting vás vyjde na 30 000–45 000 korun, úprava horních víček kolem 10 000–12 000 korun.

 

Jaké máte plány do budoucna? Chcete dále růst?

Určitě rozšíření kliniky. Na to už si budu muset vzít úvěr. Rád bych měl ještě jednu pobočku v Praze, na Moravě nebo v nějakém lázeňském městě. Teď vybíráme ze tří míst. Možná se pustíme i do stavby.

Řeknete nám něco o sobě, o svém soukromí?
O soukromí nechci hovořit, tak snad jen o mých zálibách. Každý den sportuji. Dříve jsem dělal závodně atletiku a gymnastiku, dnes chodím každý den plavat, posilovat a běhat. Kromě stolního tenisu a hokeje dělám skoro všechny sporty. Perličkou je, že jsem na gymnáziu měl metalovou kapelu, ve které jsem zpíval.

Čím jste chtěl být, když jste byl malý?
Vždycky se mi líbila popelářská auta. Jezdit na stupíncích mi jako klukovi imponovalo. Máma byla zdravotní sestra, tak asi proto jsem se stal doktorem.

,