Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Proč nemůžeme v některých obchodech stále platit kartou

Můžu platit kartou? V mnoha obchodech a provozovnách vám stále odpoví „ne“. Platební terminál řada podnikatelů, zvláště na venkově, odmítá. Kvůli poplatkům a provizím. Kolik peněz tedy stojí bezhotovostní platba a jak náročné je terminál získat?
Reklama

Jsme země milovníků platebních karet. Na konci loňského roku jsme jich vlastnili přes 11 milionů. A teď v létě se s těmi kartami rozjedeme po republice, abychom si užili prázdniny a dovolenou. Ne vždy je však budeme moci využít.

Ačkoliv je podle průzkumu iDNES.cz mezi bankami o platební terminály stále větší zájem, zvláště na venkově bývá problém s kartou zaplatit. Většina obchodníků přijímá jen hotovost.

„Terminály najdete především ve větších městech a ve větších prodejnách mimo města. Jakmile člověk přijde na vesnici 15 kilometrů za Prahou, tak snad kromě benzinové pumpy kartu použít nemůže. V této oblasti máme ještě co dohánět,“ říká Tomáš Hládek z České bankovní asociace.

Podle něj je to škoda, protože i pro drobné podnikatele by měl být karetní terminál výhodou. „Zvýší se jim tržby. V okamžiku, kdy nebudu moci platit kartou a mám jen omezenou hotovost, zboží v obchodě nechám a jdu hledat bankomat. Ten nejbližší ovšem často bývá až ve větším městě v okolí. Tak tam dojedu, a když už tam jsem, tak si tam také nakoupím. A drobný prodejce na vesnici, kam bych určitě šel, kdyby přijímal karty, o mě jako o zákazníka přijde,“ vysvětluje Tomáš Hládek.

Proč ho chcete a kolik přes něj pošlete peněz, ptají se banky

Prostě platí, že lidé platící kartou utratí v obchodě výrazně víc peněz než ti, kteří mají hotovost. Zároveň platební terminál snižuje riziko spojené s nakládáním hotovosti, s nutností ji bezpečně skladovat, přepočítávat, převážet do banky nebo na poštu.

Reklama

Jak lze tedy o platební terminál požádat a kolik korun ukrojí jeho využívání z bezhotovostní platby? Zajistí vám ho banka. Zájemce musí deklarovat, k jakým účelům by chtěl zařízení využívat, jaké jsou jeho průměrné tržby a kolik transakcí kartou předpokládá. A právě podle objemu transakcí se mu pak vypočítává provize za využívání terminálu. Nejčastěji se podle údajů bank pohybuje kolem 1 až 2 % z výše transakce.

Podle obchodníků jsou ale provize zbytečně vysoké. „V našem malém obchodě s vodoinstalačním sortimentem se marže pohybuje v průměru kolem 10 procent, ale také 3 procenta. Banka nám za platbu přes terminál účtuje 2,5 a nikoli 1 %, protože plateb není tolik jako ve velkých supermarketech. Měsíčně je jich zhruba 30. Preferujeme tedy platby bezhotovostní, ale pokud to zákazník žádá, kartu samozřejmě přijmu,“ říká majitelka obchodu v Praze.

Čtěte také

Zájemci o terminál se tedy vyplatí oslovit více bankovních domů a nechat si zpracovat nabídku na míru a vybrat si tu nejvýhodnější. Některé banky požadují peníze za pronájem terminálu, mají ale zase nižší marži, někde je terminál zadarmo, ale platíte více na poplatcích.

Čtyři koruny z pětistovky

„O terminál požádáte na jakékoli naší pobočce. Vyplníte dotazník, který slouží zároveň jako podklad pro přípravu smlouvy. Pokud s naší nabídkou souhlasíte, předložíte občanský průkaz a výpis z obchodního rejstříku nebo živnostenský list. Od podpisu smlouvy je terminál obvykle nainstalován do 6 pracovních dní,“ přibližuje postup Petr Plocek, tiskový mluvčí UniCredit Bank.

Terminály tato banka poskytuje zdarma. „Podmínkou je určitý minimální měsíční obrat, v případě, že ho obchodník neplní, banka mu nabídne odkup terminálu. Stojí od tří a půl tisíce korun výš. Dražší jsou GPRS nebo wi-fi terminály, které lze volně přenášet,“ doplňuje Petr Plocek.

Částka, která se strhne z každé transakce, se dělí na tři díly:

  • na poplatek vydavateli platební karty (MasterCard, Visa...)
  • na poplatek kartových asociací
  • na marži banky

„Celková provize se na většině typů karet pohybuje pod 1 %. Pro představu - u průměrného nákupu 500 Kč je poplatek za transakci pro většinu typů karet od 4 do 5 Kč. V poplatku jsou zahrnuty jak náklady banky, tak i náklady vydavatele karty i kartových asociací,“ vypočítává Petr Plocek, podle něhož nyní banka registruje mimořádný zájem o instalaci nových terminálů, a to speciálně u drobných podnikatelů.

„Zájem dynamicky vzrostl i v souvislosti s druhou vlnou EET,“ dodává Petr Plocek. UniCredit Bank v současnosti spravuje po České republice zhruba 13 tisíc terminálů.

Nejvíce, přes padesát tisíc, jich na trh dodala ČSOB. I u ní se zájemce nejprve zaregistruje přes formulář a teprve pak vyjednává na pobočce konkrétní podmínky. „Terminál dodáme na obchodní místo za 3 až 5 pracovních dnů. Pouze ho pronajímáme, neprodáváme. Pokud klient nezná své obraty, tak banka nabízí takzvanou nabídku Start, kde měsíční pronájem je 250 korun bez DPH, plus bankovní provize,“ říká Pavla Hávová, tisková mluvčí ČSOB.

Nováčkem na trhu s platebními terminály je Fio banka, která reagovala na velký zájem podnikatelů. „Tlak zákazníků na placení kartami je v posledních letech tak silný, že i menší podnikatelé, kteří chtějí být konkurenceschopní, si pořizují terminál. Takže zájem je veliký a od loňského ledna, kdy jsme platební terminály začali nabízet, se stále zvyšuje,“ říká tiskový mluvčí Fio banky Zdeněk Kovář.

Vyřízení je u této banky ale časově náročnější - v průměru trvá dva až tři týdny od zaslání poptávky až po finální dodání terminálu. Výhodou je, že terminály banka klientům zdarma půjčuje. Instalace je prý velice jednoduchá, takže ji zvládne každý. „Terminál posíláme klientovi kurýrem a následně si ho podle přiložených instrukcí sám nainstaluje. Pokud potřebuje s čímkoliv poradit, může se samozřejmě obrátit na naši podporu,“ říká Zdeněk Kovář.

Klient této banky platí pouze poplatky vztahující se k transakcím. „Ty se liší na základě měsíčního obratu a průměrné transakce kartou. Čím vyšší je měsíční obrat na terminálu, tím výhodnější sazbu klient získá. Vychází to orientačně tak, že při objemu zhruba 50 tisíc korun za měsíc je sazba okolo 2 % a při vyšších objemech klesá až k 0,5 %,“ doplňuje Zdeněk Kovář.

Reklama
Reklama
Reklama