„Příspěvek na výživné není zase tak častý požadavek, ale nelze říct, že by to byla výjimečná záležitost,“ říká pražský advokát Daniel Šplíchal. Dospělí žádající alimenty hledají oporu v zákoně, který dává možnost získat peníze tomu z rozvedeného páru, jenž se není schopen sám živit.
Musí jít o takzvanou neschopnost objektivní, například pokud je partner na mateřské dovolené, je invalidní nebo nemocný. Výživné soud stanoví jako příspěvek, neznamená to tedy, že by bohatší z dvojice měl druhému zajistit stejnou životní úroveň, jak mu to ukládá zákon o rodině ve chvíli, kdy jsou ještě manželé.
Konkrétní výši příspěvku na výživu určí soud pro každý případ individuálně, spodní ani horní hranice není nijak stanovena. „Soud by tedy mohl stanovit i výživné v řádu pouhých desítek korun. V každém případě platí, že příspěvek na výživu rozvedeného manžela bude nižší než výživné mezi manžely,“ říká advokátka.
Kdo se nechtěl rozvést, dostane víc
Zákon však myslí i na toho z manželů, kdo se prokazatelně rozvádět nechtěl. A v jeho případě je jedno, zda je, nebo není objektivně neschopný se živit.
Alimenty může „nevinnému“ soud přiznat, jestliže mu vznikla – dle řeči zákona – závažná újma. Avšak nejdéle po tři roky od rozvodu, na rozdíl od prvního případu, kdy lze žádat prakticky kdykoli poté, co se manželství rozpadlo. Máte-li pochybnosti, braňte se Ve většině případů se muž či žena, jehož bývalý partner ho požádá po letech o peníze, bude přinejmenším divit. Nebo si dokonce zaťuká na čelo... Lze se nějak bránit? Respektive mohou se tito bývalí manželé dopátrat, zda na nich nechce jejich partner jen parazitovat? Že si na ně vzpomněl v tíživé situaci, do které se dostal vlastní vinou (tedy s výjimkou případů, kdy je invalidní či těžce nemocný)?
Rozhodnout o tom, zda vůbec a případně na kolik peněz má žadatel nárok, může jen soud. Samozřejmě mimo případy, kdy se obě strany džentlmensky dohodnou. Právníci radí, že pokud má požádaný partner pochybnosti o čistých úmyslech druhé strany, může se u soudu bránit tím, že by přiznání příspěvku na výživu bylo v rozporu s dobrými mravy. Soud by mohl šalamounsky rozhodnout například tak, že by přiznal příspěvek třeba ve výši 45 korun. S tím, že žádná ze stran nemá právo na úhradu nákladů
soudního řízení.
Změna zákona neprošla
Někteří z těch, na které se po letech obrátil partner s žádostí o příspěvek, dokonce iniciovali změnu zákona o rodině, aby se podobné případy už neopakovaly. Letos v únoru předložila skupina poslanců návrh vládě. Ta ho však zamítla mimo jiné s odůvodněním, že původní paragrafy obsahují dostatečně velké pojistky, aby nebyly bývalými manžely a manželkami zneužívány.
