Roman loni absolvoval na elektrotechnice v Brně, Leona na Filozofické fakultě UK v Praze. I když oba vysokoškolské studium úspěšně zakončili, jejich plat v prvním zaměstnání se liší téměř o třicet tisíc.
„U jedné firmy jsem začal brigádně už při studiu a po absolvování tam nastoupil na plný úvazek. Už tehdy mě ta brigáda obstojně uživila a teď si nemůžu stěžovat,“ říká mladý muž, který vyvíjí počítačové hry a bere mezi čtyřiceti a padesáti tisíci korunami měsíčně.
Leona také chodila při škole na brigády. Doučovala cizí jazyk děti i dospělé. Měsíčně si vydělala kolem dvou tisíc. „Bylo to takové kapesné,“ usmívá se. Po univerzitě nastoupila do vydavatelství s platem osmnáct tisíc hrubého. „Po zkušební době mi ho trochu zvýšili, ale Romanův nedoženu ani po dvaceti letech praxe,“ myslí si Leona.
Podle loňského průzkumu počítá většina absolventů s nástupní mzdou aspoň 20 tisíc korun. „Po prvním roce si studenti přáli 25 až 30 tisíc. Takové představy mají zejména ti z humanitních oborů. Studenti strojírenství, ekonomiky, elektrotechniky a informatiky by po roce rádi brali 35 tisíc korun,“ říká Marcela Vyskoková z personální agentury Advantage Consulting.
Dobrá zpráva pro techniky
Podle personalistů ale mohou lidé, již vystudovali informační technologie, počítat i s vyšší nástupní mzdou. „Kdo má technické vzdělání a navíc hovoří anglicky či dalším světovým jazykem, si může z pracovních nabídek vybírat. Vydělá si až 40 tisíc měsíčně,“ míní Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment.
Nejvyšší a nejnižší platy u absolventů VŠ a průměrný nárůst mezi nástupní mzdou a mzdou v prvním až druhém roce.
Generace, která nyní nastupuje do svého prvního zaměstnání, je sebevědomější a v jednání se zaměstnavateli průraznější. „Souvisí to i s tím, že v posledních dvou letech firmy výrazně změnily postoj k přijímání absolventů. Zatímco dříve lidé bez praxe jen těžko nacházeli práci, nyní podniky hledají perspektivní zaměstnance už na školách,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz. Týká se to však jen absolventů s technickým vzděláním. „Šanci získat místo mají technici až sedmkrát vyšší než absolventi humanitních škol,“ míní manažerka Součková. Velká poptávka je nyní po konstruktérech, vývojářích, logisticích, účetních, technolozích, elektroinženýrech nebo produktových manažerech.
Sebejistota jim nechybí
Podle analýzy personální agentury má ale mnoho vzdělaných mladých mužů a žen čerstvě po škole přemrštěné finanční nároky a příliš vysoké sebevědomí. „Jejich cílem je co nejdřív zakotvit na manažerském postu,“ říká Jitka Součková. To potvrzuje i loňský průzkum České manažerské asociace: „Studenti ekonomických oborů mají v oblasti vedení a manažerských pozic velké ambice. Šest z deseti věří, že mají předpoklady k vedení týmu lidí. Pro jednu pětinu dotazovaných je pozice lídra naprosto přirozená,“ říká Veronika Žurovcová z této asociace.
Ale zpátky na zem. Ne všude čekají na absolventy s čtyřiceti tisíci v ruce. Velké rozdíly panují nejen mezi obory, ale i mezi kraji. Například v Ústí nad Labem si vedoucí směny nebo inženýr vydělá 35 až 40 tisíc, v Brně si zkušební technik přijde na 35 tisíc, stejně jako programátor Java/C++ v Ostravě, v Hradci Králové a v Českých Budějovicích dosáhne konstruktér na 30 tisíc a produktový inženýr ve Zlíně si může říct až o 32 tisíc korun.
Spočítejte si částku přežití
Čtyřicet tisíc korun je suma, kterou by na své výplatní pásce rádi viděli po pěti letech v zaměstnání i absolventi ostatních oborů. Ti se však často musí spokojit s platem až o polovinu nižším. „Humanitně zaměřený vysokoškolský absolvent by měl počítat s nástupní mzdou maximálně mezi 25 a 32 tisíci korun hrubého měsíčně,“ říká Jitka Součková a uvádí nejnovější nabídky.
Může se hoditBuďte úspěšní! Nastartujte svoji kariéru na jobDNES.cz. Vybírejte z aktuálních pracovních nabídek. |
„V Praze může absolvent se znalostí dvou cizích jazyků dostat až 32 tisíc v HR administrativě v podnikových službách, v Brně si v zákaznické podpoře vydělá až 28 tisíc, ve Zlíně na stejné pozici až 26 tisíc a třeba v Českých Budějovicích je obvyklá mzda pro nastupujícího účetního či právníka až 25 tisíc korun hrubého,“ říká manažerka. O co je nástupní mzda nižší, o to déle pak šplhá vzhůru. „Jsem atestovaná lékařka, mám sedm let praxe a plat bez služeb 35 tisíc korun. Cítím se podhodnocená,“ uvádí dvaatřicetiletá žena na jednom z diskusních webů.
Jak tedy správně nastavit své platové požadavky? „Na pohovoru se nesluší začínat otázkou o výši mzdy – počkejte, až se zeptá personalista. Ten bude pravděpodobně chtít vědět, kolik si představujete,“ nabádá Marcela Vyskoková. Ještě před pohovorem proto radí sepsat si podrobně veškeré osobní i rodinné výdaje, které musíte každý měsíc platit – nájem, energie, benzin, pojištění, oblečení, koníčky a podobně. „Vyjde vám částka přežití. K té si připočtěte 15 až 20 procent navrch – vyjde vám mzda, se kterou můžete slušně žít. Samozřejmě to automaticky neznamená, že si ji skutečně vyjednáte. Určitě si ale ještě před pohovorem zjistěte, jak se plat v oboru, lokalitě a na obdobné pozici pohybuje,“ říká Vyskoková.
Špatná škola, tisíce dolů
Svá „utajená“ kritéria mají i zaměstnavatelé. Pokud třímá absolvent diplom z kvalitní školy či fakulty, boduje před ostatními. Stejně tak jej v platovém hodnocení postrkuje výš znalost cizího jazyka, zahraniční stáž nebo třeba téma diplomové práce, které koresponduje s vizí podniku. „Rozhodně v životopise nezapomeňte uvést informace o praxích, brigádách, stážích, soutěžích. Ale nevymýšlejte si a nenadsazujte své vědomosti,“ říká Michal Novák z Profesia. cz.
Zaměstnavatelé podle Nováka nejvíce poptávají znalost anglického jazyka, dále německého, slovenského a francouzského.
Větší počet pracovních nabídek mají studenti v Praze, Středočeském kraji a na jižní Moravě. Největší konkurence mezi absolventy je v Karlovarském a Ústeckém kraji. Tento trend kopíruje také výše platu. Na konci minulého roku byla průměrná mzda pražských a středočeských absolventů vysokých škol mezi 27 až 28 tisíci korunami, stejně vzdělaní lidé v Karlovarském kraji nastupovali do své první práce za 20 876 korun.
